25.02.2011 | 07:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Vliv ošetřování na kvalitu porostů

Ošetřování travních a jetelotravních porostů přispívá nejenom k udržení produkce, ale také požadované druhové skladby. Druhová skladba má přímý odraz v kvalitě travních porostů. Kvalita travních porostů tedy odráží jednak otázku obsahu živin v píci a jednak kvalitativní a kvantitativní druhové složení.

Kvalita píce travních porostů je dána obsahem živin, druhovou skladbou porostu a také jeho zdravotní bezpečností, tedy výskytem různých škodlivých látek, včetně mykotoxinů.
Obsah živin a druhovou skladbu porostu můžeme ovlivnit zejména termínem sklizně a intenzitou využívání. Porosty sklízené na počátku metání dominantních druhů trav nebo butonizace jetelovin mají vyšší obsah dusíkatých látek, energie a lepší stravitelnost organické hmoty.
Naopak u porostů sklízených v pozdějších fenofázích se zvyšuje obsah jednotlivých frakcí vlákniny a snižuje se stravitelnost. Výrazný rozdíl je v tomto směru mezi jednotlivými druhy zastoupenými v travních porostech. Rychlé stárnutí můžeme zaznamenat u srhy laločnaté. Intenzivnější využívání porostů (vyšší frekvence sečení, pastva) podporuje nejenom kulturní druhy trav, ale snižuje také úroveň napadení porostu plísněmi.

Pratotechnická opatření
Základním pratotechnickým opatřením směřujícím k udržení hodnotných druhů v travních porostech patří pravidelné sečení, respektive pastva.
Včasná seč realizovaná ve fázi metání dominantních druhů trav vede k získání biomasy bohaté na živiny. Sečení travních porostů je třeba realizovat před vysemeněním málo hodnotných bylin, které snižují nutriční hodnotu píce a kvalitu travního porostu.
Odložení termínu 1. seče vede k poklesu kvality trav, respektive jetelovin. Jednotlivé druhy se přitom liší v rychlosti stárnutí. Srha laločnatá patří k druhům s rychlým poklesem kvality píce v době metání. Kvetoucí srha laločnatá se vyznačuje vysokým obsahem vlákniny a jejich nestravitelných frakcí. Méně dramatické změny mohou nastávat u jetelovin, konkrétně u jetele plazivého, kde se kvalita píce v době květu snižuje pozvolna.
Změny obsahu organických živin v průběhu měsíce května u vybraných druhů trav a jetele plazivého můžeme porovnat v tab. 1. Zřejmé je výrazné zvýšení obsahu vlákniny a jejich frakcí u srhy laločnaté ve srovnání s festuloliem. Obsah vlákniny u srhy laločnaté se počátkem června dostává na úroveň 34 %. Naopak píce jetele plazivého obsahuje ve stejném období kolem 20 % vlákniny.
Neplatí to ovšem pro všechny druhy jetelovin. V případě vojtěšky seté dochází v době květu, podobně jako u srhy laločnaté, k poklesu obsahu živin a zvýšení obsahu nestravitelných frakcí vlákniny (tab. 2).Vláknina má vztah ke stravitelnosti organické hmoty. Zvyšování obsahu vlákniny koreluje se snižováním stravitelnosti. Pozdě sklízené porosty s vysokým obsahem vlákniny bývají více napadány plísněmi a je zde vyšší riziko výskytu mykotoxinů.
Smykování nemá přímý vliv na kvalitu píce, ale díky urovnání povrchu a rozhrnutí krtinců na jaře zajistíme rovnoměrnou výšku strniště a zabráníme kontaminaci sklizené píce zeminou, která má v případě následné konzervace negativní vliv na silážní proces.
Vláčení prokypří povrch půdy, ale může vést také k poškození odnožovacích uzlin. Pro vláčení travních porostů je vhodné využívat prutové brány, které je možné spojit s přesevem. Přesevem můžeme přímo ovlivnit kvalitu travního porostu. Jedná se o rozhození osiva na široko do mezerovitého travního drnu.
Využít je třeba druhy s rychlým vývojem, jako je jílek vytrvalý, který vzchází do sedmi dní a porosty rychle zapojí.
Kvalitu travního porostu můžeme přímo ovlivnit také přísevem, kdy je travní drn částečně narušen. Technologie přísevů umožňují tvorbu různě širokých štěrbin nebo brázd. Čím radikálnější je narušení původního travního drnu, tím větší je úspěch přísevu. Pro přísevy můžeme využít i druhy s pomalejším vývojem.

Aplikace herbicidů a hnojení

Aplikací herbicidů kontrolujeme invazní druhy a bezcenné druhy v travních porostech. V této souvislosti máme na mysli zejména šťovíky. Kromě využití selektivních herbicidů je možné při obnově travních porostů využít také totální herbicidy. Herbicidy s totálním účinkem využíváme při zaorávání původního travního drnu, ale také před použitím bezorebných technologií. Totální herbicidy, jako je Roundup, působí systémově přes listy a nezanechávají rezidua v půdě.
Obsah živin v píci travních porostů můžeme významně ovlivnit hnojením. Hnojení ovlivňuje druhovou skladbu a obsah živin v píci, konkrétně má aplikace dusíku (N) vliv na obsah dusíkatých látek (NL). Ve vztahu k druhové skladbě porostu dusík (N) příznivě působí na růst a odnožování trav, fosfor (P) a draslík (K) podporují jeteloviny a byliny. P a K aplikujeme podle zásoby půdních živin. Dávky N upravujeme podle podílu jetelovin, 1 % jetelovin v travních porostech je schopné fixovat až 3 kg/ha dusíku.
Jeteloviny v travních porostech tedy zvyšují nejenom kvalitu píce, ale snižují také potřebu hnojení. Pro hnojení travních porostů je možné využít kejdu i chlévský hnůj. Jednorázové množství kejdy by nemělo přesáhnout 60 t/ha. V případě kejdy skotu je třeba brát ohled na vyšší obsah draslíku (K), aby nedošlo k přehnojení porostu.
Nevyvážená aplikace dusíku a draslíku vede k rozšíření některých méně hodnotných bylin, jako je kakost luční. Chlévský hnůj podporuje růst jetelovin. Dávka chlévského hnoje je na jaře 15 t/ha a na podzim 20 t/ha.

Druhová skladba porostu

Rostlinné druhy v travních porostech se liší nejenom svojí produkcí, ale také kvalitou nebo chutností. Na základě produkce, obsahu živin nebo chutnosti má každý druh v travním porostu svoji krmnou hodnotu(Klapp, 1953). Druhy plnohodnotné mají krmnou hodnotu (Kh) 8. Hodnotné druhy mají Kh = 4–7, málo hodnotné Kh = 1–3, bezcenné a zvířata odpuzující Kh = 0 a jedovaté druhy Kh = –1. Mezi plnohodnotné druhy patří většina kulturních jetelovin a trav, jako je bojínek luční, lipnice luční, jílek vytrvalý nebo jetel plazivý. Vysokou krmnou hodnotu má psárka luční, ovsík vyvýšený, srha laločnatá nebo štírovník růžkatý.
Mezi hodnotné druhy patří nejenom trávy a jeteloviny, ale také spousta bylin. Jitrocel kopinatý má Kh = 6, na začátku květu je jeho stravitelnost až 73 %, významné jsou také jeho léčivé účinky (působí antibakteriálně, léčení ran, podporuje tvorbu žaludečních šťáv). Chutným a hodnotným druhem je kontryhel obecný využívaný jako léčivka při poruchách menstruace nebo jako hojivý prostředek na rány. Řebříček obecný je velmi chutný v mladém stavu, ale stářím klesá jeho stravitelnost. Jeho množství v porostu by nemělo přesáhnout 10 %. Jako léčivka posiluje cévní systém a používá se při žaludečních problémech. Hodnotným druhem je pampeliška, při podílu v porostu do 10 % má pozitivní vliv na užitkovost zvířat. Jako léčivka podporuje tvorbu a uvolňování žluči a činnost ledvin. Hodnotnými druhy je také šťovík kyselý, krvavec toten, kmín kořenný nebo kerblík lesní.
Travní porosty netvoří jenom hodnotné druhy, ale také druhy méněhodnotné, které sice mají nízkou krmnou hodnotu, ale významné jsou pro mimoprodukční funkce (estetická, druhová diverzita). Patří sem kohoutek luční nebo kopretina bílá. Druhy se zápornou krmnou hodnotou jsou druhy jedovaté. Některé ztrácejí jedovatost během sušení. Pryskyřníky nejsou jedovaté v seně. Naopak starčeky nebo přeslička bahenní jsou jedovaté také po usušení.
Na základě kvalitativního druhového složení (výskytu jednotlivých druhů a jejich krmné hodnoty) a kvantitativního druhového složení (podílu jednotlivých druhů) lze snadno vypočítat celkovou kvalitu travního porostu. Pro výpočet se používá vzorec EGQ = S(Kh.%D)/8 (Novák, 2004), kde EGQ je kvalita travního porostu, Kh je krmná hodnota konkrétního druhu a %D jeho podíl v porostu.
Tento výpočet zohledňuje nejenom přítomnost jednotlivých druhů v porostech, ale také jejich podíl. Výsledné hodnocení 0–15 bodů ukazuje z krmivářského hlediska bezcenný travní porost, naopak travní porosty hodnocené 90–100 body jsou z krmivářského hlediska vysoce hodnotné. Na druhou stranu vysoce hodnotné porosty z krmivářského hlediska budou mít velmi nízkou druhovou diverzitu.

Kvalita travního porostu

Kvalitu travního porostu je možné ovlivnit výše zmiňovanými přísevy.
Porost hodnocený 41 body, tedy méně hodnotný porost byl druhý rok po provedení přísevu festulolia, srhy laločnaté a ovsíku vyvýšeného technologií Horsch Disk, respektive HorschExaktor hodnocen již 64 body jako hodnotný travní porost.
Konkurenčně silné druhy s rychlým vývinem jako srha laločnatá a ovsík vyvýšený zaplnily prázdná místa v porostu a potlačily méně hodnotné druhy. Na druhou stranu, aby se zvýšení kvality travního porostu odrazilo také na zvýšení kvality píce, je třeba provést sklizeň první seče na počátku metání trav.

Mykotoxiny v travních porostech

Píce z travních porostů může být kontaminována plísněmi. Výskyt plísní zaznamenáváme v průběhu celého vegetačního období, ale nejvíce bývají travní porosty napadeny na podzim. Výskyt plísní přináší riziko mykotoxinů, tedy sekundárních metabolitů hub.
Jeden druh plísně je schopný produkovat více různých mykotoxinů. Neexistuje přitom souvislost mezi množstvím plísní a obsahem mykotoxinů. Jinými slovy, porosty silně napadené plísněmi nemusí obsahovat žádné mykotoxiny, a naopak v porostech napadených minimálně můžeme detekovat zvýšené množství mykotoxinů.
V této souvislosti je třeba si uvědomit, že produkce mykotoxinů je reakce plísní na stresové podmínky, třeba zvýšené teploty. Míru napadení libovolného substrátu plísněmi můžeme kvantifikovat prostřednictvím ergosterolu. Ergosterol je steroidní komponent membrán a je produkován vyššími i nižšími houbami. Rostlinami není produkován. Výskyt mykotoxinu je tedy možné spojit s výskytem plísní v krmivech nebo potravinách.
V našich pokusech jsme srovnávali tři různé druhy trav a výskyt ergosterolu a mykotoxinu zearalenonu na konci vegetačního období v závislosti na intenzitě využívání travních porostů v létě (tab. 3). Obsah ergosterolu, a tím také úroveň napadení travního porostu plísněmi se zvyšovala od října do prosince. Přitom byl rozdíl mezi hodnocenými druhy trav.
Nejméně bylo plísněmi napadeno festulolium (Festuca arundinacea x Lolium multiflorum). Zřejmý je také nižší obsah ergosterolu u dvousečných porostů (sklizeň počátkem června a počátkem srpna) než u jednosečných porostů (sklizeň pouze počátkem června). Mykotoxin zearalenon byl detekován u všech hodnocených druhů trav. Nejvyšší výskyt byl u ovsíku vyvýšeného, ale zjištěn byl také u festulolia.

Poděkování
Tato práce vznikla s podporou grantu QH81040 „Kvalita travního porostu a jeho využití ve výživě přežvýkavců“ financovaného Národní agenturou pro zemědělský výzkum
.

 

Klíčové informace

– Porosty sklízené na počátku metání dominantních druhů trav nebo butonizace jetelovin mají vyšší obsah dusíkatých látek, energie a lepší stravitelnost organické hmoty.
– Naopak u porostů sklízených v pozdějších fenofázích se zvyšuje obsah jednotlivých frakcí vlákniny a snižuje se stravitelnost.
– Intenzivnější využívání porostů podporuje nejenom kulturní druhy trav, ale snižuje také úroveň napadení porostu plísněmi
.

 

Doc. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D.
Prof. Ing. MVDr. Petr Doležal, CSc
.
Ing. Ondřej MikelMendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta, Ústav výživy zvířat a pícninářství
Ing. František Mikyska
Ing. Jan Šeda
AgroKonzulta-poradenství, s. r. o. Žamberk

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down