29.10.2004 | 11:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Vsadili na budoucnost moravských vín

Tuzemský trh s vínem se sice zatím nijak výrazně nemění. Ačkoliv zrušení cel po vstupu do Evropské unie umožnilo snížit ceny vín ze členských zemí, ty se zatím nijak podstatně nezměnily, stejně jako objem dovozu. „Jestli se tento krok projeví, ukáže čas. Nástup nebyl nijak razantní, ale vše může změnit předvánoční trh,“ konstatoval Miloš Michlovský, šlechtitel, milovník vína a ředitel akciové společnosti Vinselekt Michlovský.

Budoucnost vidí v jasných barvách, společnost letos před začátkem vinobraní dokončila nejrozsáhlejší investiční akci ve své historii. Firma se přestěhovala o ulici dál, kde s celkovými náklady 65 milionů korun vyrostly na ploše jednoho a půl hektaru, restituované od ZD Rakvice, nejen nové výrobní provozy vybavené moderními technologiemi, ale také administrativní a sociální zázemí. Výrobní i obslužné provozy jsou nyní soustředěné na jednom místě, což by mělo přinést úsporu nákladů. Zároveň se na dva miliony litrů zvýšila i výrobní a skladovací kapacita. Investice byla podle inženýra Michlovského hrazena přibližně z poloviny z bankovního úvěru, zbytek z vlastních zdrojů.
Firma letos plánuje obrat sto milionů korun a prodej vín by měl překročit jeden milion lahví. V minulém roce činil obrat 75,7 milionu korun, v počátečním roce 1993 pouhých 598 tisíc korun.
Technologie není na očích
Celý rozsah investice na první pohled není vidět. Střídmě, ale solidně působící bíle natřená budova ukrývá administrativní zázemí, vinotéku a prostory k posezení. Na ni navazuje hala a uprostřed vydlážděného dvora čekají na hrozny zastřešené nerezové přijímací vany. Ty jsou ale již vybaveny takovou technologií, která bobule odděluje od třapin tak citlivě, že z nich prakticky nevytéká šťáva. Surovina z modrých odrůd postupuje do nádob, kde při nakvášení vzniklý alkohol vyluhuje červené barvivo obsažené ve slupce, bílé odrůdy jdou přímo do lisu. Poté je na řadě kvasírna – nejvýznamnější provoz vybavený technologií řízeného kvašení, kde stojí 48 nerezových tanků o objemech deset a pět tisíc litrů. Bouřlivé a nekontrolované kvašení je již dávno pasé, relativně vysoké teploty totiž vyhánějí z budoucího vína cenné aromatické látky. „Tanky lze díky dvojitému plášti chladit, ale také přihřívat, jde-li o proces jablečno-mléčné fermentace, tedy o biologického odbourávání kyselin. Všechny údaje a procesy řídí počítač, každá nádoba může mít vlastní režim,“ popisuje Miloš Michlovský. Je podle něho běžné, že začátek, střed kvasu i dokvášení probíhají při odlišných teplotách. Počítač v pracovně technologa zaznamenává mimoto i druh a množství přijatých hroznů, jejich cukernatost, teplotu, další úpravu a průběh kvašení. „Vše lze zpětně dohledat a zjistit příčinu případných problémů. A naopak, když víno dopadne lépe, než se očekávalo, mohu si najít, jakým vývojem procházelo a co přispělo například k výraznému projevu aromatiky nebo ovocnosti.“
Součástí kvasírny je i provozní vývojové oddělení, kde se zkouší nové nápady. Originalita je totiž podle vinaře to, čím každý sklep a každá firma projevuje svoji tvář na trhu. Konečným soudcem takových snah je ale spotřebitel a jeho požadavky.
Další zastávkou budoucího vína jsou tankové haly, kde po dekantaci leží a vyvíjí se, popřípadě čeří, aby se odstranily bílkoviny a další látky, které by mohly způsobit zakalení vína. Zde jsou nádoby od 20 000 do 2500 litrů, často dělené na více sekcí. Zvláště přívlastková vína se dělají v menších objemech a nádoby musejí být vždy plné. Odsud některá vína putují přímo do lahvovny a etiketárny. Jiná, převážně červená, čeká ještě jedna zastávka, a tou je zrání v dubových sudech, po jehož absolvování dostanou přívlastek „barrique“.
Speciality pro náročné
„Každoročně projde dubovými sudy různých obsahů a typů kolem 150 tisíc litrů vína. Odlišný poměr dřeva k obsahu vína má vliv na jeho chuť. Snažíme se, aby dokonale souzněly ovocnost a odrůdové vlastnosti vína s tóny, které do něj přecházejí ze sudů. Pracujeme s evropskými duby – francouzskými, maďarskými a slovinskými, ale i s americkým Quercus alba. Máme i sudy ze dřeva dvou dubů. Z evropských pracujeme s dubem skalním, letním, který roste v kvalitních suchých podmínkách, má nejjemnější zrno, nejhustší strukturu a který vínu dává nejvíce,“ vysvětluje inženýr Michlovský.
Jak je vidět, cesta vína k jeho milovníkům není jednoduchá. Vede například i přes sklad s kapacitou na 750 tisíc litrů, který dokáže udržet konstantní teplotu 13,5 °C s výchylkou půl stupně. Vedle zboží připraveného k expedici zde na láhvi zrají hlubší červená vína nebo vína archívní. „Je to novodobý pionýrský krok, protože celosvětový trend směřuje k mladým, květnatým vínům s ovocným charakterem. Ta jsou vhodná k běžnému pití. Nastupuje ale takzvaný slow-food, který je podstatně náročnější na kombinaci vín a jídel. A právě zde potřebujeme taková vína, která nám utáhnou mohutné jídlo připravené z divočiny, doprovázené jadrnými omáčkami. Lehčí vína v takové kombinaci neobstojí. Cesta slow-food je před námi a bude se rozvíjet. Když pominu Francii a Itálii, daleko postoupily i ve Slovinsku a Chorvarsku. Věřím, že u nás nezůstaneme pozadu, protože nejde jen o konzumaci vína jako takového, ale i související kulturu.“
Omezená produkce pro kvalitní vína
Miloš Michlovský neskrývá, že se zaměřuje především na špičková vína pro náročné zákazníky, přívlastková vína tvoří polovinu z celkové produkce. Směrují do vybraných hotelů, restaurací a prodejen, přibližně čtvrtina z celkové výroby se prodává prostřednictvím obchodních řetězců. Mezi „vlajkové lodi“ patří řada Vinum Palaviense, kterou tvoří přívlastková vína z oblasti Pálavy, a Château Dowina, zrající v již zmíněných „barrique“ sudech.
Surovina pochází z limitované slizně, kdy se z hlavy sklízí přibližně 1,5 – 2 kg hroznů, ze kterých se nakonec získá 1 až 1,2 litru vína. Společnost vlastní přibližně 130 hektarů vinic, z nich by ale celou potřebu nepokryla. Proto hrozny nakupuje také od smluvních partnerů, kde dohlíží na jejich produkci. Letos ve spolupráci se Stockem Plzeň, který má na starost distribuci a marketing, uvádí na trh novou řadu vín značky Král Vinohradu. Ještě letos by se mělo prodat nejméně 400 tisíc lahví. Zajímavým počinem je řada Passio Christi, což v latině znamená Boží muka. Z každé prodané láhve putuje koruna do stejnojmenného fondu, který je k dispozici obecním úřadům na opravu těchto staveb v katastrálních územích, v nichž se nacházejí vinice Vinselektu.
Společnost je také jedním z největších producentů biovína. Bílá Malverina a červený Laurot patří mezi rezistentní odrůdy ze šlechtitelské dílny Miloše Michlovského. V režimu bio obhospodařuje 3,5 hektaru, plocha by se ale měla v budoucnu rozšířit na více než deset hektarů. „Protože se v tomto případě nepoužívá chemie, můžeme nasadit vstřícnou cenu. Navíc u této skupiny nejsou potíže s odbytem,“ zní argumenty pro bio hospodaření.
A plány do budoucna? K vinotéce by měla přibýt i vinárna, restaurace a ubytovací kapacity. „Sídlíme v krásné krajině Lednicko-Valtického areálu a chceme nabídnout nejen dobré víno, ale i možnost vychutnat si atmosféru jižní Moravy,“ říká Michlovský.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down