Evropské zemědělské dotace by se měly změnit, aby byly více motivační a kompenzační, tvrdí předsedkyně vlivného výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) v Evropském parlamentu Veronika Vrecionová. Navrhuje také dotace směřující do zemědělství, které tvoří zhruba třetinu evropského rozpočtu, nenavyšovat a zastropovat na celoevropské úrovni.
Podle Vrecionové se evropské zemědělství musí změnit a postupně připravit na případné rozšiřování EU. Změny sice nelze uskutečnit v příštím funkčním období, považuje ale za nutné podniknout k tomu první kroky. "Zemědělské dotace by se měly změnit v jakési kompenzace, za to, co společnost od zemědělců chce, i za to, co pro ně není ekonomicky zajímavé," řekla Vrecionová. Zemědělci by podle ní měli dostat peníze například v případě, kdy nechají část půdy ležet ladem, nebo pokud se budou dobře starat o zvířata. Zároveň chce dělat vše pro to, aby se nenavyšoval rozpočet zemědělských dotací, ale naopak se s ním lépe pracovalo. Za důležité vnímá zastropování dotací, a to od určité velikosti, nebo takzvanou degresivitou, kdy sazba bude krácena s rostoucí výměrou, či redistribucí. Zastropování by podle ní pomohlo i v Česku. "Máme ohromné firmy, které ´požerou´ až 80 procent dotací," upozornila. Jedním z cílů Vrecionové je podporovat malé a střední zemědělské podniky a rodinné farmy, které označila za životaschopnější. Velké podniky podle ní těží ze své velikosti a z počtu zaměstnanců, kteří mohou zpracovat projekty na žádosti o investiční dotace, malé na to ale nemají kapacitu. Chtěla by proto prosadit, aby menší farmy nebyly tolik zatížené kontrolami. "Zjednoduší jim to práci a je to velká úspora peněz", dodala.
V Česku podporuje model rodinných farem Asociace soukromého zemědělství, podle dřívějšího vyjádření Agrární komory ČR by ale rychlý tlak na prosazování rodinných farem nepřinesl nic dobrého. O narovnání podmínek malých farmářů usilovalo v Česku ministerstvo zemědělství pomocí takzvané redistributivní platby, tedy podpory, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů obhospodařované plochy. Podle resortu platba cíl splnila, nevládní organizace nesouhlasí. Vrecionová resitributivní platbu vítá, jako jediný nástroj k omezení dotací ale podle ní nestačí.
Vrecionová se letos v červenci stala teprve třetím českým europoslancem, který od vstupu České republiky do EU vede výbor Evropského parlamentu. Na dotaz, jak z pozice předsedkyně plánuje prosazovat své vize, odpověděla, že bude mimo jiné úzce spolupracovat s budoucím eurokomisařem pro zemědělství Christophe Hansenem. "Moje role je starat se, aby zemědělskému výboru zůstávalo co nejvíce kompetencí v evropské legislativě, to se mi daří," dodala. Europoslankyně se chce dále věnovat důsledkům Green Dealu (Zelené dohody pro Evropu), snižování byrokracie nebo životním podmínkám hospodářských zvířat. Příští Společná zemědělská politika by se podle ní měla zaměřit i na větší podporu lokální produkce.*
