400 Vyhláška Ministerstva zemědělství
ze dne 26. října 2001, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 287/1999 Sb., o veterinárních požadavcích na živočišné produkty
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 18 odst. 5 písm. b), § 22 odst. 2 písm. a) a § 23 odst. 4 písm. b) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon):
Čl. I
Vyhláška č. 287/1999 Sb., o veterinárních požadavcích na živočišné produkty, se mění takto:
1. Nadpis nad § 30 zní: "Zpracování a prodej živočišných produktů určených ke krmení zvířat".
2. § 30 a 31 znějí:
㤠30
(1) Odpady živočišného původu určené ke krmení zvířat (dále jen "krmné odpady") lze uvádět do oběhu jen z provozů, v nichž jsou dodržovány veterinární podmínky a požadavky na jejich třídění, ukládání, tepelné zpracování nebo jinou úpravu, jakož i na jejich výdej.
(2) Krmné odpady lze použít
a) k výživě hospodářských zvířat po tepelném zpracování při teplotě nejméně 133 C a tlaku 3 barů (absolutních) po dobu nejméně 20 minut, přičemž velikost částic krmného odpadu před zpracováním nesmí přesahovat 50 mm,
b) k výživě ostatních zvířat a též výživě kožešinových zvířat po tepelném zpracování při dosažení teploty v jádře výrobku nejméně 90 C po dobu 10 sekund,
c) k vědeckým účelům.
(3) Krmné odpady lze použít též k výživě zvířat v zoologických zahradách, cirkusech, kožešinových zvířat a larev chovaných jako návnady pro ryby v nativním stavu, schválila-li tento způsob použití krmných odpadů se zřetelem na příznivou nákazovou situaci a na způsob využití zvířat a jejich produktů příslušná okresní veterinární správa.
(4) Krmné odpady v nativním stavu a mraženém stavu, pokud nebyly tepelně zpracovány podle odstavce 1, lze uvádět do oběhu jen z provozů, v nichž byly tyto odpady vytvořeny.
(5) Krmné odpady
a) se uchovávají
1. ve viditelně označených, nepropustných, dobře čistitelných a dezinfikovatelných nádobách opatřených uzávěrem,
2. v uzamykatelných místnostech s teplotou do 10 C,
3. v jiných vhodných zařízeních (silech, kontejnerech);
b) musí být spolehlivě zajištěny před znehodnocením a nesmí znečišťovat místo a okolí.
§ 31
V prodejně potravin lze skladovat a prodávat jen krmiva, která nejsou krmnými odpady podle § 30 (konzervy, suchá krmiva apod.), a to na vyhrazeném a zřetelně označeném místě.".
3. V § 37 odst. 4 se za slova "k výrobě" vkládají slova "tepelně neopracovaných".
4. V § 39 odstavec 4 zní:
"(4) K získání separovaného masa nelze použít kosti hlavy a páteře skotu, ovcí a koz, kosti ze zmrazeného masa, hlavy kanců, králíků a drůbeže, kůže z krků drůbeže, běháky drůbeže, kosti končetin (od konce zápěstních a zánártních kloubů) a ocasních obratlů.".
5. V § 60 odstavec 2 zní:
"(2) Zvířata se omračují ihned po příchodu na místo omračování, a to mechanicky, elektricky nebo chemicky; při omračování musí být fixována. Omračování se provádí tak, aby bezprostředně po něm došlo k úplné ztrátě vědomí. Po omráčení skotu, ovcí a koz nesmí být prováděno jakékoliv poškozování centrální nervové tkáně předměty zaváděnými do dutiny lebeční.".
6. V § 63 odstavec 2 zní:
"(2) Součástí vyšetřování masa prasat, koní, oslů a jejich kříženců a nutrií, jakož i zvěře vnímavé na trichinelózu je vyšetření na trichinely trávicí metodou.".
7. V § 79 odstavec 3 zní:
"(3) Maso jatečného zvířete vnímavého k trichinelóze, které nebylo vyšetřeno trávicí metodou na trichinelu, se upravuje působením teploty -25 C po dobu nejméně 240 hodin, jde-li o maso o tloušťce do 30 cm, a nejméně 480 hodin, jde-li o maso o větší tloušťce, anebo za jiných podmínek stanovených okresní veterinární správou.".
8. V § 84 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
"c) uvolnit zvěřinu ze zvěře vnímavé k trichinelóze (zejména divočáků a medvědů) až po negativním výsledku vyšetření na trichinely trávicí metodou.".
9. V příloze č. 5 části IV. v tabulce "Nákazy a onemocnění společné více druhům zvířat:" bodě 2. paratuberkulóza písmeno b) zní:
"b) PPV".
Čl. II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Ing. Fencl v. r.
