Z kukuřice lze vyrobit velmi kvalitní siláž, protože v době sklizně obsahuje vysoké procento sušiny a má vynikající energetickou hodnotu. Průměrný výnos v roce 2008 byl na úrovni 35,33 t/ha. Při pěstování kukuřice na siláž je snahou pěstitele získat z hektaru maximum kvalitního produktu (s vysokým výnosem sušiny a výbornou výživnou hodnotou), a tím zhodnotit optimální dávku v krmných dávkách pro skot.
Vyrobit velmi kvalitní siláž lze pouze za předpokladu, že v době sklizně obsahuje vysoké procento sušiny na úrovni 30 až
35 % a jsou dodrženy všechny předepsané postupy při výrobě siláže, jako je délka řezanky, řádné udusání, rychlost sklizně kukuřice a naplnění silážního žlabu či vaku. Tímto doporučeným postupem dojde k vytvoření anaerobního a kyselého prostředí (pH = 4) a usnadní se tak průběh mléčného kvašení, který je žádoucí pro správnou fermentaci.
Výroba kukuřice na zrno
V roce 2007 rozhodla Rada ministrů EU o omezení a následném zrušení intervenčních opatření pro kukuřici (změna nařízení komise /ES/ 1784/2003).
Pro současný marketingový ročník 2009/2010 to znamená, že intervenční nákup kukuřice bude nulový.
Osevní plochy kukuřice zjišťované ČSÚ k 31. květnu daného roku většinou nesouhlasí s údaji sklizňových ploch kukuřice, které jsou pak uvedeny v definitivní sklizni, neboť část ploch kukuřice určených pro sklizeň na siláž je ponechána zemědělci pro sklizeň na zrno.
Pro sklizeň kukuřice na zrno v roce 2008 bylo oseto 107 900 hektarů, ale sklízelo se celkem 113 800 hektarů, což je nárůst proti roku 2007 o 2100 hektarů.
Vývoj osevních ploch od roku 1997 je znázorněn na grafu.
Kukuřice na zrno je fyziologicky zralá ke sklizni (žlutá zralost), když obsah sušiny v zrnu dosahuje hodnoty 60 až 62 %. Zrno je tvrdé, lesklé, na bázi má načernalou vrstvu, která signalizuje ukončení ukládání živin. Sklizeň se provádí sklízecími mlátičkami, na nichž se musí provést různé úpravy. Optimální vlhkost je do 30 %. Při vyšší vlhkosti se začíná zvyšovat procento ztrát a poškození zrna a snižuje se výkonnost mlátičky. Vlhkost zrna by neměla překročit 40 %. Zrno po sklizni se musí buď vysušit na standardní vlhkost (14 %), nebo se konzervuje při sklizňové vlhkosti. Využití kukuřičného zrna je velmi široké, a to od krmného užití přes užití ve škrobárenství, dále použití kukuřičného zrna na výrobu bioetanolu až po využití v potravinářském průmyslu (výroba krupice, sušenek, cornflakes, bílého pečiva, whisky, coca- -coly, bonbónů apod.). V průmyslu se dále používá ve farmacii, papírenském průmyslu, při výrobě barev a laků, gumárenském průmyslu, kosmetice, při výrobě pesticidů a má další nejmenované využití.
Výroba kukuřice na zrno v ČR ve sklizňovém roce 2008 zaznamenala další, rekordní výši sklizně, když po dosavadní nejvyšší produkci roku 2007 navýšila výrobu o 99 600 tun (tj. o 13,1 %) a dosáhla úrovně ve výši 858 400 tun.
Ve srovnání s předchozí skliz-ní, kdy sklizeň kukuřice na zrno byla na produkční hladině
758 800 tun, se jedná o významný nárůst v produkci této komodity. Příčiny navýšení lze spatřit především ve velmi vysokém výnosu.
V dlouhodobém srovnání se tak tato sklizeň stala rekordní
sklizní kukuřice na zrno v ČR.
V roce 2009 se očekává průměrný výnos kukuřice na zrno ve výši 7 t/ha. Můžeme tak hovořit o plné soběstačnosti ČR ve výrobě této komodity s možností velmi dobrých vývozních dispozic.
Po výrazném snížení vývozu kukuřice na zrno v marketingovém roce 2007/2008 došlo v loňském marketingovém roce 2008/2009 k velmi vysokému nárůstu vývozu kukuřice na zrno o 202 600 tun na celkovou úroveň 356 400 tun. Vývoz především směřoval do Německa (77,3 %), Polska (14,5 %) a Rakouska (9 %), tedy do zemí EU.
Přestože se předpokládá v roce 2009 poměrně vysoká produkce kukuřice s určitou cenovou stagnací, v marketingovém ročníku 2009/2010 se očekává celková úroveň vývozu ve výši 201 000 tun.
Rozsáhlé změny ve výrobě kukuřice na zrno v minulých letech, které posunuly ČR z role silného dovozce až na současnou pozici vývozce této komodity, ovlivnily výrazně tendence našeho zahraničního obchodu.
V souladu se zajištěním většiny domácích potřeb produkcí z tuzemské provenience v posledních letech se dovoz kukuřice ze zahraničí udržuje na přijatelné hranici, která je nezbytná pro zajištění specifických potřeb tuzemských zpracovatelů. Jedná se především o kukuřice na výrobu potravin či pro osevní účely. V marketingovém roce 2008/2009 dovoz kukuřice mírně vzrostl a do České republiky bylo dovezeno o 5600 tun (tj. o 15 %) více kukuřice než v marketingovém roce 2007/2008, a to celkem 42 900 tun.
Pro marketingový rok 2009/2010 se očekává snížení dovozu na úroveň 25 000 tun.
Bázlivec kukuřičný
V souvislosti s rostoucí plochou kukuřice na zrno v ČR je nezbytné upozornit na významného škůdce kukuřice, kterým je bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera virgifera Le Conte – dále také jen DVV), který byl zavlečen do Evropy ze Severní Ameriky koncem osmdesátých let dvacátého století a je považován za jednoho z nejzávažnějších hmyzích škůdců, který se dostal do Evropy v posledních padesáti letech.
Do České republiky pronikl v roce 2002 při přirozeném rozšiřování areálu výskytu z prvního ohniska zavlečení v Srbsku. První výskyt DVV byl potvrzen v obci Čejč na jižní Moravě v roce 2002, kdy byli odchyceni dva samci.
Výskyt DVV se zjišťuje na základě zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon“) a vyhlášky č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, v platném znění.
Za ochranu proti šíření bázlivce kukuřičného (DVV) je zodpovědná Státní rostlinolékařská správa (SRS). Každoročně, od roku 1999 jsou prostřednictvím SRS instalovány feromonové lapáky do určených oblastí podle metodiky vydané odborem karantény. V letošním roce byly silné výskyty pozorovány na Moravě.
GM kukuřice
Pěstitelů geneticky modifikované kukuřice v Evropské unii ubývá. Zatímco před dvěma roky se nacházela na polích osmi unijních států, letos jen v pěti zemích, včetně České republiky. Evropská unie tím stále víc za-ostává v rozšíření pěstování GM plodin za světem, kde se jejich plochy naopak rozrůstají.
V roce 2007 skončila s pěstováním GM kukuřice Francie a ještě vloni pěstovali němečtí a polští farmáři na polích GM kukuřici. Od letošního roku je však pěstování GM kukuřice v Německu a Polsku zakázáno. V současné době pěstuje GM kukuřici Česká republika, Španělsko, Portugalsko, Slovensko a Rumunsko. V České republice se v roce 2009 počet tuzemských pěstitelů Bt-kuřice snížil z loňských 171 na 125 a výměra poklesla na 6480 hektarů.
S každoročním pokračujícím nárůstem tuzemské produkce kukuřice na zrno a z pohledu dostatečného zajištění domácí spotřeby je však nutné brát v úvahu, že Česká republika má omezenou výměru oblastí, kde je pěstování kukuřice skutečně vhodné. Z tohoto důvodu je konkurenceschopnost našich pěstitelů do značné míry závislá na příznivých klimatických podmínkách daného pěstebního roku.
Cenový vývoj
Po sklizni v roce 2008 došlo u kukuřice na zrno podobně jako u ostatních obilovin k výraznému propadu cen, přičemž svého minima (2597 Kč/t) dosáhla na začátku měsíce ledna 2009 a do konce marketingového roku 2008/2009 se udržovala na cenové hladině do úrovně 3100 Kč/t.
Klíčové informace
- V roce 2009 se kukuřice na zeleno a siláž pěstuje na celkové výměře 179 700 hektarů.
- V porovnání s rokem 2008 jde o nevýznamný pokles o 114 hektarů (0,1 %).
- Příčiny tohoto mírného poklesu lze spatřit především v dalším poklesu stavu hospodářských zvířat v ČR (hlavně skotu – pokles o 2,7 %).
- Pro sklizeň kukuřice na zrno v roce 2009 je podle soupisu osevních ploch ČSÚ k 31. květnu 2009 zaseto 91 700 hektarů.
Ing. František Kůst
odbor rostlinných komodit
Ministerstvo zemědělství ČR
