Plocha polí osetých geneticky modifikovanou kukuřicí v České republice v letošním roce nejspíše stejně jako loni klesne. Namísto loňských 6480 hektarů se výměra zřejmě bude pohybovat mezi 5500 až 6000 hektarů. Nově se u nás budou letos patrně pěstovat také geneticky upravené brambory, vyplývá z informací ministerstva zemědělství.
Rozloha polí osetých geneticky modifikovanou kukuřicí se loni poprvé od roku 2005, kdy bylo pěstování této plodiny v ČR povoleno, meziročně snížila. Pokles činil téměř 2000 hektarů. V letech předtím přitom velice rychle rostla. Přesná letošní čísla bude ministerstvo znát až po vysetí plodiny a následném hlášení pěstitelů.
Podle dřívějšího vyjádření MZe v případě prodeje mimo podnik odběratelé upřednostňují nemodifikovanou kukuřici, neboť Bt kukuřici je nutné označovat, a tím i oddělovat od ostatní produkce. Osivo Bt kukuřice je navíc dražší než osivo klasické.
Evropská komise povolila začátkem března pěstovat v zemích Evropské unie geneticky modifikované brambory Amflora firmy BASF k průmyslovému využití, například k výrobě papíru, a jako krmivo. Je to poprvé za 12 let, kdy EK poskytla nové povolení k produkci geneticky modifikovaných plodin (GMO). Až dosud bylo v unii povoleno pěstování právě jen Bt kukuřice, která je odolná vůči škůdci zavíječi.
Podle Václava Tampíra z tiskového odboru ministerstva zemědělství lze ještě letos očekávat vysetí 150 hektarů nové odrůdy brambor na Vysočině. Podmínkou ale je zapsání Amflory do katalogu odrůd a její schválení Švédskem, jehož souhlas zatím chybí.