Vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí nalezli dohodu ohledně návrhu na obnovu přírody. Oznámil to Evropský parlament. Návrh vyvolal velkou debatu kvůli údajným dopadům na zemědělství a dalším ekonomickým a sociálním důsledkům. Dojednaný návrh musí ještě oficiálně schválit Evropský parlament i členské státy.
Součástí návrhu zůstává cíl zavést do roku 2030 opatření pro obnovu přírodních ekosystémů na pětině suchozemských a vodních ploch. Do roku 2050 by měly být obnoveny všechny přírodní systémy, které to potřebují. Prioritu by měly mít území, jež se nachází v chráněných oblastech Natura 2000. Členské státy budou mít povinnost vypracovat plány, jak stanovených cílů dosáhnout. Podle prohlášení Rady Evropské unie návrh poslouží k dosažení klimatických cílů a také k posílené potravinové bezpečnosti.
Dohoda také stanovuje cíl zvrátit nejpozději do roku 2030 úbytek opylovačů. Mezi dalšími cíli do roku 2030 je vysazení nejméně tří miliard stromů v EU a obnova 25 000 kilometrů toků jako volně tekoucích řek. Návrh má také zamezit úbytku městské zeleně.
Další významný bod návrhu se týká obnovy mokřadů a rašelinišť poškozených zemědělskou činností. Do roku 2030 by státy měly obnovit 30 procent mokřadů a do roku 2050 pak 50 procent. Státy si však budou moci dojednat i nižší cíle. Obnova rašelinišť navíc nemá přinést novou povinnost pro zemědělce a soukromé majitele pozemků.
Při schvalování postoje Evropského parlamentu k nové regulaci se europoslanci rozdělili. Návrh podpořili především poslanci z levicových, liberálních a ekologických stran. Ti argumentovali prospěšnosti regulace pro zlepšení životního prostředí v EU. Proti hlasovali zástupci pravicových frakcí včetně většiny nejpočetnějších lidovců. Ti vyjadřovali obavy z nadměrných zásahů do aktivit zemědělců a dalších ekonomických a sociálních dopadů.
Německá europoslankyně Christine Schneiderová, která zastupovala evropské lidovce v jednáních, přivítala, že dojednaný text "má málo, co společného s původním návrhem (Evropské) komise". Podle prohlášení tohoto klubu se podařilo dojednat některé výrazné změny. Z kompromisního návrhu vypadla povinnost vrátit do přírodního stavu deset procent zemědělských pozemků či "kontroverzní cíl navrátit přírodu do stavu v 50. letech 20. století". "Můžeme být hrdí na tento historický výsledek, který určuje ambiciózní pravidla, která mohou zvládnout všichni," uvedl šéf výboru pro životní prostředí Evropské parlamentu Pascal Canfin z liberální frakce. Spokojený je i zpravodaj César Luena z frakce sociálních demokratů, podle kterého návrh umožní řešit úbytek rozmanitosti v přírodě. Podle Evropské komise je až 80 procent přírodních systému v Evropské unii ve špatném stavu. Podle komise je cílem regulace zvrátit nepříznivý vývoj.*
