Investovat asi 2,5 až pět miliard korun budou muset podle studie Potravinářské komory tuzemské potravinářské podniky před vstupem do EU. Investice souvisí s požadavky unie na zajištění bezpečnosti potravin.
Komora přitom vychází z potřeby investovat 0,5 až miliardu korun ročně během pěti let. Šetření přitom nezahrnuje všechny potravinářské obory.
Největší náklady předpokládá komora u výroby pekárenských a cukrárenských výrobků a zpracování masa a mléka, nejnižší naopak u produkce škrobárenských výrobků.
Obory, které nejsou šetřením pokryty, se na tržbách
potravinářství podílejí asi 40 procenty. Jsou to zpracování ryb,
výroba rostlinných a živočišných tuků a olejů, výroba hotových krmiv, produkce ostatních potravinových výrobků, výroba kakaa, čokolády a cukrovinek, výroba kávy a čaje a výroba alkoholických nápojů.
Představitelé Evropské komise podle komory vyjádřili
požadavek, aby kandidátské země veškeré standardy EU v
bezpečnosti potravin nejen vtělily do svého právního řádu, ale i uplatňovaly v průmyslových podnicích ještě před vstupem do unie.
K základním požadavkům unie patří zavedení funkčního systému kritických bodů (HACCP). Podle platného zákona o potravinách měli domácí výrobci povinnost HACCP zavést od 1. ledna loňského roku.
Členské státy dále podporují tvorbu pravidel správné výrobní praxe pro jednotlivé obory. Pravidla definují hygienické
požadavky. Určitým nadstandardem v zajišťování jakosti a
zdravotní nezávadnosti potravin je pak zavádění ISO norem řady 9000 a 14.000. Jejich opomíjení však může konkurenceschopnost českých potravinářů na společném trhu značně omezit, uvádí PK.
