Volný trh má svá úskalí

Jednotný volný trh — to byl jeden z nejvíce zdůrazňovaných kladů, který měl našim potravinářům i zemědělcům přinést vstup do Evropské unie. Téměř po roce je možné bilancovat. Vznikl velký trh, ale hlavně pro země původní patnáctky, které své přebytky mohou realizovat v nových členských státech, tvrdí generální ředitel a. s. Xaverov Zdeněk Štěpánek. Z nováčků uspělo se svými potravinami hlavně Polsko.

Úspěch zpracovatelů přitom, jak zdůraznil, je i úspěchem zemědělců, dodavatelů krmiv i jiných vstupů do celé výrobní vertikály. "Po vstupu do EU jsme vyvinuli velkou snahu, abychom na trhy členských zemí dostali naše finální výrobky s vyšší přidanou hodnotou," prohlásil Štěpánek a dodal, že podle zkušeností jejich firmy si státy kolem nás chrání své trhy a preferují své dodavatele. "Německý řetězec chrání své německé dodavatele," konstatoval. S touto zkušeností se setkává Xaverov přesto, že jeho provozy i výrobky splňují všechny náročné požadavky legislativy EU a má i velmi dobře zvládnutou logistiku. "Bude ještě dlouho trvat, než nás vezmou jako rovnocenného partnera," předpokládá Štěpánek s tím, že to není jen problém Xaverova. Firma si je vědoma toho, že není možné prodávat jen kuřata, ale je nutné se zaměřit na výrobky s vyšší přidanou hodnotou, které by bylo možné rychle připravit na pánvi nebo v mikrovlnné troubě. Své produkty dodává Xaverov do Německa, Maďarska, na Slovensko a také v menších kvantech do Rakouska. "Nechceme vyvážet za každou cenu," uvedl Štěpánek s tím, že se snaží zúžit sortiment výroků a v maximální míře vyrábět produkty s co nejvyšší přidanou hodnotou.
Podle Petra Tučka z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky je sice po necelém roce od vstupu do unie na hodnocení vlivu jednotného trhu ještě brzy. Nicméně vývoz za květen až prosinec loňského roku jak uvedl, vzrostl ve srovnání s předchozím rokem o 10 299 milionů korun, dovoz o 12 626 milionů korun. Bilanční schodek se zvýšil o 2327 milionů korun. Zlepšily se proporce vývozu a dovozu. Stupeň krytí agrárního dovozu exportem se zvýšil z 67,5 procenta na 70,3 procenta. Narostl zejména export živých zvířat a olejnatých semen do unie, ale také cukru a cukrovinek a ve skupině mléko a mléčné výrobky. Podle Tučka stále přetrvává nevhodná skladba našeho exportu, v níž převládají výrobky s nízkou přidanou hodnotou. V té souvislosti Tuček poukazuje na nárůst exportu živých jatečných zvířat a také vývoz syrového mléka do unie.
V ČR prodává Xaverov 85 procent své produkce přes obchodní řetězce. Přestože je důležité do řetězců dodávat, není to možné za každých podmínek, které si řetězce určí. "Pokud se nedohodneme na ceně, výrobek raději nedodáme," uvedl Štěpánek, ale dodal, že každé takové rozhodnutí musí zvažovat, protože je na jeho firmě navázána řada výkrmců drůbeže a jejich dodavatelů. Nebezpečí ředitel vidí v rozrůstání velkých logistických center a centrálních skladů obchodních řetězců, kde se soustřeďují a odkud se distribuují výrobky. Do těchto základen jsou řetězce schopny dovézt zboží z kterékoliv země světa. Zatím se tato hrozba tak výrazně netýká rychleobrátkového zboží, jakým jsou čerstvé potraviny. Štěpánek připomněl, že daně ze zisků těchto obchodních firem končí v jejich mateřských zemích. Přestože většina českých spotřebitelů zatím stále kouká při nákupu potravin hlavně na ceny, začíná se stále více prosazovat i hledisko kvality. Podle Štěpánka lidé po vstupu do unie kupovali zahraniční potraviny, které se dostaly na pulty našich obchodů, nyní již zase postupně dávají přednost českým výrobkům. Značka Klasa či Czech Made zatím, jak Štěpánek konstatoval, nepřestavují pro výrobky jeho firmy velký marketingový přínos. "Považujeme však za důležité tyto značky mít," poznamenal s tím, že výrobek, který tyto značky získá, musí splňovat určité parametry jakosti.
Na rozšíření unie a vstupu na jednotný trh by podle posledních zpráv měli nejvíce vydělat Poláci. O polské maso, uzeniny, mléko, sýry, minerálky a další potraviny je prý v zemích unie velký zájem, a to i poté, co po posílení kurzu zlotého vůči euru podražily. Letos v lednu dovezli Poláci podle údajů svého ministerstva zemědělství do zemí EU o 31 procent potravin více než v prosinci loňského roku. Vývoz do států původní evropské patnáctky se přitom zvýšil o zhruba 37 procent. Od vstupu do unie do konce loňského roku dodali Poláci na trh unie o 51 procent potravin více, než ve stejném období předchozího roku. Hlavním důvodem jsou výrazně nižší ceny potravin polské provenience i skutečnost, že polská mlékárny, masokombináty i výrobci cukrovinek investovali do modernizace svých závodů a rozšíření své produkce. Do unie tak loni vyvezli ve srovnání s rokem 2003 více drůbeže (o 23 procent), sušeného mléka (čtyřikrát více), hovězího masa (dvakrát více). Na druhé straně zaznamenali pokles exportu mraženého ovoce, zvláště jahod.