Vyhlídky pro víno v Evropské unii

Jaké vyhlídky má vinařství v evropské unii v nepříliš vzdálené budoucnosti? Osvědčí se reforma společné tržní organizace vína, skončí doba přebytků destilovaných s podporou Bruselu na průmyslový líh? O prognózu pro marketingový rok 2015/2016 se pokusilo Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova při Evropské komisi (DG Agri). K běžným proměnným sektoru je možné počítat plochu vinic, výnos, produkci vína a jeho spotřebu. Další neznámou je obchodní bilance. Prognóza nepočítá s různými typy vín a také nebere v úvahu vliv klimatických podmínek. Právě ten však může být poměrně velký.
Jak podklad sloužila analýza obchodních toků s hlavními třetími zeměmi, do nichž směřuje víno z unie a naopak, z nichž víno do společenství proudí.

Zpráva DG Agri počítá pro zmíněný rok u vína se třemi scénáři, a to s průměrným, který je nejpravděpodobnější, dále se scénářem s vysokým přebytkem a do třetice předpokládá naopak jen malý přebytek vína.
Prognóza výroby vína vychází z výnosu všech produkčních členských zemí a z předpokladu, že se s dotační podporou vyklučí 175 tisíc hektarů vinic tak, jak to stanovila reforma společné tržní organizace pro víno z roku 2008. Plocha vinic, z níž by se měly tedy v roce 2015/2016 hrozny sklízet, by měla činit 3,37 milionu hektarů a podle průměrného scénáře by se z produkce těchto vinohradů mělo vyrobit 170,4 milionu hektolitrů vína.
Pro srovnání nabízí DG Agri předpoklad produkce vína pro marketingový rok 2011/2012, který pochází z roku 2007, tedy z doby před reformou společné tržní organizace pro víno. Nebere proto v úvahu změny, které tato reforma přinesla. Z porovnání obou prognóz docházejí autoři prognózy k závěru, že podpůrná opatření na klučení nekvalitních vinic by měla snížit produkci vína v marketingovém roce 2015/2016 o 5,9 milionu hektolitrů.
Spotřebu vína na obyvatele odhadují autoři zprávy v marketingovém roce 2015/2016 u průměrného scénáře na 26,7 litru, u velkého přebytku na 25,5 litru a u nízkého přebytku na 27,6 litru. Celkově by se mělo v evropské sedmadvacítce v tomto roce podle průměrného scénáře vypít 135,9 milionu hektolitrů vína.
Mezinárodní obchod unie s vínem charakterizoval během období 1999 až 2008 prudký nárůst jak exportu (z 10,9 na 17,9 milionu hektolitrů), tak i dovozu ze třetích zemí (ze šesti na 12,5 milionu hektolitrů). Pro průměrný scénář proto autoři zprávy počítají pro rok 2015/2016 s exportem 20,4 milionu hektolitrů a importem 16,4 milionu hektolitrů. Čistý export by tedy měl dosáhnout čtyři miliony hektolitrů. Pro srovnání uvádí DG Agri hodnotu tohoto ukazatele pro marketingový rok 2006/2007 na úrovni 4,5 milionu hektolitrů a pět milionů hektolitrů pro rok 2007/2008.
Dané předpoklady výroby, použití (včetně výroby destilátů) a obchodu ukazují, že přebytek vína by podle průměrného scénáře mohl v roce 2015/2016 dosáhnout 7,4 milionu hektolitrů, o něž by se zvýšily zásoby. Tento přebytek je relativně mírný. Vezmeme-li v úvahu, že přímá spotřeba vína je v podstatě stálá, bude důležitou roli v bilanci hrát export. Ten však - stejně jako i spotřebu v unii - může podstatně ovlivnit globální ekonomická krize. Kromě klimatických podmínek je to další závažná neznámá, která může velmi zásadně narušit předpoklady bruselských úředníků.