Podle zakládací listiny státního podniku Vojenské lesy a statky České republiky je jeho hlavním úkolem udržování ekologické a biologické rovnováhy na pozemcích určených pro obranu státu, a to ve specifickém bezpečnostním a provozním režimu. V praxi to mimo jiné znamená, že tato firma, která zaměstnává téměř 2,5 tisíce pracovníků, spravuje 129 tisíc hektarů lesní a 5800 hektarů zemědělské půdy.
Podle informací, které Agrowebu poskytl ředitel tohoto státního podniku Radek Placanda, vytěží ročně Vojenské lesy a statky ČR celkem 680 tisíc m3 dřeva, vyrobí 35 tisíc m3 řeziva, a vyprodukují 1,2 milionu litrů mléka, 400 tun masa, 280 tun zvěřiny a 95 tun ryb. Kromě toho provedou stavební práce a další služby v celkovém objemu zhruba 200 milionů korun. Jak vyplývá z loňské výroční zprávy podniku, jeho celkové výkony přesáhly 1,17 miliardy korun, přičemž zisk činil téměř 24 milionů korun.
Z dostupných dokumentů lze vysledovat historii firmy od roku 1905, kdy existovala organizace zajišťující hospodářskou činnost na územích sloužících výcviku vojsk v Milovicích jako cvičišti rakousko-uherských vojsk. Poprvé je název Vojenské lesní podniky zmiňován v roce 1928. Dnes jsou Vojenské lesy a statky ČR rozděleny do šesti divizí, a to v Hořovicích, Horní Plané, Velichově, Mimoni, Plumlově, a v Lipníku nad Bečvou
S ohledem na téměř stoletou historii podniku samozřejmě proběhla restrukturalizace mnohokrát v různém rozsahu a mnoha formách. Poslední významná pak v letech 1993 a 1994, kdy byl zprivatizován majetek mimo vojenské újezdy a majetek, který bezprostředně nesouvisel s hlavním posláním státního podniku. Šlo o pilařské provozy, zemědělská hospodářství, stavební správy, dílny a část bytového fondu.
V těchto letech došlo i na nezbytnou reformu v rámci zemědělské výroby, která je soustředěna v divizích Lipník nad Bečvou, Velichov a Horní Planá a tvoří pouze 3,2 procenta výkonů společnosti a zaměstnává 6,7 procenta pracovníků. Podnik se tehdy musel vyrovnat s přechodem intenzivního způsobu zemědělské výroby na extenzivní. Ukončil výkrm skotu a pěstování tržních a krmných plodin na orné půdě, která byla následně zatravněna. V současné době je tento proces v podstatě dokončen a v zemědělské výrobě převládá chov skotu bez tržní produkce mléka. Ten má v podniku dlouholetou tradici od roku 1974 kdy bylo dovezeny první kusy plemene bezrohý hereford do tehdejšího Československa. Nyní chovají kromě herefordů čistokrevná stáda plemen aberdeen angus a komerční stáda kříženců masných plemen hereford, aberdeen angus, masný simentál a krav bez tržní produkce mléka. Všechny chovy skotu jsou zapojeny do kontroly užitkovosti Českého svazu chovatelů masného skotu a Svazu chovatelů českého strakatého skotu. Jmenovitě chovy masného skotu hereford a aberdeen angus dosahují velmi dobrých výsledků a patří mezi nejlepší producenty plemenného materiálu u nás.