382
VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostředí
ze dne 17. října 2001
o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě
Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví stanoví podle § 33 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, (dále jen "zákon"):
ČÁST PRVNÍ
PODMÍNKY POUŽITÍ UPRAVENÝCH KALŮ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ
§ 1
Technické podmínky použití upravených kalů
na zemědělské půdě
Upravené kaly1) lze na zemědělské půdě používat za následujících podmínek:
a) nejpozději do 48 hodin od umístění kalů na zemědělskou půdu musí být kaly zapraveny do půdy;
b) potřeba dodání živin do půdy na pozemku určeném k umístění kalů musí být doložena výsledky rozborů agrochemických vlastností půd uvedenými v evidenčním listu využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 1;
c) nesmí se použít více než 5 tun sušiny kalů na jeden hektar v průběhu 3 po sobě následujících let. Toto množství může být zvýšeno až na 10 tun sušiny kalů v průběhu 5 po sobě následujících let, pokud použité kaly obsahují méně než polovinu limitního množství každé ze sledovaných rizikových látek a prvků. Přesné stanovení dávky sušiny se vypočte ze zjištěného obsahu dusíku. Dávka dusíku dodaného v kalech nesmí překročit 70 % celkového potřebného množství dusíku pro hnojenou plodinu. Dávka kalů (množství a doba užití) se řídí i požadavkem rostlin na živiny s přihlédnutím k přístupným živinám a organické složce v půdě, jakož i ke stanovištním podmínkám;
d) dávka kalu stanovená podle podmínek uvedených v odstavci c) je na pozemek aplikována v jedné agrotechnické operaci a v jednom souvislém časovém období za příznivých fyzikálních a vlhkostních podmínek;
e) minimální obsah sušiny kalu pro tlakové zapravení do půdy radlicovými aplikátory je 5 %, minimální obsah sušiny kalu pro aplikaci mechanickými rozmetadly organických hnojiv je 18 %.
§ 2
Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových
látek v půdě a rizikových látek, které mohou být do
zemědělské půdy přidány
(1) V půdě, na které mohou být použity kaly, nesmějí být překročeny mezní hodnoty koncentrace vybraných rizikových látek uvedených v příloze č. 2.
(2) Celkový povolený vnos rizikových látek do zemědělské půdy použitím kalů v průběhu 10 po sobě následujících let je definován povolenou dávkou kalů uvedenou v § 1 písm. c) a mezními hodnotami koncentrací rizikových látek a látek uvedených v příloze č. 3.
§ 3
Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových
látek a prvků v kalech a mikrobiologická kritéria
pro použití kalů na zemědělské půdě
Na zemědělskou půdu mohou být použity pouze kaly, které vyhovují
a) mezním hodnotám koncentrací vybraných rizikových látek a prvků uvedeným v příloze č. 3, a
b) mikrobiologickým kritériím uvedeným v příloze č. 4.
§ 4
Postupy odběru vzorků kalů a půdy a metody
analýzy kalů a půdy
(1) Odběry a analýzy vzorků půdy (dále jen "monitoring půdy") na pozemcích určených k použití kalů a odběry a analýzy vzorků kalů (dále jen "monitoring kalů") zajišťují původci kalů. Návrh monitoringu půdy a minitoringu kalů na pozemcích určených k použití kalů je součástí programu použití kalů na zemědělskou půdu podle § 5.
(2) Monitoring půdy se provádí vždy před prvním použitím kalu a dále v pravidelných desetiletých intervalech v souladu se zvláštním právním předpisem2) a v rozsahu uvedeném v příloách č. 1 a 2.
(3) Při monitoringu kalů se provádí odběry a chemické a mikrobiologické analýzy kalů v rozsahu a četnosti uvedených v přílohách č. 3, 4 a 5. Pro monitoring kalů platí dále tyto požadavky:
a) stanovení adsorbovatelných organických halogenů (AOX) a polychlorovaných bifenylů v kalech se provádí vždy před prvním použitím kalů;
b) odběry vzorků kalů se provádí podle ČSN EN ISO 5667;3)
c) vzorky kalů pro mikrobiologická vyšetření musí být odebrány tak, aby nedošlo k sekundární kontaminaci, jejich uchování a přeprava se provádí podle ČSN ISO 10381.4)
(4) Monitoring půdy provádí osoby pověřené Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským podle zvláštního právního předpisu5) postupy uvedenými ve zvláštním právním předpise.6)
(5) Referenční metody pro analýzy vzorků kalů a půd jsou uvedeny v příloze č. 6.
(6) Výsledky monitoringu kalů a monitoringu půdy se uvádí na evidenčním listu využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 1, které je součástí programu použití kalů podle § 5. Přílohami k vyplněnému hlášení jsou vždy protokoly o provedeném monitoringu půdy a monitoringu kalů. Tato hlášení původce kalů archivuje po dobu 30 let.
§ 5
Obsah programu použití kalů na zemědělskou půdu
(1) Program použití kalů zpracovaný původcem kalů obsahuje vždy
a) vyhodnocení kalů z hlediska jejich použití na zemědělské půdě v souladu s přílohami č. 3, 4 a 5;
b) výčet vybraných pozemků určených k použití kalů včetně ukazatelů pro jejich hodnocení dle přílohy č. 2;
c) hydrologické poměry v zájmovém území použití kalů;
d) zařazení použití kalů do osevního postupu;
e) návrh monitoringu kalů a monitoringu půdy;
f) plán odběru vzorků;
g) opatření na ochranu zdraví při práci s kaly.
(2) Součástí programu použití kalů jsou i evidenční listy využití kalů v zemědělství podle přílohy č. 1.
ČÁST DRUHÁ
ÚČINNOST
§ 6
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Ministr:
RNDr. Kužvart v. r.
Poznámky pod čarou:
1) § 32 písm. b) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.
2) § 2 odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění vyhlášky č. 477/2000 Sb.
3) ČSN EN ISO 5667 - 13: Pokyny pro odběr vzorků kalů z čistíren a úpraven vod.
4) ČSN ISO 10381 - 6: Kvalita půdy - Odběr vzorků - Část 6: Pokyny pro odběr, manipulaci a uchování půdních vzorků určených pro studium aerobních mikrobiálních procesů v laboratoři.
5) § 10 odst. 2 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.
6) Vyhláška č. 275/1998 Sb., ve znění vyhlášky č. 477/2000 Sb.
