25.04.2006 | 02:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Vrátí se do České republiky král zemědělských ptáků?

Česká republika patřila ještě před pár lety mezi vybranou společnost několika evropských zemí, které se mohly pochlubit hnízděním světově ohroženého druhu a skutečného krále mezi ptáky zemědělské krajiny - dropa velkého (Otis tarda). Po desetiletí se na jižní Moravě na Znojemsku vyskytovala sice malá, ale poměrně stabilní populace tohoto druhu, která tvořila významnou součást areálu středoevropské populace dropa velkého.

První záznamy o výskytu dropa velkého na jižní Moravě pocházejí z roku 1904. Velikost české populace se podle výsledků pravidelného monitoringu, který začal na počátku 70. let minulého století, udržovala na stabilní úrovni 31- 37 jedinců. Největší počet 44 zimujících ptáků byl zaznamenán v roce 1982. Na počátku roku 1983 zřídili zemědělci na zimovišti dropů polní letiště a počet ptáků začal okamžitě klesat. Pokles početnosti pokračoval i v následujících letech, poslední hnízdění bylo zjištěno v roce 1996. Kromě vlivu letiště patřily mezi další klíčové faktory velké hnízdní ztráty v důsledku častého vysečení hnízd, změna skladby pěstovaných plodin a intenzifikace zemědělské výroby, především co se týče používání mechanizace, aplikace pesticidů a instalace závlahových systémů. Navíc bylo zaznamenáno zabití dospělých ptáků o dráty vysokého napětí. V průběhu 90. let došlo k výraznému snížení početnosti dropů také v sousedních zemích. V Polsku, Moldávii, Bulharsku, Rumunsku a ostatních balkánských zemích kromě Srbska a Černé hory dropi přestali hnízdit, na Slovensku došlo k poklesu početnosti dropa z 25 - 40 jedinců v roce 1993 na pouhých 8 - 16 jedinců v roce 2003. Přitom ještě v roce 1972 bylo na Slovensku odhadováno 600 dropů velkých.
Na kritickou situaci reagovalo především Rakousko v 90. letech zvýšenou péčí o tento druh. Díky zemědělskému hospodaření přizpůsobenému potřebám dropa začaly jeho početní stavy pomalu stoupat. Zatímco v roce 1993 bylo v celém Rakousku zjištěno 50 – 60 dropů, mezi lety 1998 – 2003 se už jejich počet pohyboval na úrovni 74 – 140 jedinců. Podobnou péči věnují tomuto druhu také v sousedním Maďarsku, kde kromě zemědělského hospodaření řeší také zabezpečení elektrických rozvodů, které pro dropa představují významnou hrozbu.
Jak dokládají výsledky monitoringu dropa velkého, česká populace dropa na jižní Moravě byla vždy v kontaktu s početnější rakouskou populací v západním Weinviertelu. Obě lokality jsou od sebe vzdušnou čarou vzdáleny zhruba 25 km. V průběhu let bylo několik pozorování přeletů dropů z moravské části do rakouské a naopak. Jelikož dropi se dožívají až 20 let, je možné, že v Rakousku stále žijí dropi narození na českém území. Populace dropa velkého v západním Weinviertelu už několik let díky intenzivní péči prosperuje, pouze od podzimu 2004 do podzimu 2005 vzrostla z 50 na 56 jedinců. Hlavní podíl na tomto růstu má především způsob zemědělského hospodaření. Dá se předpokládat, že počet ptáků i nadále poroste a brzy si začnou hledat i další vhodná místa pro hnízdění. V letošním roce bylo prokázáno hnízdění dropa pouhých 15 km od tradičního hnízdiště v České republice.
K tomu, aby se tento majestátní pták mohl opět vrátit na místa svého dřívějšího výskytu na jižní Moravě, je nutností mu zde nejprve opětovně vytvořit vhodné podmínky k životu. To bylo cílem projektu „Návrat dropa velkého jako hnízdícího druhu do České republiky“, který připravila Česká společnost ornitologická ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny do programu LIFE-Nature. Na základě zkušeností získaných v Rakousku se český projekt zaměřil především na úpravu stávajícího systému zemědělského hospodaření. Pro hnízdění dropa na Moravě byly důležité porosty vojtěšky, které z této oblasti po roce 1989 prakticky vymizely. Proto bylo jedním z opatření opětovné založení porostů této pícniny. Dalším významným prvkem v krajině nejen pro dropa velkého jsou úhory. Jelikož se chemicky neošetřují, dochází zde k rozvoji pestré bylinné vegetace a přežívání četných druhů bezobratlých organismů. Tím se zajistí potravní nabídka mnoha druhům ptáků a zvýší se i celková biodiverzita prostředí. Také ostatní navržená opatření mají dropům celoročně zajistit vhodnou potravní nabídku, ale neméně důležitým cílem je i vytvoření klidových ploch, kde by dropi mohli bez rušení vyhnízdit. Významným krokem, bez kterého by ochrana dropa v této lokalitě neměla smysl, bylo zrušení vojenského letiště v roce 1997, převedení jeho plochy do vlastnictví obcí a údržba travních porostů podporovaná od roku 2003 Ministerstvem životního prostředí.
Projekt sice splnil všechny požadavky Evropské komise, ale díky nižšímu bodovému hodnocení se umístil mezi projekty, na které už finanční prostředky nezbyly. Hlavním důvodem nízkého ohodnocení byl především fakt, že pro dropa velkého není v České republice vyhlášena ptačí oblast a není tak dostatečná záruka zajištění ochrany druhu v případě úspěchu projektu. Svou roli určitě hrála i skutečnost, že od roku 1996 nebylo na území České republiky prokázáno úspěšné hnízdění.
Přesto nebyla naložená práce úplně zbytečná. Ministerstvo životního prostředí v současné době vyhodnocuje záchranné programy zpracované pro zvláště ohrožené druhy a jedním z nich je i drop velký. Při jeho tvorbě byly využity poznatky získané při přípravě projektu „Návrat dropa velkého jako hnízdícího druhu do České republiky“. Pokud se podaří realizovat alespoň klíčové aktivity navržené v rámci projektu, mohou se pro dropa vytvořit takové podmínky, které mu návrat z nedalekého Rakouska do jeho někdejšího domova umožní. Že je ta možnost reálná, dokazuje úspěch ochrany přírody právě v této sousední zemi.
Dáme dropovi v České republice ještě šanci?

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down