Ceny zemědělských komodit na světových trzích za posledních několik týdnů prudce stouply a netýká se to jenom pšenice či ječmene, ale i kukuřice, sóji a následně lze očekávat také růst cen hovězího a drůbežího masa nebo piva. Podle některých odborníků stojí za raketovým zvýšením cen zemědělských komodit především špatné počasí, sucho v Rusku nebo v Kazachstánu, či záplavy v Číně.
To vše utvrzuje komoditní trhy v očekávání nižší úrody a politiky v obavách z nedostatku potravin, které již v Rusku vedly k zákazu vývozu obilí. Toto rozhodnutí zpětně ovlivnilo, tedy zvýšilo jeho cenu a přimělo o zákazu exportu uvažovat i další politiky, například na Ukrajině.
Vyšší ceny pochopitelně dorazily i na tuzemský trh, a přestože se naši obchodníci neshodnou na tom, zda má současný cenový růst racionální základ a zda počasí a další faktory dokázaly skutečně během zhruba dvou týdnů změnit situaci v poptávce po komoditách, nezbývá jim, než současnou cenovou hladinu akceptovat. Mimo jiné i proto, že o české obilí mají enormní zájem také jejich konkurenti ze sousedních států.
Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD zatím nelze nynější problémy s obilím srovnávat s dopady prudkého růstem cen z let 2007 a 2008, už jen proto, že celosvětové zásoby obilí jsou nyní vyšší, než byly před dvěma lety. Přesto však panují zejména v rozvojových zemích obavy z nekontrolovaného zvýšení cen potravin. Evropané jistě mírné zvýšení cen potravin přežijí a pěstitelům, kterým se podaří sklidit obilí v patřičné kvalitě, vyšší výkupní ceny nepochybně pomohou. I tady ale platí, že čím výš se vystoupá, tím hlubší pak bývá pád, o čemž se ostatně mohli zemědělci přesvědčit hned v roce 2009. Takže by bylo zřejmě optimální, kdyby se růst cen zemědělských komodit raději řídil osvědčeným heslem: „Všeho s mírou“. To však bohužel ani čeští pěstitelé ani obchodníci zařídit nedokážou.