Česká republika se jako členský stát Evropské unie zavázala, že v roce 2010 výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie bude tvořit osm procent její hrubé domácí spotřeby. Ačkoliv za poslední léta produkce elektřiny z OZE kromě loňska stoupá, podle ministerstva průmyslu a obchodu však indikativní cíl nebude s vysokou pravděpodobností splněn. Důvodem je mimo jiné stále ještě nerozvinutý trh s biomasou pro energetické účely.
Podle statistik podíl hrubé výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na hrubé domácí spotřebě elektřiny činil v minulém roce 4,7 procenta, na celkové hrubé tuzemské výrobě elektřiny představoval zhruba 3,9 procenta. V obou případech je to méně než v roce 2006, kdy bylo dosaženo podílu 4,9 procenta na spotřebě, respektive 4,2 procenta na výrobě. Tento pokles je podle oddělení surovin a energetické statistiky ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) způsoben nižší výrobou vodních elektráren vzhledem k horším hydrologickým podmínkám.
Naopak u všech ostatních typů obnovitelných zdrojů energie došlo k meziročnímu nárůstu. Výroba elektřiny z biomasy vzrostla o třetinu, a to především vzhledem k rozsáhlejšímu spalování dřevní štěpky, odpadu, pilin. Celkem ze zhruba 400 tisíc tun se vyprodukovalo asi 430 gigawathodin (GWh). Rostlinných materiálů včetně pelet se při výrobě elektřiny spálilo 40 tisíc tun, z čehož se vyrobilo asi 65 GWh, což je překvapivě méně než v roce předchozím. Důvodem toho zřejmě je, že část paliva je využívána při výrobě tepelné energie. Necelá polovina výroby elektřiny z rostlinných materiálů (26,7 GWh) byla pak vykázána jako využití cíleně pěstované biomasy.
Stabilně rostoucí trend má i výroba elektřiny z bioplynu. Zejména výrazně vzrostla výroba elektřiny v zemědělských bioplynových stanicích, a to o více než 30 GWh. V roce 2007 bylo z bioplynu vyrobeno zhruba 210 GWh elektřiny. Výroba elektřiny ve větrných elektrárnách činila 125 GWh, což je významný meziroční nárůst o 153 procent. Ještě vyšší meziroční nárůst zaznamenaly fotovoltaické systémy, a to 307 procent, ovšem při celkově nízké výrobě, která dosáhla mírně přes dvě GWh, uvedlo MPO.
Rozvoj je dán konkurenceschopností
Pro splnění indikativního cíle je podle MPO klíčová výstavba kapacit v biomase na úrovni zhruba 200 megawattů (MW), v malých vodních elektrárnách přibližně 100 MW, ve větru asi 700 MW a nezanedbatelné nejsou ani kapacity uvažovaných bioplynových stanic. Ostatní obnovitelné zdroje mají podle zprávy MPO potenciál buď vyčerpán, nebo jeho využití je v daném časovém horizontu neproveditelné.
Výstavba nových zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů je limitována především konkurenceschopností produkce na trhu s elektřinou, respektive návratností investic vložených do realizace projektů. Negativně se projevují především vysoké měrné investiční náklady na výstavbu zařízení, nízká tržní cena elektřiny z OZE vlivem nestability dodávek a nemožnosti dodávek z velkých jednotkových výkonů, nutnost dlouhodobého plánování vzhledem k délce přípravné fáze projektu včetně administrativních bariér, jako například stavebního řízení. Kvůli zajištění ekonomické výhodnosti investic do zařízení OZE nemohou být podle odborníků omezovány ekonomicky reálné způsoby využití OZE, podpora investičních nákladů a stabilita podpory v sektoru zemědělství.
Podpory OZE
Stabilní podmínky pro podnikatelské rozhodování byly podle MPO dány zákonem č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Zákon definuje systém podpory formou pevných výkupních cen, případně příplatků k tržním cenám elektřiny. Zároveň garantuje výši výnosů z jednotky vyrobené elektřiny po dobu 15 let.
V souvislosti s podporou OZE stoupla na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu z listopadu minulého roku výkupní cena elektřiny vyrobené z bioplynu ze 3,04 Kč/kWh v roce 2007 na 3,90 Kč/kWh, respektive 3,30 Kč/kWh pro rok 2008, a to v závislosti na druhu biomasy, ze které bude elektřina v bioplynové stanici vyrobena.
Podpora pěstování bylin pro energetické využití byla zařazena i do národního programu podpor. V minulém roce stát vyplatil přibližně 5,314 milionu korun, s touto podporou bylo energetickými bylinami oseto 1771 ha. Ve všech zemích EU je pak poskytován tzv. uhlíkový kredit. Jeho výše je při dodržení příslušných podmínek 45 eur na hektar. Vloni v srpnu byly v ČR evidovány žádosti o podporu pěstování energetických plodin na zhruba 60 tisících hektarech.
Program Eko-energie
Podpora výroby elektřiny z OZE je také jednou z priorit programu Eko-energie. Ten je součástí operačního programu Podnikání a inovace (OPPI), který čerpá prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie. Byl vyhlášen roku 2007 a klade si za cíl stimulovat aktivitu podnikatelů v oblasti snižování energetické náročnosti výroby, spotřeby primárních energetických zdrojů a vyššího využití obnovitelných a druhotných zdrojů. Kromě výroby elektřiny z OZE patří k dalším prioritám tohoto programu úspory energie, výroba tepla z OZE a výroba briket a pelet.
Podle Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest je program přednostně zaměřen na všechny typy energetických úspor, zvyšování energetické účinnosti, využití obnovitelných zdrojů, například rekonstrukce vodní elektrárny, výstavba bioplynové stanice, výměna otopného systému a podobně. Je ale možné také podpořit nákup pozemku a staveb a jeho úpravu, inženýrské sítě a podobně. Dotace se přitom uplatňuje na způsobilé výdaje dle typu projektu v rozmezí 15 až 40 procent, na jeden projekt lze získat maximálně sto milionů korun, informoval CzechInvest, který tento program podpor administruje.
Vedoucí oddělení marketingu a PR CzechInvestu Marta Selicharová sdělila, že v současné době je pro program Eko-energie určeno osm miliard korun. V rámci první výzvy pak CzechInvest zaregistroval 583 žádostí s celkovým požadavkem na dotace ve výši 10,5 miliardy korun. Po vyhodnocení bylo k přidělení dotace doporučeno 153 žádostí, přičemž alokace na první výzvu činí poté, co ji MPO v srpnu zdvojnásobilo, 1,7 miliardy korun, doplnila Selicharová s tím, že žádosti o podpory výrazně převyšují jejich finanční možnosti. V první výzvě programu Eko-energie projevili žadatelé největší zájem o podporu projektů malých vodních elektráren, fotovoltaických elektráren a projektů orientovaných na využití biomasy. „Největší šanci uspět měly projekty zaměřené na úspory, to je zvyšování účinnosti při výrobě, přenosu a spotřebě energie,“ konstatovala.
Příjem tzv. registračních žádostí do druhé výzvy bude podle Selicharové zahájen 1. prosince 2008. Druhá výzva k programu by měla být rozsahem omezená, zaměřená zejména na opatření k úsporám energie, kde budou moci o dotaci požádat i velké podniky. Ve výzvě nebudou zahrnuty fotovoltaické, větrné a geotermální elektrárny, upozornila s tím, že výše přidělených prostředků by měla umožnit realizaci většiny projektů, které překročí minimální hranici bodování.
Tyto fondy však podle Selicharové nejsou určeny pro podporu odvětví, které EU podporuje jiným způsobem, a OPPI proto v odvětvovém vymezení projekty žadatelů, jejichž převažující činnost spadá do oblasti zemědělství, vylučuje. V praxi nezřídka zemědělci, aby mohli čerpat podpory prostřednictvím MPO, musí vytvořit nové firmy, například zaměřující se na výrobu elektřiny a tepla. Podniky musí být právnicky a účetně oddělené.
Státní program podpor
Investoři do výroby elektřiny z OZE mají možnost získat podporu i ze státního programu na podporu úspor energie a využití OZE. Část tohoto programu, zaměřená na podnikatelský sektor, spadá pod gesci MPO. Druhá část, která patří pod ministerstvo životního prostředí (MŽP), se soustřeďuje na obce a neziskový sektor.
Státní program pod názvem Efekt doplňuje energetické programy, podporované ze strukturálních fondů Evropské unie. Zaměřuje se zejména na osvětovou činnost, energetické plánování, investiční akce malého rozsahu a na pilotní projekty. Je vyhodnocován každoročně a hodnocení předkládají vládě společně ministři průmyslu a obchodu a životního prostředí. Podobně jako v jiných programech poptávka výrazně převyšuje možnosti programu, vloni to bylo dvojnásobně. Celkem bylo podpořeno 264 projektů. Náklady na jejich realizaci činily 277 milionů korun, přičemž výše podpory dosáhla 67,2 milionu korun. V oblasti obnovitelných zdrojů energie byly podpořeny dva projekty malých vodních elektráren s roční vyrobenou elektrickou energií ve výši 1932 MWh, pět projektů na energetické zdroje využívající biomasu a bioplyn, jejichž celkový instalovaný výkon byl 0,7 MW a roční vyrobená elektrická energie představovala 8210 MWh. Podpořeny byly i čtyři projekty solárního termálního systému. Šlo o 234 instalovaných kolektorů s celkovou aktivní plochou 415 metrů čtverečních.
Inteligentní energie
Na zlepšení podmínek využití OZE a možnosti úspor energií je určen také program EU Inteligentní energie – Evropa (Inteligent Energy Europe – IEE), ke kterému se Česká republika připojila v roce 2004. Vloni bylo zahájeno již druhé kolo tohoto programu, a to IEE II. To pokrývá období až do roku 2013. Jedná se o podporu zpracování projektů z oblasti vývoje a aplikace nových technologií, materiálů a postupů.
Firmy a organizace budou mít možnost zažádat o finanční příspěvek na své projekty v oblasti inteligentní energie a na kofinancování evropských projektů na podporu energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů a zakládání nových energetických agentur. K dispozici je celkem asi 45 milionů eur a úspěšní žadatelé mohou získat až 75 procent podpory uznatelných nákladů na projekt.
Českým firmám a organizacím, ve spolupráci se zahraničními podniky, se tak nabízí možnost využít finanční pomoc EU na projekty, které napomohou podpořit snižování spotřeby energie a trvale udržitelný rozvoj. „Projektů se však musí zúčastnit minimálně tři partnerské organizace ze tří různých zemí. Tím se dosahuje mnohem vyšších synergických efektů, zejména v přínosech pro jednotlivé účastnické země, které takto participují na projektech, jejichž řešení by bylo s ohledem na dostupnost potřebného množství odborníků a jejich financování někdy problematické,“ informovala ve své zprávě Eva Procházková z MPO.
Program IEE II je řízen Výkonnou agenturou pro konkurenceschopnost a inovace (Executive Agency for Competitiveness and Innovation – EACI), která kromě řízení projektů financovaných programem rovněž šíří výsledné poznatky a nejlepší postupy.
Klíčové informace
- Hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) se loni podílela na její hrubé domácí spotřebě 4,7 procenta.
- Proti předchozímu roku to bylo o 0,2 procenta méně.
- Pokles byl způsoben nižší výrobou vodních elektráren, výroba elektřiny z ostatních OZE naopak stoupla.
- Budování zařízení na výrobu elektřiny z OZE je podporováno z programu EU i ze státního podpůrného programu.
Zuzana Fialová
