Vhodnost i sebelepší technologické linky do konkrétních podmínek se nejlépe zjistí praktickým vyzkoušením. Konečné rozhodnutí je jen a jen na nás. Nevrátíme se k orbě z důvodu výskytu škodlivých činitelů u některých plodin? Jakou kombinaci klasického a bezorebného systému pro svůj podnik zvolíme? Nevyzkoušíme alespoň na malé výměře pásové zpracování půdy?
Mnoho poznatků za posledních deset let směřovalo ke zpracování strniště.
Nyní se ukazuje, že navrácení slámy do půdy má svůj nezastupitelný význam v udržování úrodnosti.
U podniků bez živočišné výroby, kde se do půdy nezapravují organická hnojiva, je vhodné tento deficit alespoň do určité míry kompenzovat, například pěstováním meziplodin.
Slámu po sklizni se nedoporučuje prodávat, vhodnější je její dokonalé rozdrcení a následné promísení s půdou.
Rozdrcení může provádět drtič sklízecí mlátičky, který ale odebírá výkon motoru a stroj musí velké výnosy slámy zpracovávat vlastně navíc.
Další možností je sklizeň na vysoké strniště, která probíhá rychleji, s menší energetickou náročností a bez rizika přenosu vlhkosti ze slámy na zrno v mláticím ústrojí. Úroda zrna je dříve sklizena z pole a poté může nastoupit mulčovač. Ten si sice vyžádá další náklady navíc, zato ale zaručí rozdrcení veškeré nadzemní hmoty včetně silných stonků na drobné kousky. To je důležitý předpoklad úspěchu v bezorebné technologii.
Účinnost tohoto opatření je také fytosanitární, protože zabraňuje šíření zavíječe kukuřičného a houbových chorob obilnin.
Mulčování má svůj význam
Mulčovače se svislou osou rotace pracují v určité výšce nad zemí, dané výškou plazů, a jsou méně energeticky náročné. Mulčovače s horizontální osou rotace mají vyšší energetickou náročnost, jejich pracovní orgány mohou pracovat těsně nad zemí a zároveň intenzivněji drtí hmotu. Často existují jako nesené a mohou být agregovány též v rozděleném uspořádání: čelně nesený stroj v předním závěsu a dvojice strojů v zadním závěsu.
Po sklizni ozimé řepky a případném mulčování slámy výdrol vzejde i bez následného zpracování půdy. Postřik herbicidem jej zlikviduje a poté lze rovnou přistoupit ke zpracování půdy do větší hloubky radličkovým kypřičem. Anebo se vzešlý výdrol nejprve zapraví do půdy přejezdem talířovým podmítačem.
Nezastupitelné radličkové kypřiče
Přední výrobci půdozpracující techniky nabízí tří- nebo čtyřnosníkové kypřiče konstruované tak, že mají vysoce intenzivní efekt na mísení organické hmoty s půdou. Pracovní hloubka i přes 30 cm není problémem, nastavuje se buď centrálně manuálně anebo v komfortní verzi pak dálkově z kabiny (pomocí vnějšího okruhu hydrauliky). Nastavenou pracovní hloubku nemusí řidič odhadovat, ale vidí ji na ukazateli.
Tyto kypřiče se vyznačují promyšleným rozmístěním radliček na silných slupicích. Protože jsou agregovány s výkonnými traktory, jsou vybaveny robustním silným rámem. Není pravda, že radličkové kypřiče nepožadují vyšší pojezdovou rychlost – pro správné promísení půdy se slámou je třeba pracovní rychlost na úrovni 11–12 km/h. Protože dopředný pohyb poskytuje zpracovávané půdě kinetickou energii, je důležité, aby traktor udržoval pokud možno konstantní rychlost. Proto je třeba dostatečně výkonný tahač.
Třínosníkové intenzivní kypřiče v šířce záběru 6 m mohou vyžadovat již traktor s výkonem alespoň 400 k, pokud budou pracovat ve větších hloubkách ve středních půdách a v kopcovitém terénu. Umí ale také dobře vytížit i pásový traktor s výkonem 500 k nebo více. Podle zkušeností z praxe tyto kypřiče pracují tak dobře, že naprostá většina slámy je rovnoměrně rozptýlena ve zpracovávaném půdním horizontu.
Malé množství organických zbytků na povrchu půdy působí přes zimní období protierozně. Na jaře lze využít na přípravu půdy kombinátor a po jednom přejezdu lze nasadit secí kombinaci.
Jak na zkrácení slámy
Určitou nevýhodou intenzivních radličkových kypřičů je to, že nedokážou současně rozřezat posklizňové zbytky. Ideální je, když předchází přejezd mulčovačem, pokud ne, používá se ke zkrácení slámy talířové nářadí. Jeho hmotnost a přítlak jsou přímo úměrné mocnosti vrstvy slámy či tloušťce stonků. Talířové podmítače zároveň provádí celoplošné podříznutí strniště a jsou výhodné pro zapravení výdrolu obilnin a plevelných rostlin.
Kdo požaduje těžké disky s agresivním působením, například pro zpracování pozemků po sklizni kukuřice na zrno, využívá stroje s pracovními sekcemi ve tvaru písmene X nebo se samostatným uložením disků. Velcí výrobci závěsné techniky nově představili i podmítače se samostatně zavěšenými disky o velkém průměru (i nad 700 mm). Kotouče vyvíjejí ještě větší přítlak a mohou pracovat až v hloubce 20 cm, která byla doposud dosažitelná pouze s radličkovými kypřiči.
Kombinované stroje v různé podobě
Existují také kombinované kypřiče, vhodné pro toho, kdo chce tyto dvě operace sloučit do jediného přejezdu. Jejich energetická náročnost je o něco vyšší.
První sekce talířů provádí kromě zkrácení hmoty také otevření půdy pro následnou sekci radlic. Anebo mají v přední části podrývací slupice pro hlubší prokypření, za nimi je velký volný prostor, v němž půda padá zpátky, aby její vrchní profil následně zpracovaly dvě řady nastavitelných talířů. Talíře jsou uloženy jednotlivě a provádí zapravení rostlinných zbytků. O zpětné utužení půdy do hloubky se stará zadní pěch s kotouči o volitelné hmotnosti. Vytvoří zpevněné seťové lůžko s jemnou strukturou, odolné povětrnostním vlivům.
Na přání lze kombinovaný stroj doplnit výsevní jednotkou pro setí drobnosemenných plodin včetně řepky.
Talířové podmítače mají své místo
Pokud je v osevním postupu dostatek času, lze první podmítku sloučit s výsevem meziplodiny. K tomu účelu může být talířový nebo radličkový podmítač vybaven zařízením pro přísev s vlastním zásobníkem na osivo. To je pak dávkováno pomocí dávkovacího ústrojí a vedeno semenovodnými hadicemi k radličkám nebo talířům. Operativní a jednodušší řešení představuje odstředivý secí stroj pro přísev nesený v čelním závěsu traktoru. Pro rovnoměrné vzcházení meziplodiny je důležité stejnoměrné rozmístění slámy bez shluků či silných vrstev.
Talířový podmítač také dobře poslouží k zapravení porostů meziplodin. Většinou je při jediném přejezdu zelená hmota nařezána a zapravena a pozemek připraven pro následné operace.
Stále oblíbenější náhrada orby
Moderní radličkové kypřiče pracují již tak efektivně, že přesvědčily i zkušené praktiky k odchodu od orby. Dokážou v plné míře nahradit základní zpracování půdy nejen před setím ozimů, ale i jařin. Pro jarní plodiny je důležité zachycení zimních srážek a tedy hřebenitá struktura půdy. Pluh ji zabezpečuje jako samozřejmost, ale radličkové kypřiče s opěrnými válci v různém provedení zanechávají půdu v urovnaném stavu. Působením větru pak zůstává přes zimní období na povrchu zachyceno jen malé množství sněhu jako zdroje vláhy a také vliv mrazu na obnovu struktury je omezený.
Výrobci na to reagovali a nabízí jako výbavu na přání systémy pro odpojení opěrných válců. Kypřič bez válce pak pojíždí po své nápravě, za níž jsou umístěny kypřiče stop. Radlice za sebou zanechávají zvlněný povrch s hrubší strukturou půdy, takže stroj funguje jako náhrada orby.
Systém pro odpojení válců lze v praxi také využívat pro záměnu válců za jiné provedení. V podniku mohou být dvě i více různých provedení opěrných válců, která je možné zaměňovat, protože při jednotlivých agrotechnických operacích jsou na ně kladeny rozdílné požadavky.
Například speciálně vyvinuté těžké opěrné válce provádí zpětné utužení půdy do větší hloubky při hluboké podmítce. Při nasazení kypřiče na přípravu půdy po orbě nebo k otevření půdy za mokra by mohly působit škodlivě; pro tyto činnosti je lze zaměnit za osvědčené verze, jako jsou dvojité trubkové válce nebo kombinovaný dlátový a trubkový válec.
Nejvíce využívaný stroj v podniku
Je tedy zřejmé, že moderní radličkové kypřiče se nechají velmi všestranně využívat. V některých podnicích patří k nejvytíženějším strojům. Pracují od jara do zimy a jsou také v roli stroje pro řešení problémů, například při srovnání hlubokých kolejí po sklizni cukrové řepy.
Výrobci posunuli pojezdovou nápravu pod rám stroje (mezi řady radliček nebo mezi radličky a nivelační talíře), který tím velmi mnoho získal na manévrovatelnosti. U strojů, které často střídají způsob nasazení, se doporučuje objednat rychlovýměnný systém radlic. Záměna šípových radliček za úzké provedení je potom rychlá a probíhá bez použití nářadí. Snadná je také výměna radlic v dílně po jejich opotřebení.
Důslednost se vyplácí
Řepka ozimá je v ČR stále velmi oblíbenou plodinou. Má ale určité specifické nároky na předseťové zpracování půdy. V jejím vývoji ji může negativně ovlivnit utužená půda, případně výskyt matrací slámy. Je tedy důležité dobré zvládnutí zpracování slámy předplodiny, kterou je často ozimá pšenice, navíc v poměrně krátkém čase. Více prostoru poskytuje ozimý ječmen. Pokud je potřeba provést ještě úklid slámy, zbývá pro tuto operaci málo času a je třeba ji provádět výkonnou technikou. To platí zvláště v případě, že následuje aplikace a zapravení organických hnojiv.
Pokud se sláma nesklízí, je třeba dbát na to, aby drtič slámy mlátičky byl vybaven ostrými noži pro spolehlivé zkrácení slámy a její rovnoměrný rozhoz v celém záběru žacího ústrojí. Pokud výsledek není uspokojivý, lze jej vylepšit nasazením prutových bran, které za cenu minimálních nákladů provedou plošnou homogenizaci posklizňových zbytků. Mohou být také vybaveny pneumatickým secím strojem pro založení porostu meziplodiny.
Podmítka co nejdříve po sklizni
Sláma ozimého ječmene se do půdy zapravuje snadněji, než je tomu u ozimé pšenice.
První mělkou podmítku je třeba provést co nejdříve po sklizni, aby se podnítil výdrol ječmene ke vzejití. Poté zůstává k dispozici delší období pro zpracování půdy do větší hloubky. V závislosti na výnosu slámy, který je ovlivněn průběhem počasí, volbou stanoviště a odrůdovými vlastnostmi (délka stébla), je optimální zpracování této hmoty vždy výzvou, zvláště v letech s velkým množstvím srážek. Pokud je po opožděné sklizni ozimé pšenice málo času, je možné přistoupit rovnou ke hlubokému zpracování půdy. Zapravení zrn ozimé pšenice do větší hloubky většinou způsobí, že v následné plodině již nevzejdou.
Jakou pracovní hloubku zvolit, závisí na půdních podmínkách a samozřejmě na výnosu slámy. Talířové nářadí pro první podmítku dovoluje běžně pracovní hloubku 12–14 cm, zato však má nízkou energetickou náročnost, s tím spojené velké šířky záběru (i nad 12 m), vysokou pracovní rychlost a značnou výkonnost. Radličkové kypřiče dnes dovolují široké nastavení pracovní hloubky včetně záběru i nad 30 cm, s nímž mohou sloužit i pro hluboké kypření na utužených místech pozemků nebo na souvratích.
Větší rozteč, lepší průchodnost
Velmi důležitý je také tvar radliček a jejich rozteč. Oblíbené široké šípové radlice ve dvou řadách se již v bezorebné technologii používají omezeně, protože mohou zanechávat slámu nerovnoměrně rozmístěnou a při práci ve vlhké půdě způsobují utužení ve středních hloubkách. Záběr do větší pracovní hloubky je problematický. Lepšímu rozmístění slámy napomáhají speciálně tvarované radlice.
Více oblíbené jsou tří- nebo čtyřnosníkové radličkové kypřiče s roztečemi radlic 20, resp. 25 nebo 30 cm. Rozmístění radlic do více řad dovoluje jejich větší rozteč v rámci každé řady, která podporuje dobrou průchodnost hmoty.
Správné navazování operací
Další operace je závislá na tom, zda je řepka pěstována konvenčně nebo bezorebně. I v bezorebné technologii je třeba provést kypření půdy do větší hloubky. Tato operace se provádí běžně do hloubky 18–20 cm, nejvýše však 25 cm. Při mísení půdy dochází k tomu, že se vlhkost ze spodních půdních vrstev dostane k povrchu. Díky tomu, že moderní radličkové kypřiče za sebou zanechávají povrch půdy vhodný k setí, mělo by založení porostu následovat co nejdříve po hlubším zpracování půdy. Tím mohou vzcházející rostlinky využít mobilizovanou půdní vlhkost, což je důležité zejména v období sucha.
Jsou-li pracovní záběry kypřiče a secího stroje shodné, je to výhodou. Pokud pracuje secí stroj při vyšších pojezdových rychlostech, je třeba zařadit pro zpracování půdy více souprav. I za vlhka je návaznost obou operací důležitá, protože hlubším zpracováním se dostane na povrch pozemku půda s nižší vlhkostí, která je pro secí stroj snáze zpracovatelná. O další oschnutí se postará letní slunce a vysoké teploty.
Spolehlivé navazování operací umožňuje například stavebnicový systém, tedy možnost podle potřeby spojit půdozpracující stroj se secím do kombinace. Tak je možné zvolit ten typ stroje a způsob zpracování půdy, který je za daných podmínek nejvhodnější. Případně lze secí stroj a půdozpracující stroj využívat samostatně na dvou pozemcích. Toto řešení je také vhodné pro poskytování služeb.
Kdy je vhodnější orba
Klasická technologie s orbou je stále osvědčená, hojně využívaná a je vhodná také jako řešení pro nouzové situace. Pokud se sklizeň předplodiny a úklid slámy opozdí, lze ještě v prvních zářijových dnech pozemek zorat a řepku zaset. Naproti tomu bezorebně založené porosty v opožděném termínu pak mohou poskytovat značně snížené výnosy nebo nemusí úspěšně přezimovat. Je to dáno tím, že v počátečním vývoji mají rostlinky řepky ve zorané půdě lepší podmínky, protože půda se rychleji prohřívá.
Při orbě je třeba zabránit tvorbě matrací slámy. Proto má této operaci předcházet přejezd kypřičem pro dobré promísení slámy. Také orba s předradličkami může vést k ukládání slámy do jedné vrstvy v půdě. A vzhledem k letním teplotám se doporučuje orba s připojeným pěchem, který půdu hned po otočení opět utuží a zlikviduje velké hroudy. Pokud to není možné, je třeba co nejdříve přistoupit k urovnání povrchu půdy a rozbití hrud například přejezdem kombinátorem. Jen tak se zabrání vzniku tvrdých hrud a nadměrné ztrátě půdní vlhkosti. Také výsev má následovat co nejdříve. Na některých soukromých farmách je zvykem provést zpracování a přípravu půdy i výsev řepky v průběhu 24 hodin.
Výhody dvounosníkových strojů
Pokud bude následovat orba, lze k podmítce využít i dvounosníkový kypřič. Jeho výhodou je nižší cena a menší hmotnost, takže může být agregován i v záběru 5 m jako nesený (a tudíž nevyžaduje nákladný podvozek). Krátké kypřiče zvládají zadní tříbodové závěsy traktorů střední a vyšší výkonové třídy celkem bez problémů; zapotřebí je ovšem adekvátní přídavné závaží v přední části traktoru. To potom umožňuje traktoru rychlé otáčení na souvratích. Tyto kypřiče jsou univerzálně využitelné i pro zapravení kejdy po aplikaci či pro středně hluboké zpracování půdy.
Aby bylo dosaženo celoplošného záběru jen s dvojicí nosníků, bylo by nutné rozmístit radlice vedle sebe s malou roztečí. Tím by však utrpěla průchodnost, takže rozteč činí běžně 40 cm a slupice jsou osazovány širokými šípovými radlicemi. To způsobí, že pro zpracování půdy do větších hloubek jsou tyto stroje nevhodné, protože nedokážou po odpojení křidélek pracovat celoplošně.
Snadno vniká do půdy
Při mělké podmítce je podříznuta půda v celém pracovním záběru stroje, ovšem může docházet k odkládání slámy v řádcích. Zároveň za sebou radličky zanechávají lehce zvlněný půdní horizont. Je to dáno tvarováním špiček radliček tak, aby bylo zaručeno vniknutí i do tvrdé půdy: zasahují zhruba 40–50 mm pod úroveň záběru křídel. Pokud mají jiné půdozpracující stroje problémy s vniknutím do půdy, radličkové kypřiče jsou vždy osvědčeným řešením i v nouzi.
Šípové radlice různých výrobců mají také různý úhel náběhu. Malý úhel náběhu může způsobovat problémy s promísením půdy a slámy při práci v malých pracovních hloubkách.
Pro hlubší zpracování nebo přípravu půdy vyžadují radličkové kypřiče vyšší výkon. Systém hydraulického sklápění do transportní polohy může být užitečný při práci v obtížných úsecích, kde je možné sklopením stroje zredukovat jeho pracovní záběr na polovinu a tím snížit tahový odpor.
Sólové setí nebo setí s kombinací?
Zdali je vhodnější přípravu půdy zjednodušit a nasadit secí kombinaci anebo pečlivě provést v samostatné operaci a poté nasadit sólový secí stroj, záleží na zkušenostech v konkrétních podmínkách. Oddělení přípravy půdy a setí přináší výhody flexibility v reakci na počasí a možnost nasazení lehkého traktoru do agregace se secím strojem. Pro takový sólový secí stroj o záběru 10–12 m může postačovat relativně lehký traktor o výkonu 160 k.
Pěstitelé řepky v erozně ohrožených oblastech by měli využívat spíše konzervační technologie. Rostlinné zbytky na povrchu chrání pozemek před smyvem v důsledku silných srážek v průběhu srpna a září. Své může v tuto dobu způsobit také silný vítr. Jako jednoduchou a účinnou protierozní ochranu lze využít válení speciálními válci s kuželovými výstupky. Ty vytvářejí v půdě jamky miskovitého tvaru, které podporují infiltraci srážkové vody. Zdrsněním povrchu půdy se sníží také vlivy větrné eroze.
Konzervační technologie umožňuje nasadit širokozáběrové stroje v agregaci s výkonnými pásovými traktory. Výkonnost strojů dovolí uvolnit další techniku a pracovní síly pro sklizeň senáží či siláží, které mohou běžet souběžně.
Zhutnění půdy není žádoucí
Orba opakovaně do shodné hloubky nebo při přílišné vlhkosti způsobuje nadměrné utužení půdy. Dále je tento jev důsledkem používání stále těžší zemědělské techniky. Ozimá řepka reaguje na utužení půdy velmi negativně a ani se svým kůlovým kořenem nedokáže silně utuženými vrstvami v půdě proniknout.
Existenci těchto vrstev v půdě lze zjistit vykopáním zeminy; na nežádoucí zhutnění poukazuje například neexistence kořenů. Také množství žížal vypovídá o stavu půdy. Jako nápravné opatření se stále častěji využívá podrývání a pokud po něm následuje výsev řepky, jedná se o ideální kombinaci. Je to proto, že tato plodina může své kořeny rozvinout do hloubky a zároveň provádí stabilizaci hloubkového nakypření půdy.
Podrývání je třeba provádět na suché půdě a od této operace si nelze slibovat současné promísení slámy s půdou. Výjimkou jsou stroje, osazené navíc ještě sekcí talířů nebo dvojicí rotorů pro povrchové zpracování půdy.
Pro hloubku záběru až 50 cm
Podrýváky s rámem ve tvaru „V“ mohou pracovat v hloubkách až 50 cm. Rozmístění slupic na tomto rámu má pozitivní vliv na redukci tahového odporu, zlepšení průchodnosti rostlinných zbytků a pro dosažení optimálního rozdrobení půdy.
Podrýváky vybavené systémem hydraulického jištění mohou být využity na vysoce kamenitých půdách a v různých půdních podmínkách. Individuální jištění slupic umožní po vyjištění automatický návrat zpět do pracovní polohy. Pro dobré přizpůsobení se vlhkosti půdy a jiným podmínkám lze slupice osadit různými křídly s odlišnou intenzitou zdvihu. Posouváním třmenů na rámu lze měnit rozteč slupic. Podrýváky bývají vybaveny robustním zadním pěchem, který kontroluje pracovní hloubku, na přání lze doplnit také nesená hloubková kola vpředu.
Proč orat raději na podzim
Při podzimním zpracování půdy se běžně využívá orba, s níž se zapraví veškeré posklizňové zbytky do půdy. Orba na jaře by měla být jen nouzovým řešením, protože nelze využít působení mrazu na obnovu struktury a chybí přirozené slehnutí půdy. Orba na jaře znamená také nadměrnou ztrátu vlhkosti, protože hrubá struktura ornice má sklony k vysychání. A následná příprava není jednoduchá, protože do kypré půdy se boří kola traktoru a půdozpracující nářadí musí pracovat ve velké hloubce a při pomalé rychlosti, aby byly vzniklé koleje zarovnány. V důsledku toho se pak spotřeba paliva při práci s aktivní secí kombinací s pracovním záběrem 6 m po jarní orbě vyšplhá i na 20 l/ha a výkonnost na úroveň 3 ha/h.
Orba je energeticky náročnou operací, při níž se spotřeba paliva pohybuje nejčastěji v intervalu od 15 do 25 l/ha. S pětiradličným oboustranným pluhem lze zorat 1,6 ha/h. Tím, že se k pluhu připojí pěch, se ušetří jedna následná operace, usnadní příprava půdy a sníží ztráty vlhkosti.
Možnosti pluhů moderní konstrukce
Velkou výhodou moderních pluhů je plynule regulovatelný pracovní záběr orebních těles: šikovný řidič dokáže využívat s pomocí této regulace výkon traktoru tak, aby ušetřil naftu. Řidič musí nejenom znát ovládání traktoru a pluhu, ale musí u své práce také přemýšlet.
Užitečný je také systém automatického dotěžování u poloneseného otočného pluhu, zajišťující dotížení zadní nápravy traktoru pomocí přenesení určitého dílu hmotnosti pluhu na traktor. Tím se sníží prokluz a zvýší tahový výkon, protože u pneumatik zadní nápravy se do záběru dostane více zubů. Tento samočinně pracující systém snižuje spotřebu paliva i opotřebení pneumatik. Je to typická ukázka toho, jak vývoj v oblasti moderní zemědělské techniky dokáže zvýšit pohodlí a efektivitu práce.
Klíčové informace
– Při zpracování půdy po sklizni je třeba vycházet z požadavků pěstovaných plodin, půdních podmínek, výnosu slámy a dalších faktorů.
– V současné době vzrůstá význam zpracování půdy do větší hloubky v bezorebné technologii.
– Nové generace radličkových kypřičů nabízejí velmi široké možnosti výbavy a tím i univerzální využití v rámci agrotechniky.
– Zvláštní pozornost při zapravení slámy předplodiny vyžaduje řepka ozimá; tato plodina je také náchylná na výskyt utužených půdních vrstev.
– Podrývání půdy je efektivní v případě, že bude provedeno vhodnou technikou na správných místech a při optimální půdní vlhkosti.
Petr Beneš
