K zajištění dopravní činnosti v živočišné a rostlinné výrobě i doplňkové činnosti slouží dopravní technika s rozdílnými technickými parametry. Liší se z hlediska nosnosti, velikosti objemu nákladního prostoru, výkonu motoru a maximální rychlosti jízdy, protože produkce není vytvářena pouze ve velkých objemech a hmotnostech, resp. na velkých plochách nebo ve velkých objektech.
Doprava nákladů v zemědělství je také variabilní podle požadavků, které vyplývají z charakteru prováděné pracovní činnosti.
Znamená to, že doprava v zemědělské výrobě a distribuci je složitá z hlediska rozmanitosti břemen, jejich objemu, hmotnosti, tvaru a konzistence, s čímž souvisí volba dopravních zařízení pro předpokládané pracovní činnosti spojené s dopravními úkoly.
Základní rozdělení motorových vozidel
V následujícím textu jsou uvedeny vybrané kategorie vozidel a jejich skupin s možnostmi jejich využití při dopravě v zemědělství. Cílem je poskytnutí základních, resp. nových informací k realizaci jejich výběru a pro orientaci na trhu v současné nabídce motorových vozidel všech kategorií. Vzhledem k tomu, že se informační trendy obecně převážně zabývají těmi největšími a nejvýkonnějšími dopravními zařízeními, soustředím se především na menší velikosti motorových vozidel, u nichž se předpokládá, že mohou být využity na velkých i malých farmách.
Legislativa (zákon č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích) rozděluje motorová a nemotorová vozidla do sedmi kategorií. Jednotlivé kategorie jsou dále členěny na skupiny vozidel, resp. na druhy vozidel. Druhy vozidel se rozlišují podle druhu karosérie nebo účelové nástavby. Názvy a definice základních druhů silničních vozidel stanovuje norma ČSN 30 0024 a vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 341/2002 Sb.
Motorová vozidla kategorie M1
Do kategorie M patří motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se pro dopravu osob a malých břemen, resp. nákladů. Tato kategorie se dále člení na skupiny M1 (vozidla, která mají nejvýše osm míst k přepravě osob, kromě řidiče, nebo víceúčelová vozidla, přičemž víceúčelové vozidlo je vozidlo typem karosérie určeno k přepravě osob a nákladu v jediném oddělení vozidla).
Koncepce karosérií vozidel v kategorii M1 závisí na předpokládaném počtu přepravovaných osob, charakteru přepravovaného nákladu a charakteru dopravní trasy (silnice, terén). V této kategorii jsou vyráběny rozmanité druhy karosérií. Základní typy jsou následující: sedan, hatchback, liftback, limuzína, kupé, kabriolet, roadster, osobní kombi a velkoprostorové kombi – víceúčelová vozidla (MPV), vozidla pro volný čas (off-road), lehké užitkové automobily (malé „pikapy“) a osobní vozidla speciální (montážní, požární, pohřební apod.).
Pro přepravu nákladů v zemědělství lze omezeně využít ve skupině M1 druh vozidel s označením kombi (resp. MPV), off road (resp. SUV) a omezeně hatchback, proto v následujícím textu je uveden pouze popis těchto vozidel, vhodných pro dopravu v zemědělství. Náklad dopravovaný ve zmíněných vozidlech musí být uložen pomocí dopravních a manipulačních prostředků (bedny, krabice, pytle apod.) nebo vhodným způsobem musí být zajištěna jeho stabilita.
1. Osobní kombi
Osobní kombi je legislativní označení pro typ osobních automobilů s velkým zavazadlovým prostorem. Název kombi je odvozen od kombinace účelu vozidla, které je určeno jak pro přepravu osob, tak malého nákladu. Pro karosérii kombi je charakteristická prodloužená linie střechy, která pokračuje i nad zavazadlovým prostorem vzadu a je ukončena zadními dveřmi, které se otvírají vzhůru nebo do strany.
Prodloužená část střechy je na bocích doplněna třetí řadou bočních oken. Zadní řady sedadel bývají sklopné nebo vyjímatelné pro možnost zvětšení zavazadlového prostoru. Mohou přepravovat náklady o objemu 540 až 1700 litrů.
2. Velkoprostorové kombi (MPV)MPV je obchodní označení pro víceúčelové vozidlo (z anglického názvu Multi-Purpose Vehicle), někdy označované také jako minivan. Jde o druh vozidla, které se tvarem podobá dodávce, je však určeno především k převážení osob. Bývají obvykle vysoké mezi 1600 a 1800 mm, což je asi o 200 mm víc než v případě sedanů, hatchbacků nebo automobilů v provedení kombi. Motor bývá umístěn co nejvíce v přední části a poněkud výše než u ostatních druhů automobilů, aby se minimalizoval přesah karosérie. Její zadní přesah může být krátký jako u hatchbacků nebo dlouhý jako u vozů kombi. Zadní sedadla jsou vyjímatelná nebo se sklopnými opěradly ke zvětšení ložné plochy. Počet dveří je dvoje až čtvery a jedny zadní dveře výklopné nebo otevíratelné do stran. Mohou přepravovat náklady o objemu 560 až 3300 litrů.
3. HatchbackHatchback je legislativní označení pro typ osobních automobilů, které jsou charakteristické šikmou zadní částí karosérie. Zadní dveře jsou zavěšeny v horní části karosérie a lze je otevřít v celé nebo téměř celé zadní ploše. Sklopením zadních sedadel lze vytvořit prostor pro uložení břemen, která se vkládají zezadu. Položením sedadla spolujezdce lze přepravovat i neskladná dlouhá břemena. Mohou přepravovat břemena o objemu 460–600 litrů.
4. Off-road a SUVJsou vozidla vybavená k jízdě po nezpevněném povrchu. Mezi charakteristické znaky patří podvozek s vyšší světlou výškou, pneumatiky s dezénem pro jízdu v měkkém terénu a pohon všech kol (někdy označovány jako 4WD nebo 4 × 4). Do skupiny off roadů lze zařadit i sportovní užitková vozidla (Sport Utility Vehicle). Jsou to automobily uzpůsobené jak k jízdě po silnicích, tak i v terénu. SUV kombinují výhody off roadů, které disponují schopností pohybu i mimo zpevněné dopravní trasy a silnice. SUV jsou vozidla robustní s větším vnitřní prostorem a možností přepravovat větší náklady než off roady. Oproti off-roadům disponují vlastnostmi silničních osobních vozidel, jako jsou například komfort pro posádku a dobrá ovladatelnost na silnici při vyšších rychlostech jízdy. Většina SUV střední velikosti má tři řady sedadel pro šest (někdy i více) osob. Přesná kritéria pro odlišení kategorie off-road a SUV nejsou stanovena, některé prameny uvádějí, že je to přítomnost nebo nepřítomnost uzávěrky diferenciálů. Mohou přepravovat břemena o objemu 1100 až 3500 litrů.
5. Lehké užitkové automobilyDo této skupiny lze zařadit užitkové automobily, které se odvozují z kategorie M1. Jsou to zpravidla dvousedadlové malé nákladní automobily (například Isuzu pick-up) s motorem v přední části, pohonem předních kol nebo všech kol a karosérií typu pick-up. Podlaha v nákladním prostoru je vyztužená. Prostor pro náklad může být otevřený, popřípadě s nízkou plachtou na rámové konstrukci. Zadní část nákladního prostoru je sklopná. Užitková verze může mít také nižší kovovou skříň (Opel Combo, Volkswagen Caddy, Renault Kangoo) nebo vysokou laminátovou nástavbu s nahoru výklopným zadním víkem.
Motorová vozidla kategorie N1
Vozidla v kategorii N jsou motorová vozidla, která svojí konstrukcí umožňují dopravu nákladů. Mohou tvořit jízdní soupravu s přívěsy.
Do této kategorie patří motorová vozidla, která mají nejméně čtyři kola a používají se pro dopravu nákladů v závislosti na provedení jejich nástavby. Terénní vozidlo příslušné kategorie se označuje doplňkovým písmenem G ke kategorii N, například N1G. Kategorie N se dále člení na skupiny N1 – vozidlo, jehož největší povolená hmotnost nepřevyšuje 3500 kg, N2 – vozidlo, jehož největší povolená hmotnost převyšuje 3500 kg, avšak nepřevyšuje 12 000 kg, N3 – vozidlo, jehož největší povolená hmotnost převyšuje 12 000 kg.
Pro potřeby dopravy zemědělské produkce v malých objemech a hmotnostech jsou dále uvedeny pouze nákladní automobilz skupiny N1 a N2. Nákladní automobily ve skupině N1jsou označovány jako lehké (malé) nákladní automobily nebo také dodávkové automobily (tzv. dodávky).
Dodávky jsou určeny zejména pro dopravu nákladů do maximální užitečné hmotnosti 1,5 t. Velmi často jsou vyráběny s jednou řadou předních sedadel, ve které jsou kromě řidiče dva spolujezdci. Některé dodávky mohou mít prodlouženou kabinu pro montáž dvou řad sedadel pro spolujezdce. Za řadou sedadel bývá skříň nákladního prostoru, resp. valník.
U některých modelů je kabina posádky oddělená od nákladového prostoru pevnou stěnou s malým průhledovým okénkem, někdy je oddělující stěna tvořená rámem a sítí. V nabídce je několik variant rozměrů pro dosažení vyššího objemu skříně (rozvor, délka, výška střechy). Například dodávka (Mercedes Vito) s vyšší střechou skříně má objem větší až o 1,85 m3 než dodávka se střechou nízkou. Do některých prodloužených skříní lze umístit tři europalety za sebou. Vzhledem k největší povolené hmotnosti 3,5 t je provedení skříně pro velký objem vhodné pro přepravu málo hmotných břemen.
Pro lepší možnost zajíždění k nakládacím rampám a pro nakládání břemen pomocí zdvižných vozíků jsou k dispozici křídlové zadní dveře s úhlem otevření 180 až 270° s aretací v otevřené poloze. Některé dodávky mají montovány výklopné dveře, které se otevírají nad skříň. Pro přepravu ve městech jsou k dispozici boční dveře. Boční dveře jsou v základní nabídce na pravé straně v posuvném provedení pro snazší vykládku a nakládku břemen z chodníku. Na přání jsou montována pravá i levá posuvná dveře (například Volkswagen Crafter). Šířka dveří vyhovuje pro vkládání europalety.
Uvnitř skříně jsou prvky pro použití vázacích a upevňovacích prostředků (kotevní úchyty na stěnách). Základní jsou čtyři úchyty (sklopná oka) v podlaze. Výrobci dodávají na trh dodávky v základní výbavě a podle požadavků uživatele dodávají doplňky a realizují úpravy uvnitř skříně. Některé modely disponují podlahovými kolejnicemi v celé délce skříně, na něž lze upevnit popruhy. Ve skříních je možné instalovat různé varianty dělicích stěn. Pohon těchto vozidel je 2 x 4 pro silniční provoz a 4 x 4 s uzávěrkou mezinápravového diferenciálu pro provoz v terénu. Objemy břemen převážené dodávkami jsou variabilní podle provedení prostoru pro náklad a pohybují se v rozsahu 4,5 až 6,5 m3.
Nákladní automobily (N1 a N2) podle charakteru karosérie
1. Pick-upPick-up je nákladní automobil, který má v zadní části prostor pro náklady, který může být krytý plachtou nebo laminátovou střechou. V zadní stěně nákladového prostoru jsou umístěny dveře. Kabina pro obsluhu je uzavřená. Pick-upy jsou vyráběny v mnoha variantách kabin a nákladových prostorů. K dispozici jsou kabiny krátké s jednou řadou sedadel pro dvoučlennou posádku nebo prodloužené se dvěma řadami sedadel, tzv. dvojitá kabina (Double Cab Pick Up) pro čtyřčlennou posádku. Nákladové prostory jsou krátké nebo prodloužené. Rozdíl je patrný z následujících rozměrů plochy nákladového prostoru automobilu se shodným rozvorem kol. Délka nákladové podlahy krátké varianty s dvojitou kabinou činí 1020 mm a v případě krátké kabiny 1900 mm. Rozdíly ve velikosti nákladového prostoru jsou také u variant s různými rozvory kol. Vozidla jsou doplněna tažnými závěsy. Podle přání mohou být vybavena dalším příslušenstvím, například víky nákladového prostoru, nájezdovými můstky do nákladového prostoru, navijáky a rozmanitými nástavbami pro umístění plachty nad nákladovým prostorem. Nákladový prostor může být chráněn vanou, gumovou podlážkou, latexovou plstí nebo ochranou ložné plochy z PVC.
Terénní verze umožňují jízdu ve složitém terénu tím, že disponují velkými nájezdovými úhly, například přední je až 49° a zadní až 47°. Úhel nájezdu se pohybuje v rozsahu 140 až 153° (například Land Rover Defender). Světlá výška je 250 mm a brodicí hloubka až 0,5 m. Přenos tažné síly na podložku zajišťují terénní pneumatiky a možnost volby uzávěrek diferenciálů.
2. ValníkValníkový nákladní automobil je svým provedením určen především pro dopravu nákladů. Valník má ohraničený nákladový prostor a odnímatelné stěny (sklopná čela a bočnice) a v některých případech jej lze opatřit zcela nebo částečně plachtou s variabilní výškou. Valníkový nákladní automobil může být vybaven zařízením pro manipulaci. Například navijákem, hydraulickým jeřábem (tzv. hydraulickou rukou) a nakládací plošinou (tzv. zvedacím čelem). Valník je dodáván v několika rozměrových variantách (variabilní délky) a také s možností sklápění bočnic pro nakládku palet pomocí vysokozdvižných vozíků a možností opatřit valník plachtou. Objemy nákladu jsou variabilní podle provedení podvozku. Zde je hlavním kritériem rozvor a rozchod kol, s čímž souvisejí rozměry valníku. Valník může být vybaven nízkými bočnicemi 0,4 m nebo vysokými bočnicemi. Z hlediska rozměrů se může jednat o dlouhý nebo krátký valník, to záleží na variantě kabiny, která může být vybavena jednou nebo dvěma řadami sedadel. Také záleží na výšce rámu pro plachtu. Objem ovlivní také charakter převážených nákladů (sypké hmoty nebo kusová břemena). Objemy nákladů se pohybují se v rozsahu 1,5–4 m3 pro sypké hmoty a 3,5–6,5 m3 pro kusová břemena (s nižší objemovou hmotností břemen).
3. SkříňSkříňový automobil je opatřen skříňovou karosérií, která tvoří uzavřený prostor pro náklad. Prostor skříně může být rozdělen na několik dílčích sekcí. Může být proveden v několika variantách. Například jako samostatná skříň pro náklad a samostatná kabina pro obsluhu nebo s oddělením pevnou přepážkou obsluhy od nákladu uvnitř skříně. Přístup do skříně může být ze zadní nebo z boční části. Nákladní automobil skříňový může být vybaven nakládací plošinou. Skříně mohou být upraveny pro specifické účely dopravy (izotermická, mrazírenská, pancéřovaná skříň). Například chladicí skříň pro přepravu čerstvého potravinářského zboží s tepelnou izolací 0,4 W.m–2.K–1 a možností mrazení na hodnotu –20 °C. Objemy břemen jsou variabilní podle provedení skříně (krátká, dlouhá, vysoká, nízká) a pohybují se v rozsahu 4,5 až 17 m3.
4. Sklápěcí korbaNákladní automobil se sklápěcí korbou je svým provedením určen zejména pro dopravu sypkého nákladu. Je opatřen sklápěcí karosérií s oddělenou a uzavřenou kabinou. Může mít následující varianty provedení: a) sklápění do stran (dvoustranný); b) sklápění dozadu (jednostranný); c) sklápění do stran a dozadu (třístranný).
Například automobil liberecké firmy DFM 1.1 se sklápěcí korbou je poháněn zážehovým motorem Isuzu s výkonem 38,5 kW o objemu 1012 cm3. Automobil má poháněnou zadní nápravu, poloměr otáčení 8,3 m, rozvor 2515 mm, rozchod kol 1310 mm, užitečnou hmotnost 980 kg, rozměry 2300 x 1430 x 340 mm. Automobily GAZelle mají pohon všech kol a disponují několika variantami nástaveb pro odvoz kusových i sypkých břemen, ale také jsou vybaveny hydraulickým jeřábem nebo montážní plošinou. Jsou poháněné přeplňovaným vznětovým motorem Steyr o výkonu 81 kW. Ford Transit model MWB má poháněnou přední nebo zadní nápravu a motor o výkonech 63, 85, resp. 103 kW. Je vybaven korbou s délkou 2450 mm. Objemy nákladových prostorů se pohybují se v rozsahu 1,5–4 m3 v závislosti na rozměrech vozidla.
5. FurgonKabina řidiče a prostor pro náklad je u vozidla typu furgon v jednom nedílném konstrukčním celku. Mezi prostorem obsluhy a nákladovým prostorem je v přepážce proveden průlez v místě za sedačkou spolujezdce nebo mezi sedačkou řidiče a spolujezdce. Průlez musí být opatřen uzavíratelnými dveřmi. Šířka průlezu nesmí být větší než 60 cm a musí mít výšku nejméně 130 cm.
6. Nosič výměnných nástaveb – kontejnerůNosiče výměnných nástaveb – kontejnerů – jsou vyráběny jako nosiče teleskopické a kontejnerové nosiče kloubové. Kontejner je jakákoliv jednotka dopravy s rovnou a pevnou základnou, která disponuje konstrukčními prvky pro manipulaci pomocí pohybů v horizontálním (posouvání) a vertikálním (zvedání a spouštění) směru při jejím nakládání na kontejnerový nosič výměnných nástaveb, která disponuje konstrukčními prvky pro její skládání a je opatřena fixačními konstrukčními prvky pro upevnění na nosič při její přepravě. Nakládání a skládání kontejneru je realizováno nosičem, kterým je kontejner přepravován.
Kontejnerový teleskopický nosič je určen k přepravě, nakládání, skládání a vyklápění vzad. Je vhodný pro dopravu rozmanitých nákladů v zemědělství, které jsou vykládány nebo nakládány s časovým odstupem, resp. postupně. Teleskopický nosič (mechanismus) je schopen rychlého překládání kontejnerů na přívěs bez dalších pomocných zařízení. Velkou výhodou teleskopického mechanismu je schopnost manipulace s kontejnery více délek. Kontejner je k mechanismu připojen aktivním hydraulickým vnějším nebo vnitřním zajišťováním. Teleskopický nosič (mechanismus) je určen k montáži na silniční i terénní podvozky nákladních vozidel. Kontejnerový teleskopický (výsuvný) nosič je montován na vozidla jak s krátkou, tak s prodlouženou kabinou. Na každém teleskopickém nosiči lze díky konstrukci použít jak pasivní kontejnery, jedná se např. o plošinové, vanové, skříňové atd., tak i tzv. aktivní, např. s hydraulickou rukou, fekální, odtahové plošiny a další.
Kontejnerový nosič je velmi často doplněn hydraulickým jeřábem, kdy je jak mechanismus, tak hydraulický jeřáb pevně namontován na společném pomocném rámu za kabinou vozidla. Hydraulický jeřáb je možné také doplnit o další přídavná zařízení, jako jsou drapáky, lopaty a navijáky.
Kontejnerový nosič kloubový je určen k přepravě, nakládání, skládání a vyklápění vzad. Je vhodný pro stavebnictví, komunální služby, silniční údržbu i jiná průmyslová odvětví. Předností kloubového mechanismu je schopnost rychlého překládání kontejnerů na přívěs bez dalších pomocných zařízení. Kloubový nosič (mechanismus) je určen pro manipulaci s kontejnery jedné konkrétní délky. Kontejner je při převozu zajištěn na mechanismu tzv. pasivními zajišťovacími prvky (systém hák-čep). Kloubový mechanismus je určen k montáži na silniční i terénní podvozky nákladních vozidel. Kontejnerový nosič je možné namontovat na vozy jak s krátkou, tak s prodlouženou kabinou. Na tomto kloubovém nosiči lze díky konstrukci použít jak pasivní kontejnery, jedná se např. o plošinové, vanové atd., tak i tzv. aktivní, např. s hydraulickou rukou, fekální a další.
Objemy nákladového prostoru kontejnerů se pohybují v závislosti na jejich provedení v rozsahu 0,5 až 1,5 m3 u malých vozidel a 2–4,2 m3 u větších motorových vozidel a přípojných vozidel.
7. CisternaCisterna je uzavíratelná nádoba s možností plnění a vyprazdňování. Řízené plnění může být prostřednictvím vestavěného čerpadla. Samozřejmostí je i řízené vypouštění. Cisterny jsou opatřeny několika vnitřními přepážkami. Nádoba je připevněna na podvozku automobilu, přívěsu nebo návěsu. V cisterně jsou převáženy rozmanité náklady, například pitná nebo užitková voda, stavební materiály, postřiky, potravinové produkty (mléko, oleje), nebezpečné hořlavé látky (pohonné hmoty, asfalty, propan, LPG, nebezpečné ekologické odpady), chemikálie a fekálie. Cisterny převážející nebezpečné látky (hořlaviny, jedy, chemikálie, žíraviny) musejí vyhovovat předpisům ADR (ADR = Accord Dangereuses Route – Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí). Uživatel musí předem specifikovat, jaké látky bude převážet, a podle toho bude cisterna vyrobena z hlediska objemu, počtu komor, použitého materiálu a vybavení (izolace, výpusti, čisticí zařízení pro vnitřní prostory, čerpadla, filtry, žebříky, hadice atd.). Dopravce je povinen podle dohody ADR při přepravě nebezpečných věcí použít pouze vozidla, která jsou k tomu způsobilá. Vozidla musí být označena výstražnou tabulkou v podobě oranžového obdélníku 40 x 30 cm orámovaného černým proužkem o tloušťce 1,5 cm, dále pomocí bezpečnostní značky, kterou je čtverec postavený na vrchol různých barev podle třídy nebezpečnosti s piktogramem znázorňujícím nebezpečnost látky. Například do skupiny ADR 3 jsou zařazeny nebezpečné látky, jako jsou pohonné hmoty, minerální oleje a asfalt.
Kategorie T: traktory zemědělské nebo lesní
Traktory jsou mobilní energetická zařízení pro tlačení nebo tažení přípojných vozidel, která slouží pro dopravu nákladů. Jsou vyráběny v mnoha velikostech, s čímž úzce souvisí i velikost výkonu jejich motoru. Jsou vyráběny s rozmanitými konstrukčními celky.
Kategorie O: přípojná vozidla
V závislosti na konstrukci mohou být používána pro dopravu nákladů. Přípojné vozidlo je nemotorové vozidlo určené k tažení jiným vozidlem, s nímž je spojeno do soupravy. Spojení motorového vozidla s jedním nebo více přípojnými vozidly tvoří jízdní soupravu.
Tato kategorie se dále člení na skupiny:
O1: přípojná vozidla, jejichž největší přípustná hmotnost nepřevyšuje 750 kg,
O2: přípojná vozidla, jejichž největší přípustná hmotnost převyšuje 750 kg, ale nepřevyšuje 3500 kg,
O3: přípojná vozidla, jejichž největší přípustná hmotnost je nad 3500 kg, ale nepřevyšuje 10 000 kg,
O4: přípojná vozidla, jejichž největší přípustná hmotnost převyšuje 10 000 kg,
OT1: přípojná vozidla traktoru, jejichž největší přípustná hmotnost nepřevyšuje 1500 kg,
OT2: přípojná vozidla traktoru, jejichž největší přípustná hmotnost je nad 1500 kg, ale nepřevyšuje 3500 kg,
OT3: přípojná vozidla traktoru, jejichž největší přípustná hmotnost je nad 3500 kg, ale nepřevyšuje 6000 kg,
OT4: přípojná vozidla traktoru, jejichž největší přípustná hmotnost převyšuje 6000 kg.
Přípojná vozidla kategorie OT jsou traktorové přívěsy a návěsy – ve smyslu technické normy ČSN EN 1853, určené k přepravě nákladů. Jejich nejvyšší konstrukční rychlost nesmí převyšovat 40 km/h. Přehledy jsou uvedeny v tabulkách 1 a 2.
Na pozemních komunikacích mohou být nebrzděná vozidla kategorie O1 zapojována za vozidla kategorie M a N, jejichž provozní hmotnost je nejméně dvojnásobkem okamžité hmotnosti připojovaného vozidla.
Přípojná vozidla se rozdělují na přívěsy a návěsy. Přívěsy nesou svým podvozkem celý náklad, u návěsů zatěžuje určitá část nákladu tahač a zbylá část spočívá na podvozku návěsu. Například podle užitečné hmotnosti lze rozdělit přívěsy a návěsy na malé s nosností 4 až 10 tun a objemem nákladu 6–12 m3; střední s nosností 10–20 tun a objemem nákladu 13–24 m3; velké s nosností 21–30 tun (a více) a s objemem nákladu 24–40 m3. S tím souvisejí i rozměry dopravních zařízení, s objemem se zvyšují rozměry koreb, resp. úložných prostorů pro břemena až do limitních hodnot, které stanovuje legislativa (šířka, délka, výška), pokud se takové dopravní zařízení pohybuje po silnicích. To platí i pro největší povolené hmotnosti, resp. zatížení na jednotlivé nápravy. Z toho důvodu jsou dopravní zařízení vyráběna s variabilním počtem náprav a velikostí kol. Na trhu jsou k dispozici jednonápravové přívěsy a návěsy, dvounápravové, třínápravové a čtyř a více nápravové přívěsy a návěsy.
Motorová vozidla kategorie L
1. Lehké čtyřkolky skupiny LBDo skupiny LB lze zařadit lehké čtyřkolky, jejichž výkon motoru nepřesahuje 4 kW a nejvyšší konstrukční rychlost nepřesahuje 45 km/h. Tyto limitní podmínky prakticky vylučují přepravu nákladů, ale pro kontrolní činnost nebo pro operativní pohyb v okolí farmy jsou vhodné.
2. Motorové tříkolky skupiny LBDo skupiny motorových tříkolek ve skupině LB vhodných pro dopravu malých nákladů lze zařadit motocykly typu „rikša“, kdy je stroj řízen prostřednictvím řídítek jedním kolem umístěným v přední části (kdysi se v České republice vyráběná rikša ČZ 175 na bázi skútru). Řidič sedí na sedadle v zadní části, která je uzpůsobena pro dopravu malých nákladů v podobě korby nebo skříně. Prostor nad řidičem může být opatřen stříškou nebo uzavřenou skříní. Pohon je realizován prostřednictvím řetězu nebo kardanového hřídele na zadní kola. V současné době jsou na trhu mototříkolky s kabinou Piaggio Ape 50. Je to jednomístné motorové vozidlo s řídítky o objemu dvoudobého motoru 50 cm3. Maximální výkon motoru je 1,8 kW a maximální rychlost je 40 km/h. Za kabinou řidiče je umístěna korba s ložnou plochou 1190 x 1140 mm, do které je možné naložit náklad o hmotnosti 205 kg. Rozměry vozidla jsou 2700 x 1550 x 1260 (d x v x š) mm. Model Piaggio Ape50 Furgon je vybaven skříní s objemem 1,5 m3. Jeho rozměry jsou 2500 x 1590 x 1260 (d x v x š) mm.
3. Čtyřkolky skupiny LEDo kategorie LE lze zařadit čtyřkolky, jejichž výkon motoru nepřesahuje 15 kW. Tato čtyřkolová vozidla jsou vybavena zpravidla jednoválcovým, dvoudobým nebo čtyřdobým, vzduchem nebo kapalinou chlazeným motorem, jehož výkon se pohybuje v rozsahu 9 až 15 kW. Jsou vybavena převodovkami s širokým rozsahem převodových stupňů vpřed i zpětným chodem. Některé stroje jsou vybaveny automatickou převodovkou, u nichž se pomocí variátoru volí směr jízdy dopředu nebo dozadu. Při jízdě dopředu lze použít redukci pro jízdu v terénu. Pohon je realizován prostřednictvím zadních kol a přiřazením předních kol. Startování je elektrické nebo kombinované elektrické a manuální. Manuální je zpravidla jako záložní. Brzdy jsou hydraulické, přední kotoučové, zadní zpravidla uzavřené bubnové, u některých modelů kotoučové. Světlá výška se pohybuje v rozsahu 180 až 285 mm. Nezávislé zavěšení zadních kol zaručuje neustálý kontakt s podložkou, čímž je dosažena optimální hnací síla. Odpružení stroje je prostřednictvím vinutých pružin a rameny ve tvaru A. Řízení je realizováno prostřednictvím řídítek, zpravidla s elektronickým posilovačem, což usnadňuje zatáčení a zároveň redukuje zpětné rázy od nerovností do řídítek. Některé modely disponují posilovačem řízení DPS se senzorem rychlosti a duálním režimem, který snižuje namáhavost řízení a činí čtyřkolku ovladatelnější. Čtyřkolky v kategorii LE mohou přepravovat na trubkových nosičích v přední části a v zadní části břemena o hmotnosti 30 až 80 kg (v závislosti na modelu). Některé modely jsou vybaveny polouzavřeným nákladním prostorem s pevnými bočnicemi nebo sklopnou korbou v zadní části stroje. Nosnost se pohybuje v rozsahu 80 až 120 kg v závislosti na modelu a výrobci. Stroje jsou vybaveny navijáky, mechanismy pro tlačení, nesení nebo pohon určitých nářadí, strojů nebo i přípojných vozidel s možností využití na malých i velkých farmách.
V oblasti doplňkových prací v zemědělství mohou být využívány při operativním úklidu sněhu, prostřednictvím dozerové radlice pro boční odsun sněhu na jednu stranu i na obě strany při použití malého šípového pluhu, dále pro posyp kluzkých chodníků, kdy je namontována na záď stroje násypka, pro svoz odpadků z pěšin v parcích, pro dovoz malé zemědělské mechanizace na místo jejího použití (plotostřihy, motorové pily, křovinořezy, vysavače listí) a podobně.
Do skupiny LE lze také zařadit tříkolová vozidla, jejichž objem motoru převyšuje hodnotu 50 cm3, resp. rychlost je vyšší než 45 km/h. Jsou to například vozidla Piaggio Ape se vznětovými motory o objemu 422 m3, s výkonem motoru 8,4 kW a maximální rychlostí 56 km/h. Tato tříkolová vozidla jsou vyráběna s rozmanitými nástavbami. Například valníkem, sklápěcí korbou, skříní nebo s vysokými bočnicemi (klec). Lze je využít pro všechny práce na malé farmě. Například na rozvoz produkce ke spotřebitelům nebo do místní obchodní sítě, na odvoz trávy, malého množství sena nebo odpadu při údržbě zeleně v průběhu jara a léta, při podzimních pracích pro odvoz listí a štěpky, pro rozvoz substrátů, při dopravě stavebních materiálů a podobně.
Motorová vozidla kategorie S
1. Jednonápravové nosiče nářadíJednonápravové nosiče nářadí jsou určeny pro čelní agregaci nářadí a jsou přizpůsobeny pro jízdu vpřed a vzad. Nejčastěji jsou používány v agregaci s žacími stroji, mulčovači, sněhovými frézami a dalším komunálním nářadím (rotační kartáče, radlice). Pro dopravu nákladů používány nejsou.
2. Dvounápravové nosiče nářadíNosiče na kolovém nebo pásovém podvozku jsou konstruovány pro nesení, ovládání a pohon velkého počtu rozmanitých pracovních zařízení (nářadí). Vzhledem k jejich převážnému využívání v komunální oblasti jsou někdy nazývány komunální traktory nebo také nářaďové traktory. Typickou vlastností většiny nosičů je jejich univerzálnost, takže vhodné varianty mohou nalézt uplatnění i v zemědělství. Pro zajištění univerzálnosti a nesení rozmanitého pracovního nářadí lze u nosičů upravovat rozchod kol, rozvor kol a u některých modelů také světlou výšku. Nejčastěji je používáno následující pracovní nářadí: zametací kartáč, mulčovač, posypové zařízení, shrnovací radlice, sněhová fréza, nakládací lopata, žací ústrojí (nožové nebo vřetenové), kultivátory, aerifikátory, brány (pružinové nebo rotační), kropicí zařízení, foukače a vysavače listí a další. Některé nosiče jsou poháněny všemi koly hydrostatickým pohonem, kdy jsou poháněna čtyři kola shodného průměru prostřednictvím čtyř nezávislých hydromotorů v kolech. Disponují tak optimální tažnou silou na všech površích a jsou šetrné k povrchu, po kterém se pohybují.
Většina nosičů je řízena kloubovým řízením. Nářadí lze připevňovat v zadní i přední části a také mezi nápravy. Jsou vyráběny v mnoha velikostech, s čímž souvisí výkon motoru, jejich celková hmotnost a schopnost pohánět a ovládat pracovní zařízení s určitou pracovní šířkou (záběr pracovního adaptéru).
Podvozek nosičů je konstruován jednak pro jízdu po zpevněných cestách, jednak pro jízdu v běžném terénu (louka i pole). Některé nosiče disponují možností překonávat i obtížně sjízdný terén a mohou se pohybovat i na podélných a příčných svazích (s úhlem 25°). Pro tyto účely jsou vybaveny nízkým těžištěm, větším rozchodem kol a speciálními širokými pneumatikami.
Nosiče nářadí jsou vyráběny s kabinou nebo bez kabiny. Jejich předností je velmi dobrý výhled obsluhy na pracovní plochu a činnost nářadí při práci. Některé nosiče nářadí jsou konstruovány pro nesení rozmanitých nástaveb za kabinou, obdobně jako automobily kategorie N1 se skříní nebo valníkem, s tím rozdílem, že je lze využít současně jako nosiče komunálního pracovního nářadí. Nosiče tak mohou nést v přední části například zametací zařízení a za kabinou mohou mít kontejner na uložení rozmanitého nákladu. Mohou být vybaveny valníkem, nosičem kontejnerů, lisovací nástavbou komunálního odpadu, skříní se zvedacím čelem, hydraulickým jeřábem, sypačem se zásobníkem posypu, zdvižnou plošinou a dalšími nástavbami (například Mercedes Unimog, Metrac, Egholm, ISEKI, Holder, Magma, Ventrac, Unitrac a další).
Motorová vozidla kategorie R
1. Jednonápravové malotraktoryJednonápravový malotraktor je mobilní zařízení malé mechanizace na základě jednonápravového podvozku. Je určený k připojování výměnných nesených nebo přívěsných strojů a nářadí. Jednonápravový malotraktor je normou definován jako „zemědělský samojízdný stroj konstruovaný tak, aby byl ručně vedený, schopný pohánět nebo táhnout různé pracovní nástroje.“ Nástrojem se rozumí pracovní část, která může být připojena k ručně vedenému malotraktoru. Podle legislativy je definován malotraktor jako vozidlo s poháněnou nápravou, řiditelné pomocí řídítek řidičem sedícím na sedadle přívěsu, s nímž tvoří malotraktor jízdní soupravu. Obsluha zpravidla kráčí za strojem, pokud jednonápravový malotraktor využívá pro jiné pracovní činnosti. Pokud je malotraktor používán pro dopravu nákladů, je k němu připojen návěs a obsluha sedí v jeho přední části, odkud stroj ovládá. Při řízení nesmí být možná taková poloha řídítek jednonápravového malotraktoru, která by znemožňovala současné držení obou rukojetí. Provoz jednonápravového traktoru bez přívěsu je na pozemních komunikacích zakázán. Nejvyšší konstrukční rychlost soupravy nesmí být vyšší než 20 km/h, nesmí překročit celkovou šířku 1,6 m, celkovou délku 4 m a nejvyšší povolenou hmotnost 1,5 t. Návěs musí být vybaven odrazkami podle požadavků příslušných ustanovení pro vozidla kategorie OT. Souprava musí být vybavena soustavami pro provozní a parkovací brzdění nejméně na jednom vozidle soupravy. Soustava pro parkovací brzdění musí být výhradně mechanická.
Pohon malotraktoru je realizován prostřednictvím mechanické nebo hydrostatické převodovky. Jednonápravový malotraktor je vhodný pro dopravu malých nákladů do hmotnosti přibližně 350 kg, resp. pro dopravu objemů sypkých nákladů od 0,5 do 0,7 m3.
Jednonápravové malotraktory se vyznačují dobrým přístupem k ovládacím prvkům, možností seřízení sklonu a směru klečí, stavitelným rozchodem kol, pružným uložením motoru, estetickým provedením, bezpečnostním zařízením, které vypne motor v případě, že se řidiči vysmeknou kleče z rukou. Používají se na pozemcích a na cestách, na kterých dvounápravové malotraktory nemohou pracovat vzhledem ke svým rozměrům, popřípadě hmotnosti, nebo na kterých by jejich provoz nebyl hospodárný.
2. Dvounápravové malotraktoryMalotraktor definuje norma ČSN 47 9002 (Mobilní prostředky malé mechanizace zemědělských prací. Malotraktory) jako traktor, který je určen pro práci na nevelkých pozemcích v zemědělství a v jiných oblastech. Malotraktor je mobilní zařízení malé mechanizace na základě dvounápravového kolového nebo pásového pojezdového zařízení, určený k připojování výměnných nesených nebo přívěsných nástrojů, nářadí a přípojných vozidel. Do skupiny dvounápravových malotraktorů jsou obecně zahrnovány traktory, jejichž motor disponuje výkonem do 43 kW, jejich rozchod kol může být nastaven na hodnotu menší než 1150 mm, jejich maximální rychlost jízdy je 30 km/h a provozní hmotnost nepřevyšuje 2000 kg. Pro spojování traktoru s přípojnými vozidly platí § 14 vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, že okamžitá hmotnost přípojného vozidla smí být u soupravy s nejvyšší konstrukční rychlostí do 40 km/h nejvýše 2,5násobku okamžité hmotnosti tažného vozidla.
3. Speciální čtyřkolová vozidla (ATV, UTV)Do skupiny R lze zařadit motorová vozidla se čtyřmi koly, mající charakter buď konstrukce čtyřkolového motocyklu (ATV – all-terrain vehicle) nebo malého užitkového automobilu (UTV – utility terrain vehicle), které nevyhovují legislativním podmínkám z hlediska výkonu motoru, hmotnosti a rychlosti jízdy pro skupinu LE, resp. T.
Z hlediska konstrukce jsou ATV obdobné jako čtyřkolky ve skupině LE s tím rozdílem, že disponují vyšším výkonem motorů (nad 15 kW, až 30 kW), motory mají objem zpravidla nad 500 cm3. Jejich provozní hmotnost je v rozmezí 450 až 600 kg a mohou přepravovat náklady o hmotnosti v rozsahu 100 až 150 kg.
Užitková (pracovní, resp. nákladní) čtyřkolová terénní vozidla UTV disponují oproti vozidlům ATV větším nákladovým prostorem v podobě koreb rozmanitého provedení. Jsou opatřena ochrannými rámy se stříškou (laminát nebo pevná plachta) nebo polouzavřenými kabinami a umožňují sezení dvou osob vedle sebe v kabině (side by side vehicle). Jejich pohon realizují benzínové nebo naftové motory (Kawasaki Mule 4010 je vybavena 3válcovým naftovým motorem o objemu 953 cm3) s výkony v rozmezí 15 kW až 45 kW. Brzdový systém je řešen prostřednictvím kotoučových brzd (dvoukotoučových) a převodovky jsou zpravidla automatické. Řízení je realizováno pomocí volantu.
Klíčové informace
– Pro každou dopravní operaci v zemědělství je možné zvolit optimální dopravní zařízení s vhodným nákladním prostorem a také s vhodným nakládacím a skládacím manipulačním zařízením pro konkrétní práci.
– Využít lze i univerzálnosti nástaveb, resp. koreb dopravních zařízení. V této oblasti nemusí být vždy prioritně sledována výkonnost dopravy.
– Preferována může být šetrnost vůči životnímu prostředí, ochrana stávajících objektů, nahrazení lidské práce, možnost zajíždění do úzkých uliček, na parkoviště, operativnost při dopravě malých nákladů, vhodnost a rychlost nasazení ve prospěch lidí a bezpečnosti práce a podobně.
Ing. Ivo Celjak, CSc.Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Zemědělská fakulta
katedra zemědělské, dopravní a manipulační techniky
