18.06.2015 | 03:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Výrobky označené jako GMO spotřebitele netáhnou

Do jaké míry jsou spotřebitelé ochotni nakupovat produkty označené jako transgenní, cisgenní a s přínosem pro životní prostředí, případně si připlatit za tyto tři nabízené alternativy? Na otázku odpověděl průzkum mezi spotřebiteli, který provedl mezinárodní tým na belgické univerzitě Universiteit Gent v Gentu. Z odpovědí vyplývá, že spotřebitelé se nákupu produktu označené jako GMO vyhýbají. Informovala o tom nezisková organizace Biotrin.

Cisgenní plodiny, stejně jako transgenní, se řadí mezi geneticky modifikované organismy (GMO), neboť i u nich dochází k cílenému přenosu genů mezi dárcovským organismem a příjemcem. U cisgennních plodin se však na rozdíl od plodin transgenních přenáší pouze geny mezi běžně křižitelnými organismy. Nicméně i cisgenní plodiny v Evropské unii podléhají povinnému značení jako GMO, vysvětlují vědečtí pracovníci Biotrinu.

U obou typů GMO – transgenních i cisgenních – lze hovořit o plodinách s přínosem pro životní prostředí. To bylo dokázáno i v Evropské unii například při pěstování Bt-kukuřice odolné vůči zavíječi kukuřičnému, kdy jde o pěstování plodin, u nichž není nutný chemický zásah proti tomuto škůdci.

Výše zmiňovaný průzkum byl realizován pomocí online dotazníku, který vyplnilo přes 3000 respondentů z Belgie, Francie, Nizozemska, Španělska a Velké Británie. Spotřebitelé byli konkrétně dotazováni na nákup geneticky modifikované (GM) rýže, cisgenní rýže nebo rýže s přínosem pro životní prostředí.

Výsledky průzkumu ukazují, že ve všech oslovených zemích jsou spotřebitelé ochotni připlatit si tak, aby se vyhnuli nákupu rýže označené jako GMO. Spotřebitelé (kromě Španělska) jsou dokonce ochotni připlatit si za rýži označenou jako cisgenní, aby se opět vyhnuli rýži GMO – cisgenní rýže byla v těchto čtyřech zemích statisticky významně více akceptována spotřebiteli než GMO. Navíc, u francouzských spotřebitelů byla zaznamenána též statisticky významná preference rýže „s přínosem pro životní prostředí“.

Z toho je zřejmé, že spotřebitel je výrazně ovlivněn marketingem a vhodným označením produktu při jeho prodeji, což je patrné zejména při propagaci téhož produktu nabízeného pod rozdílným označením. Bohužel, pro transgenní plodiny nálepka GMO z tohoto pohledu nadále zůstává negativní marketingovou značkou.*

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down