Cílem všech technologií musí být logicky sklizeň slámy v takové kvalitě, aby se jednalo o velmi hodnotný druh steliva, krmiva nebo dobře obchodovatelné komodity pro krmné účely, využití pěstebního substrátu či energetiku. Je nutno podotknout, že využití sklizené slámy jako zdroje energie by nemělo patřit k hlavním možnostem nakládání s touto komoditou.
Tato výše uvedená zmínka ale spadá spíše do sféry energetické koncepce (s ohledem na využití obnovitelných zdrojů energie) a na nasazení konkrétního druhu techniky nemá žádný vliv – technologie v tomto případě je obdobná jako v případě využití lisované slámy coby kvalitního krmiva a steliva.
Využití sběracích vozů
Sklizeň slámy s využitím sběracích a řezacích vozů různé konstrukce má řadu příznivců, a to s ohledem na investiční náročnost pořízení kompletní linky pro sklizeň lisované slámy. Tento argument často podporuje skutečnost, že podniky a farmy disponují různým typem sběracích vozů, které využívají rovněž pro sběr sena a slámy a nejsou tedy požadovány další investice.
Koneckonců, pro sběr slámy se často využívají i desítky let staré sběrací vozy, případně již vysloužilé vozy senážní, kdy jejich majitel již dále neinvestuje do rekonstrukce řezacího ústrojí, avšak pro svoz slámy tyto modely vyhovují, například relativně velkým objemem při středním stlačení na úrovni asi 50–60 m3.
Na druhou stranu se setkáme s řadou sběracích vozů, které jsou konstruovány právě pro sběr sena a slámy. S ohledem na nízkou relativní hmotnost těchto komodit vynikají tyto modely subtilnější konstrukcí nežli řezací senážní vozy, které jsou naopak dimenzovány pro sklizeň zavadlé hmoty vyšší vlhkosti, případně odvoz silážní kukuřice.
Takové vozy musí splňovat dvě základní kritéria, a to dostatečně široké sbírání na úrovni asi 2000 mm, respektive se šířkou sbírání v rozsahu zpravidla 1800–2200 mm, s ohledem na stále rostoucí záběry sklízecích mlátiček a tedy mohutnost řádků slámy.
Druhým kritériem je dostatečný objem na úrovni asi 60 až 80 m3, případně více, a to při tzv. středním stlačení, s ohledem na relativně nízkou objemovou hmotnost sena a slámy. U této kategorie vozů se setkáme zpravidla s dvouosým podvozkem, zatímco senážní vozy se při takovém objemu dodávají rovněž s podvozkem tříosým.
Modely určené pro sklizeň sena a slámy se dodávají zejména s provedením podvozku odpruženým listovými pery, zatímco v kategorii stejně objemných senážních modelů řada výrobců nabízí volbu mezi listovými pery a hydraulickým podvozkem.
Některé modely s objemem při středním stlačení na úrovni asi 60–90, případně až 100 m3 se dodávají výhradně s hydraulickým provedením podvozku.
Rozdílný je také přístup při volbě pneumatik, kdy modely určené pro sběr zavadlé hmoty této kategorie vynikají pneumatikami o šířkách 600–800 mm a rozměrem disku na úrovni 22,5 nebo 26,5, někdy také až 30,5´´, v případě typů určených pro sběr materiálů s nižní objemovou hmotností se zpravidla jedná o šířku pneumatik asi 500–600 mm a rozměr disků dosahuje 17–20´´, případně 22,5´´.
Sběrací vozy určené pro sklizeň slámy se oproti klasickým senážním vozům vyznačují méně masivním nosným rámem a dimenzovaným podvozkem včetně náprav, přičemž většinou jsou také dodávány s nástavbou s plechovými stropními profily, které umožňují vyšší stlačení nežli systém s napnutými lany.
Při sklizni slámy se využívají též modely klasických senážních vozů opatřených právě stropními profily, které nabízejí podle údajů výrobce ložný objem při tzv. středním stlačení až asi 100 m3.
Dále se setkáme při sběru slámy také se senážními vozy se stropní částí tvořenou napnutými lany včetně usměrňovacích dílců z pevné plachty či plechovými profily. Ve srovnání s řezacími senážními vozy se v případě modelů pro sběr slámy setkáme s jednoduchým řezacím ústrojím, které může být osazeno např. šesti noži, zatímco obdobně koncipované senážní vozy disponují asi 39–46 řezacími noži. Avšak pro sběr slámy takto nízký počet nožů dostačuje.
Společným znakem obou kategorií vozů je podlahový řetězový dopravník, zpravidla tvořený čtyřmi řetězy a tedy dvěma laťovými dopravníky a pro využití ložného objemu nechybí ani automatický systém pro optimální využití objemu nástavby.
Dalším znakem je rovněž provedení podvozku s konstrukční rychlostí 40 km/h, případně více, nechybí dvouokruhové vzduchové brzdy a uživatel má možnost volby ovládacích terminálů a ovládání včetně systému ISO-Bus.
Konstrukce svinovacích lisů
Svinovací lisy u nás patří k nejrozšířenější sklizňové technice a využívají se jak při sklizni sena, senáže, tak i pro sklizeň slámy.
Z tohoto pohledu je možné je přirovnat k senážním vozům, s nimiž je spojuje především snaha jejich majitelů o maximální využití, tedy v období od května do října včetně letních měsíců při sklizni sena a slámy.
V konstrukci svinovacích lisů se setkáme jako v případě výše uvedených sběracích vozů se sběrači o šířce sbírání v rozsahu asi 1800–2200 mm, které se dodávají v klasickém provedení s využitím kulisových drah pro cyklické naklápění nosníků sběracích prstů, nebo s tzv. neřízeným provedením, kde funkci kulisové dráhy nahrazuje tomu uzpůsobené provedení plechů sběrače.
Sběrače mohou být opatřeny bočními pomocnými vkládacími šnekovými dopravníky a obdobně jako v případě sběracích vozů nechybí různá provedení kopírovacích a nivelačních kol. Některé základní typy se dodávají bez kopírovacích kol, případně mohou být osazeny koly ocelovými. Většinou se setkáme s koly opatřenými pneumatikami.
Jednoduší provedení svinovacích lisů využívají pro další transport hmoty směrem do lisovací komory různá provedení hrabic, výkonnější modely jsou osazeny různým typem vkládacích rotorů s tím, že modely s řezáním disponují tzv. hustým spirálovým rotorem, který navíc spolu s různým počtem nožů – zpravidla 15–25, plní také funkci rotoru řezacího. V takovém případě je možné zařadit do záběru různý počet nožů, zpravidla od zařazení nulového počtu nožů až po plné osazení.
Z tohoto pohledu se setkáme s rozličnou konstrukcí pro případ zahlcení vkládacího kanálu, která může mít podobu různého typu ovládání reverzního chodu rotoru, nebo se může jednat o konstrukci výklopného dna řezání a nechybí rovněž hydraulické vyklápění nosníku nožů – každý z výrobců preferuje jiná řešení s tím, že také záleží na skutečnosti, zda je lis vybavený řezáním či nikoli.
Jednotlivé modely svinovacích lisů se odlišují konstrukcí lisovací komory a také možnostmi nastavení lisovací komory z hlediska průměru balíku.
Podíváme-li se na konstrukci samotnou, pak zjistíme, že existuje několik možností. Jedná se o lisovací komoru tvořenou válci, laťovým dopravníkem, případně kombinací válců a laťového dopravníku a výjimečně také nekončitými dopravníky v případě pevné neboli konstantní lisovací komory.
Dále se setkáme s provedením tvořeným nekončitými pryžovými dopravníky nebo soustavou laťových dopravníků, pokud se jedná o proměnlivou neboli variabilní lisovací komoru, anebo se můžeme setkat s laťovým dopravníkem v případě tzv. částečně proměnlivé neboli semivariabilní lisovací komory.
Hovoříme-li o pryžových pásech v případě modelů s variabilní komorou nebo pokud jsou pásové dopravníky použity coby nosný prvek laťových dopravníků, pak se jedná o kombinaci technické pryže spolu s vrstvami speciálních tkanin pro zachování maximální pevnosti a dlouhé životnosti.
V případě modelů s konstantní lisovací komorou se zpravidla setkáváme v případě standardních lisů s průměrem asi 1200 nebo 1500 milimetrů, v případě variabilní komory se jedná zpravidla o průměr nastavitelný v rozsahu 1000–1500 mm, 1000 –1800 mm nebo 1000–2000 mm, přičemž se setkáme také s provedením s minimálním průměrem balíku na úrovni 600–800 milimetrů, a naopak s maximálním průměrem na úrovni přesahující hranici 2000 milimetrů.
Jedná-li se o komoru tzv. semi-variabilní, pak je možné krokové nastavení asi po 50 mm od průměru 1250 do 1500 mm.
Z hlediska utváření balíků modely s pevnou a částečně proměnlivou komorou vytvářejí balíky s tzv. měkkým jádrem (kdy samotné slisovávání balíku probíhá až po naplnění samotné lisovací komory), zatímco modely lisů s proměnlivou komorou utvářejí balíky s tzv. pevným jádrem, kdy ke slisovávání dochází díky soustavě dopravníků již prakticky od samého středu balíku.
S konstrukcí komory souvisí také systém vázání, kdy většina nově dodávaných modelů disponuje vázáním do sítě různého provedení, avšak můžeme se setkat také s dvojnásobným nebo čtyřnásobným vázáním motouzem, případně kombinací obou druhů na jednom stroji.
Hranaté balíky na vzestupu
S ohledem na přepravu balíků na velké vzdálenosti a také s přihlédnutím k optimálnímu využití skladovacích kapacit se stále častěji také u nás setkáváme s lisováním prostřednictvím lisů na obří hranolové balíky, přičemž v řadě zemí je tento způsob prakticky jediným nebo naprosto dominantním způsobem sklizně slámy, případně sena.
Součástí konstrukce těchto lisů je také řízený nebo neřízený typ sběrače s tím, že šířka sbírání činí zpravidla 2000 až 2400 mm, opět s ohledem na požadovanou hltnost a sběr řádků formovaných výkonnými sklízecími mlátičkami, které pracují se záběrem žacího válu na úrovni asi 7,5–12 m, případně více.
Součástí konstrukce sběrače jsou např. pomocné vkládací šnekové dopravníky nebo se může jednat o tzv. aktivní sběrače, které jsou dále osazeny poháněným přídavným vkládacím válcem, který zvyšuje hltnost a eliminuje možnosti hromadění materiálu v oblasti ústí sběrače. Tyto modely lisů se dodávají také v provedení s řezacím ústrojím opatřeným zpravidla 15–25 noži, případně více, s tím, že se můžeme setkat také se speciálním provedením řezání opatřeným asi 50 noži. Případně mohou být doplněny předsazeným drtičem slámy před sběračem, který funguje na principu drtiče slámy sklízecích mlátiček.
Ještě před vstupem hmoty do prostoru lisovací komory se zpravidla setkáme s tzv. předlisovací komorou různé konstrukce – zpravidla se jedná o jednoduchý systém např. se třemi vkládacími hrabicemi, nebo jde o rotor opatřený hrabicemi pro předlisování hmoty v prostoru před samotnou lisovací komorou. Teprve po zaplnění této komory pod určitým tlakem dochází k jejímu otevření a hmota je poté dopravena do hlavní lisovací komory, kde se s určitou frekvencí zdvihů pohybuje lisovací píst poháněný klikovým mechanismem se setrvačníkem. Zde se formuje hranolový balík podle nastaveného lisovacího tlaku.
Obří hranolové lisy se odlišují dosahovanou výkonností, která souvisí s rozměry lisovací komory, respektive šířkou a výškou balíků.
Méně výkonné typy se dodávají s rozměrem komory na úrovni asi 800 x 500 mm až 800 x 900 mm, výkonnější modely se dodávají s rozměry asi 1200 x 700 mm až 1200 x 1000 mm a nejvýkonnější lisy umožňují lisování balíků o rozměrech zhruba 1200 x 1300 mm.
Délka balíku je nastavitelná zpravidla v rozsahu od 700 až 1000 mm až přibližně do 2700–3000 mm.
Vázání slisovaného balíku je záležitostí systému jehlicového vázání s různým počtem, zpravidla 4–6 uzlovači, přičemž se jedná o tzv. jednoduché nebo dvojité vázání a to podle typu lisu a možností nastavení lisovacího procesu, s nímž souvisí speciální provedení lisovací komory, respektive možnosti nastavení vázacího procesu. Vázání je doplněno zpravidla vzduchovým systémem čištění, které zvyšuje životnost systému a zároveň zabraňuje usazování prachových frakcí.
Se speciálním provedením komory souvisí především prodloužení lisovacího kanálu a přepracovaná koncepce pohonu pístu včetně použitého setrvačníku a výsledkem je asi o 20–25 % vyšší slisování hmoty v balíku oproti standardnímu provedení se stejnými rozměry komory.
Naopak s dvojitým systémem vázání souvisí možnost lisování takových balíků, které představují obří hranolový balík, který je však tvořen různým počtem menších balíků, přičemž délka obřího balíku představuje vždy celý násobek délky dílčích balíků.
Příslušenství dodávané na přání zahrnuje zpravidla centrální mazání různé úrovně, vlhkoměr nebo vážicí zařízení a rovněž existuje možnost opatření jednotlivých balíků identifikačním štítkem.
Obdobně jako v případě svinovacích lisů, také zde máme možnost volby podvozku, kdy základní typy lisů na obří hranolové balíky se dodávají s jednoosým podvozkem, výkonnější modely se dodávají se dvěma nápravami a rychlostí 40–60 km/h, případně vyšší a zde může být jedna náprava řiditelná a nechybí možnost volby pneumatik, což nabízí také modely lisů svinovacích, avšak bez možnosti nápravy řiditelné, alespoň zatím.
Lisy všech typů se dodávají s ovládáním různé koncepce a technické úrovně v závislosti na celkové technické úrovni lisu samotného včetně systému ISO-Bus.
Doprava a manipulace
Nedílnou součást každé linky pro sklizeň slámy představuje dopravní technika, přičemž v případě sběru volné slámy zastupuje tuto techniku samotný sběrací vůz. Naproti tomu pro sklizeň lisované slámy se využívá různá dopravní a manipulační technika.
Z hlediska dopravní techniky se setkáme s využitím plošinových přívěsů a návěsů s dvou- a tříosým podvozkem, kdy některé technologické linky jsou tvořeny speciálními návěsy, jedno- a dvouosými, které jsou opatřeny nakládacím ramenem různé konstrukce a některé modely také umožňují stohování balíků, což platí pro modely pro svoz balíků svinovacích i obřích hranolovitých lisů.
Pokud zvolíme technologii s plošinovými přívěsy a návěsy, neobejdeme se bez nakládací a manipulační techniky, kterou představují traktory s čelním nakladačem, různé výkonové kategorie kolových kloubových nakladačů včetně těch s teleskopickým ramenem a nechybí manipulátory, opět různé výkonové třídy, dosahu a nosnosti.
Pro efektivní manipulaci s balíky je nutná volba správného nářadí, kdy se používají různé nástavce s jednoduchými či dvojitými hroty, přičemž jako vhodné a vysoce efektivní se osvědčují především různé typy kleští, které nepoškozují zejména vázací síť a také nenarušují strukturu balíku jako takového. Existují tak provedení jak pro manipulaci s balíky válcovými, tak hranolovými.
Volba vhodné manipulační techniky souvisí také se skladováním volné a lisované slámy s tím, že pro manipulaci s volnou slámou se využívají zejména zemědělské teleskopické nakladače s dosahem řádově 7–10 m nebo kolové nakladače s prodlouženým stohovacím ramenem. Naopak pro manipulaci a skladování různých druhů balíků se využívá kromě těchto mechanismů také ostatní výše uvedená manipulační technika.
Klíčové informace
– Společným požadavkem na techniku pro sklizeň, manipulaci a dopravu slámy je především její vysoká výkonnost.
– Pro sklizeň suché a kvalitní slámy totiž máme k dispozici pouze omezené časové období, v němž je nutné veškeré práce provést.
– Sběrací vozy a svinovací lisy jsou základními stroji při sklizni slámy.
– Použitá dopravní technika se pak liší podle toho, zda jde o sběr volné nebo sklizeň lisované slámy.
Ing. Filip Javorek
