Výbor regionů (Committee of the Regions- CoR) byl vytvořen na základě Smlouvy o Evropské Unii jako poslední z institucí Unie. Jeho hlavním úkolem je vtáhnout regionální a místní orgány - země federativních států, krajská zastupitelstva, města a obce- do tvorby politiky Evropských komunit.
Ustanovením CoR byla současně uzákoněna povinnost pro všechny zákonodárné orgány EU, aby naslouchaly názorům místních a regionálních zastupitelstev, pokud jde o problémy, jež spadají do jejich kompetencí. Zpočátku byla tato povinnost konzultovat názory omezena Evropskou Komisí a Radou Ministrů na pouhé referování. Avšak poté, co dne 1. května 1999
vstoupila v platnost Amsterodamská smlouva, Evropský Parlament již CoR konzultoval v otázkách společného zájmu.
CoR má 222 členů a stejný počet náhradníků. Mezi nimi jsou prezidenti federálních států a regionů, primátoři, starostové a předsedové krajských (regionálních) a městských rad. Ti obhajují tváří v tvář ostatním institucím EU společné zájmy místních a krajských (regionálních) orgánů i své názory na politiku Unie.
První plenární zasedání CoR bylo v březnu 1994. Celkově se v Bruselu koná každý rok pět plenárních zasedání. První čtyřleté období, v němž CoR vydal celkem 184 oficiálních názorů, skončilo v lednu 1998. Inaugurální zasedání druhého období se konalo v únoru 1998. CoR volí svého Presidenta na dvouleté období. Dnešní president Jos Chabert (region Brusel-hlavní město) vystřídal Manfreda Dammeyera (region Severní Rýnsko- Vestfálsko) v nejvyšší funkci dne 16. února 2000.
Amsterodamská smlouva konsolidovala a rozšířila pozici CoR jako konzultativního orgánu. Až do uzavření této smlouvy spadalo pod oblast konzultací pět tématických celků, a to:
ekonomická a sociální soudržnost,
sítě transevropské infrastruktury,
zdravotnictví,
výchova,
kultura.
Poté k nim přibylo dalších pět:
zaměstnanost,
sociální otázky,
životní prostředí,
školení,
doprava.
K dalším oblastem zájmu, jež jsou pro regiony a města také důležité, jako je zemědělství a prostorové plánování, se CoR vyjadřuje na základě své vlastní iniciativy.
Rozšíření oblasti zodpovědnosti CoR znamená, že se též upevnila pozice jeho členů. Jejich praktická zkušenost z aplikace politiky a programu EU na regionální a místní úrovni jim zároveň pomáhá uvádět do života princip subsidiarity. Členové CoR zaručují, že místní a regionální orgány jsou vždy připraveny realizovat standardy Evropské Unie, jež se jich týkají. Co to opravdu je Výbor regionů a jaké jsou jeho úkoly vyplývá dále z odpovědí na pět základních otázek.
1. Proč „Výbor regionů?“
Ustavení CoR podle Maastrichtské smlouvy v listopadu 1993 bylo oficiální odpovědí na požadavek reprezentantů místních a regionálních orgánů, aby měly své zastoupení v EU.
Díky svým reprezentantům v CoR se mohou od roku 1994 regiony, města a místní představitelé účastnit na základě práva poradenství rozhodovacího procesu ve všech ostatních institucích EU.
CoR hraje klíčovou roli v evropské integraci. Jeden z jeho hlavních cílů je posílit ekonomickou a sociální soudržnost mezi členskými státy EU.
Ustanovení CoR je také významným krokem v „procesu vytváření stále užšího spojení mezi lidmi v Evropě, v němž se rozhoduje na úrovni, která je co nejblíže k občanům ve shodě s principem subsidiarity“, v souladu s preambulí Smlouvy o EU.
2. Kdo jsou členové CoR?
CoR má 222 členů a stejný počet náhradníků, kteří jsou uváděni do funkce na 4 roky Radou, jež je schvaluje jednomyslně na základě návrhu svých členských států. Ve vztahu k občanům EU plní členové CoR dvojí funkci. Za prvé obhajují jejich bezprostřední zájmy v procesu vytváření politických norem komunální politiky EU. Za druhé, trvale je informují o všech aktivitách orgánů EU. Pokud jde o rozdělení počtu členů podle jednotlivých členských zemí EU, pak:
Německo, Francie, Itálie a Velká Británie mají po 24 členech,
Španělsko 21 členů,
Belgie, Řecko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko a Švédsko po 12 členech,
Dánsko, Irsko a Finsko po 9 členech,
Lucembursko 6 členů.
CoR je nezávislý orgán. Jeho členové nejsou vázáni žádnými mandatorními instrukcemi. Jsou zcela nezávislí ve výkonu svých povinností v obecném zájmu občanů. CoR je svoláván svým předsedou na požádání Rady nebo Komise EU. Může se též sejít na základě své vlastní iniciativy. Plenární zasedání se konají v Bruselu pětkrát za rok.
3. V čem spočívá poradní funkce CoR?
Smlouva o EU určuje, že Rada nebo Komise EU musí konzultovat s CoR v následujících oblastech:
výchova, profesní tréning mládeže (Oddíl VIII, Kapitola 3, Článek 126)
kultura (Oddíl IX, Článek 128)
zdravotnictví (Oddíl X, Článek 129)
vnitroevropská doprava, telekomunikace a sítě energetické infrastruktury (Oddíl XII, Článek 129d)
ekonomická a sociální soudržnost (Oddíl XIV, Článek 130b: zprávy o pokroku v této oblasti, Článek 130d: Strukturální fondy, Článek 130e: Evropský fond regionálního rozvoje).
Amsterdamská smlouva upevnila pozici CoR jako poradního orgánu EU a rozšířila počet oblastí, které mají být konzultovány o dalších pět: zaměstnanost, sociální otázky, životní prostředí, školení a doprava.
Evropský parlament může nyní konzultovat s CoR v otázkách společného zájmu. CoR může být též požádán o konzultaci ve všech případech, kdy to Rada nebo Komise EU považuje za vhodné.
Kdykoliv je o konzultaci požádána Ekonomická nebo Sociální komise podle Článku 198, je o tom CoR informován. Pokud se CoR domnívá, že jsou tím dotčeny specifické regionální zájmy, může k celé záležitosti vydat své vlastní stanovisko.
CoR může vydat své stanovisko též na základě své vlastní iniciativy kdykoliv to považuje za vhodné. To mu umožňuje podrobně monitorovat zavedení zákonů, jež se týkají regionálních a místních orgánů.
Názory CoR jsou předávány Radě a Komisy EU. CoR také navázal velmi úzké vzájemné vztahy s Evropským parlamentem.
4. Jak je organizována administrativa CoR?
CoR má generální ředitelství a dvě ředitelství.
Ředitelství A - administrativa, osobní oddělení, rozpočet, finance, legislativa, registry, studie a archivy/pošta.
Ředitelství B - konzultace, vnitřní a vnější vztahy, tisk a komunikace.
5. Jaké tématické oblasti pokrývají komise CoR?
Komise 1: regionální politika, strukturální fondy, ekonomická a sociální soudržnost, mezihraniční a regionální spolupráce.
Komise 2: zemědělství, rozvoj venkova a rybářství.
Komise 3: vnitroevropské sítě, doprava a informační společnost.
Komise 4: prostorové plánování, urbanismus, energie a životní prostředí.
Komise 5: sociální politika, veřejné zdravotnictví, ochrana spotřebitelů, výzkum a turistika.
Komise 6: zaměstnání, ekonomická politika, společný trh, průmysl a SME.
Komise 7: výchova, příprava na povolání, kultura, mládež, sport a práva občanů.
Komise pro institucionální záležitosti.
