Vyhlídky agrárního trhu unie

Ještě zhruba dva roky by mohly pokračovat problémy, které na unijním trhu s obilovinami způsobila loňská rekordní sklizeň. Převaha poptávky po hovězím mase nad nabídkou bude pravděpodobně přetrvávat nejméně do roku 2012. Špatné vyhlídky do budoucna by neměly mít ani ostatní druhy masa a mléko. Předpokládá to nová předpověď o pravděpodobném vývoji agrárních trhů a farmářských příjmů do roku 2012, kterou publikovala koncem července na svých internetových stránkách Evropská komise.

Zpráva obsahující zmíněnou předpověď vychází z předpokladů a statistických údajů, které měli její tvůrci k dispozici letos v květnu. Obsahuje dvě kapitoly. První se zaměřuje na oblast evropské pětadvacítky a pokrývá cereálie, olejniny, maso, vejce, mléko a hlavní mlékárenské výrobky. Věnuje se i předpokládanému vývoji farmářské ekonomiky. Druhá kapitola přináší předpověď situace na světových trzích s agrárními produkty.
Obiloviny
Podle zprávy se střednědobé perspektivy pro unijní trh obilovin, masa a mléka jeví relativně příznivé. Nicméně vysoké zásoby obilí, které se vytvořily po loňské sklizni, způsobí, že trh s obilovinami bude ještě zhruba dva roky velmi "křehký". Vliv povinného set—aside, odpojení přímých plateb od produkce (decoupling) a mírný růst výnosů by měly podle zprávy vést ve střednědobém výhledu k omezení produkce obilovin v unii. Na postupném poklesu zásob se bude podílet i rozvíjející se trh krmiv a předpokládané výhodnější podmínky na světových trzích. Export by mělo usnadnit i předpovídané mírné oslabení eura. I když je zpráva ve vyhlídkách na trhu s obilím celkem optimistická, její autoři upozorňují, že samozřejmě nelze odhadnout specifické potíže, které se mohou objevit. Mimo jiné naznačují možné problémy u podřadnějších druhů obilí, zejména ječmene, někde i u měkké pšenice a kukuřice. Připomínají také komplikace, které mohou, zejména u nových členských států ze střední Evropy, vyvolat potíže s infrastrukturou. (Ty ostatně, zejména pokud jde o skladovací kapacity, nyní naplno pociťjeme.)
Maso
Zpráva konstatuje, že trh masa v EU se po extrémních podmínkách několika uplynulých let vrátil k normálnější situaci. Předpokládá, že převaha spotřeby hovězího nad produkcí by měla v unii přetrvávat v celém období 2005 až 2012.
Produkce prasat a drůbeže a spotřeba jejich masa by měla ve střednědobém výhledu nadále růst, i když daleko pomaleji než v uplynulé dekádě. Očekává se zvýšení obchodního toku těchto druhů mas a výrobků z nich mezi novými a starými členskými státy.
Mléko
V mléčném sektoru EU předpovídá zpráva ve střednědobém výhledu pokles produkce másla a sušeného odstředěného mléka. Důvodem by měla být větší výroba sýrů a ostatních produktů s vyšší přidanou hodnotou. Domácí poptávka po mléce a výrobcích z něj by měla v unii růst. Vlivem zmíněného vývoje a také reformy společné zemědělské politiky a s ní spojené změny v subvencování exportu mléčných výrobků, by měl poklesnout export másla a sušeného odstředěného mléka. Naopak se očekává mírné oživení vývozu sýrů.
Farmářský příjem
Zmíněné střednědobé vyhlídky by měly mezi roky 2004 až 2012 vést k 11,7procentnímu růstu zemědělského příjmu na pracovníka v EU—25 v reálné hodnotě. Přitom ve starých členských státech odhaduje zpráva tento růst na čtyři procenta, v nových zemích unie by se podle ní měl ustálit na průměrné hodnotě 50,4 procenta (tj. nárůst o +137 procent proti roku 2003, tedy před rozšířením).
Tato perspektiva ovšem předpokládá trvalé zvyšování světové poptávky po potravinách a mírný vzestup obchodu se zemědělskými komoditami. Vyvolat by je měl zejména růst populace, urbanizace a změny ve stravovacích zvyklostech v rozvíjejících se zemích světa.
Hlavní světové trendy
Vyhlídky agrárních trhů unie samozřejmě velmi úzce souvisejí se světovou situací v této oblasti. Údaje o ní i předpovědi čerpá zpráva z různých institucí, například z Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), amerického federálního ministerstva zemědělství (USDA), Výzkumného institutu pro potravinářskou a zemědělskou politiku USA (FAPRI) apod.
FAPRI i OECD očekávají v krátkodobém výhledu stabilizaci zemědělských trhů po značném rozkolísání cen v letech 2003 a 2004. Střednědobý výhled se hlavně řídí zlepšujícím se makroekonomickým prostředím se všestrannějším, masivním a udržitelným růstem. V kombinaci se zvyšující se populací, urbanizací a změnami ve stravovacích zvyklostech by to mělo přinést zvyšující se poptávku po potravinách. Oživení obchodu se zemědělskými komoditami by mělo nastat i přesto, že růst poptávky po potravinách bude stále více uspokojovat zvyšující se domácí produkce i v zaostalých regionech světa.
Je samozřejmé, že tuto optimistickou předpověď může ovlivnit řada nepředvídatelných okolností. Jednou z nejdůležitějších budou výsledky nového kola mnohostranných jednání v rámci Světové obchodní organizace, budoucí podoba agrárních politik hlavních světových hráčů, makroekonomické perspektivy a možnosti dalšího růstu produktivity v různých regionech.
Obilí
Světový obchod s cereáliemi by se měl nadále zotavovat z poklesu v období 1999 až 2002. Zlepšení ekonomického prostředí, růst počtu obyvatel a změny ve stravovacích zvyklostech v některých hlavních importních zemích by měly posílit světovou poptávku po obilovinách. Vyšší poptávka bude v některých rozvíjejících se státech stimulovat domácí produkci — jde zejména o Čínu, severní Afriku a Latinskou Ameriku. Zároveň odstartuje expanzi světového obchodu s cereáliemi. Ten by měl do hospodářského roku 2012/13 vzrůst o 35 až 45 milionu tun, tedy daleko rychleji než v osmdesátých a devadesátých letech minulého století. Světový obchod s pšenicí by se měl zvyšovat do roku 2012 zhruba o dvě procenta ročně. Podobně se bude rozšiřovat obchod s obilím obecně, a to asi o 2,3 procenta ročně. Ceny obilovin, které se propadly po loňské mimořádně dobré sklizni v mnoha produkčních zemích, by se podle očekávání zmíněných institucí měly vrátit na původní hladinu v průběhu několika příštích let a ve střednědobé výhledu se ustálit. Tento proces ovlivní rychlost, s jakou se nabídka bude přibližovat zesilující se globální poptávce. Podle předpokladů FAPRI a OECD by se cena tuny běžné pšenice měla v hospodářském roce 2012/13 pohybovat kolem 161 až 163 amerických dolarů. Po maximu dosaženém v hospodářském roce 2003/04 ceny ječmene o rok později výrazně klesly. FAPRI očekává, že se v krátkodobém výhledu budou stabilizovat na nízké úrovni a zvýšit by se měly ke konci sledovaného období. V roce 2012/13 by mohly u krmného ječmene činit asi 90 amerických dolarů za tunu, zatímco v uplynulém hospodářském roce stála tuna tohoto obilí zhruba 84 dolarů.
Maso
Střednědobá perspektiva pro světové trhy s masem předpokládá vyšší produkci spotřebu i obchod. Vyšší spotřeba je opět podmíněna zlepšováním makroekonomického prostředí a životních podmínek i změnou stravovacích zvyklostí. Růst by měl nejen obchod s masem, ale očekává se i posilování cen. FAPRI předpovídá trvalý růst světového obchodu s hovězím masem, a to téměř o 1,7 milionu tun v rozmezí let 2004 až 2012 (tj. skoro o padesát procent). Na tomto růstu by se měla podílet zejména Asie, Mexiko a Egypt.
Po současném krátkodobém poklesu způsobeném nižší dostupností i použitelností, slabší ekonomikou a zdravotními problémy zvířat počítají vyhlídky světového obchodu s vepřovým masem ve zmíněném období s obnovenou expanzí. Za období 2004 až 2012 by se obchod s touto komoditou měl zvýšit zhruba o milion tun, což shodně předpovídají FAPRI a OECD. Řídit jej bude hlavně silná poptávka z Japonska, Číny a Mexika.
Z narůstající poptávky po mase by mělo do budoucna těžit zejména maso drůbeží. Je to hlavně díky nízkým výrobním nákladům ve srovnání s hovězím a vepřovým masem. Podle FAPRI by obchod s ním měl vzrůst v daném období asi o 1,3 milionu tun. Hodně bude záviset na poptávce po dovozu tohoto masa z Číny a Japonska, zatímco import do Ruska limitují zavedené dovozní kvóty. Jako exportní země má největší vyhlídky v této komoditě Brazílie. Je to dáno dostupností levného obilí, slabou měnou, vhodnými přírodními podmínkami a masivními investicemi do tohoto sektoru.
Po vysokých cenách v uplynulých několika letech většinou způsobených narušením obchodu v souvislosti s objevením nemoci šílených krav (BSE) v Severní Americe se očekává postupné uklidnění cen hovězího masa a jejich stabilizace ve střednědobém výhledu asi na 1600 amerických dolarů za tunu. Na jedné straně bude ceny podporovat narůstající poptávka, na druhé straně změny struktury ve světovém obchodu s touto komoditou, objevování nových exportních zemí a narůstající konkurence ostatních druhů masa budou cenový růst naopak oslabovat.
Ceny drůbeže a prasat budou během zmíněného období vykazovat velmi umírněný růst. Budou záviset na nabídce krmiva a strukturálních změnách a budou pod tlakem producentů z nových exportních zemí s nižšími náklady na produkci prasat a drůbeže. Do předpokládaného vývoje však mohou zasáhnout různá sanitární opatření spjatá s některými zoonózami, například s obávanou ptačí chřipkou.
Mléko
OECD a FAPRI předvídají ve střednědobém horizontu silnou expanzi světové poptávky po mléčných výrobcích. Ta bude odpovídat nejen růstu příjmů obyvatelstva ze zaostalých regionů, ale také změněným preferencím konzumentů. Ty by se podle předpokladu měly přesouvat od masa a masných výrobků k mlékárenské produkci. Výrazně zvýšit by se měla poptávka zejména mimo země OECD, a to hlavně v Asii, Latinské Americe a na Středním Východě. Světová produkce mléka poroste podle expertů do roku 2012 ročně v průměru o 1,2 až 1,9 procenta. Podporovat ji bude vyšší poptávka a růst cen v mnoha zemích, zejména těch, které nejsou členy OECD, a tam, kde výrobu mléka nesvazují kvóty.
Růst spotřeby odborníci očekávají zvláště v rozvojových zemích, kde předpokládají nejen nárůst populace, ale také zlepšující se životní podmínky a s nimi související změnu ve stravovacích zvyklostech. Vzrůstající poptávku v těchto zemích by měla do velké míry pokrýt jejich vlastní zvyšující s produkce mléka.
Růst ekonomiky a posílení poptávky po mléčných produktech byly v uplynulých dvou letech příčinou zotavení jejich světových cen. Ve střednědobém výhledu by však tento trend vývoje cen mohla oslabit nebo zvrátit expanze produkce mléka v nízkonákladových zemích, jako je Oceánie a Čína. Díky zvyšující se poptávce po sýrech by mohly ceny těchto výrobků dosáhnout relativně vysoké hladiny. FAPRI a OECD se liší v odhadu vývoje cen sušeného mléka. Podle FAPRI by cena sušeného odstředěného mléka měla vzrůst do konce období o 18 procent, zatímco podle OECD by měla zůstat stálá na úrovni dosažené v loňském roce. Stejně tak u másla předpokládá FAPRI pokračování růstu po dočasném poklesu v letošním roce, zatímco OECD počítá se stabilizací na loňské cenové hladině. Střednědobá perspektiva silně závisí na budoucím vývoji na některých klíčových trzích jakými je Rusko a východní Asie. Trendem je další koncentrace a globalizace mlékárenského průmyslu. Vývoj cen bude záviset mimo jiné i na struktuře nákladů mlékárenských firem a jejich výrobní a marketingové strategii.
Výchozí předpoklady světového vývoje
Naznačený vývoj vychází z pěti základních předpokladů:
 Růst populace, který by podle předpokladů měl dosáhnout ročně zhruba 1,1 procenta. Což by mělo být během uvedeného období asi 75 až 80 milionů lidí ročně. Tento růst nebude samozřejmě rovnoměrný ve všech regionech. Nejvíce — o 15 až 18 procent během osmi let by se měl zvýšit počet obyvatel v Africe a na Středním Východě. Více než 90 procent nárůstu populace bude v rozvojových zemích, více než polovina přitom v Asii. Naproti tomu se očekává pokles počtu obyvatel ve většině nových členských států unie a v ostatních měnících se ekonomikách.
 Posílení ekonomického růstu, které se očekává zejména v Asii a v měnících se ekonomikách ve východní Evropě, Rusku, Africe a Latinské Americe. FAPRI a USDA očekávají po vrcholu kolem čtyř procent růstu světového HDP v loňském roce od příštího roku stabilní růst kolem 3,1 až 3,3 procenta HDP za rok. Na velké části tohoto růstu by se měly podílet vyvíjející se ekonomiky. Podle předpokladu USDA by přírůstek HDP v rozvíjejících se asijských zemích měl dosáhnout ročně v průměru asi čtyři procenta, přitom v samotné Číně by měl růst až 7,3 procenta ročně. Skutečný vývoj bude samozřejmě záviset na mnoha věcech, například na cenách ropy, politické situaci, rozvoji světového terorismu apod.
 Změny ve stravovacích zvyklostech se dají očekávat tam, kde díky rozvoji ekonomiky se zvýší příjem obyvatel. To samozřejmě mimo jiné vyvolá i jejich větší poptávku po potravinách, a tím podnítí vzrůst domácí produkce nebo zvýšení importu.
 Rozdíly v produkci potravin a ve spotřebě povedou někde k regionální nerovnováze a budou stimulovat růst obchodu. Přestože se očekává, že v rozvíjejících se zemích poroste i produkce potravin, nebude v některých regionech stačit na pokrytí zvyšující se domácí spotřeby. V některých zemích bude situaci komplikovat nedostatek vhodné půdy a vody, tlak na životní prostředí, podinvestování zemědělského sektoru apod. To povede k tomu, že některé regiony nebo velké země, jako například Čína, Jižní Korea, Indonesie a Střední Východ budou stále významnějšími dovozci agrárních komodit.
 Pokračující trendy k tržně orientovaným reformám zemědělských politik a liberalizaci obchodu. Dnes je stále ještě otevřený výsledek současného kola jednání Světové obchodní organizace (WTO), které zejména vyvíjí tlak na liberalizaci světového agrárního obchodu a odbourání exportních subvencí i podpor pro zemědělskou produkci. Pod tlakem WTO) vznikla reforma společné zemědělské politiky unie a je pravděpodobné, že se změní i přístup USA k zemědělství.