Před vstupem České republiky do Evropské unie v květnu 2004 byly pro české a moravské vinaře hlavním strašákem limity pro výsadbu nových vinic. Ve výsledku ale vstup Česka do unie přinesl pro pěstitele révy i výrobce vína také řadu výhod. Uvedl to ředitel Vinařského fondu ČR Jaroslav Machovec.
"Kvůli omezení výsadby v unii vznikl už na jaře roku 2003 vcelku kvapík. Jak Vinařský fond, tak Ministerstvo zemědělství proto nárazově ve třech termínech výsadbu podpořily. Na jaře a na podzim 2003 a ještě těsně před vstupem na jaře 2004," uvedl Machovec. Vinaři v České republice tehdy vysadili 2600 hektarů nových vinic. Po vstupu do EU už se museli pravidlům podřídit. Na druhou stranu se otevřel přístup k dotacím pro členské státy. "Ty byly zpočátku pro nás jako novou zemi nižší, v současnosti už se naše postavení vyrovnalo s ostatními členskými státy, které z rozpočtu čerpají," dodal ředitel Vinařského fondu ČR. Otevření trhu s vínem ale znamenalo pro vinaře z Moravy i Čech zejména příliv zahraniční konkurence, které se museli vyrovnat. Podle Machovce se tak zvýšil tlak na kvalitu domácí produkce a ve výsledku se projevil velmi pozitivně. Podíl zahraničních vín na spotřebě českých konzumentů je procentuálně přibližně stejný jako před vstupem do EU. "Na rozdíl od ostatních zemí Evropy, kde se víno vyrábí, nejsme ve výrobě soběstační. Domácí produkce nedokáže domácí konzumaci pokrýt. A to od vstupu do EU vzrostla spotřeba vína na hlavu a rok o pět litrů. Procentuální podíl na trhu se ale nezměnil, což hovoří ve prospěch našich vín," uvedl Machovec.*
