Výsledky byly rozdílné

Jaký byl loňský zemědělský rok? Počasí ukázalo svou odvrácenou tvář, a tomu odpovídala také úroda. U většiny plodin byla v celostátním měřítku nižší. V jednotlivých oblastech i podnicích však byla sklizeň značně rozdílná, ne všude si na ni stěžovali. Podobné je to i s ekonomickými výsledky - někde počítají ztráty, jinde si rozdělí zisk nebo budou na nule. Odhady, jak skončí zemědělství jako celek, se zatím dosti rozcházejí. Konečné číslo budeme znát asi za čtvrt roku.

Ministr zemědělství Jaroslav Palas předpokládá, že odvětví by za uplynulý rok mohlo vykázat zhruba vyrovnaný hospodářský výsledek. Nevylučuje ani mírný zisk, pokud se udrží trend zvyšování farmářských cen v průměru o 1,5 procenta měsíčně. Palas v hodnocení loňských výsledků zemědělství vychází z předběžných odhadů svého úřadu.
Předpoklady statistiků jsou ale skeptičtější. „Odhadujeme, že rok 2003 skončí opět ve ztrátě. Ta se může pohybovat kolem tří miliard, nebo může být i 2,5 miliardy korun. Definitivní údaj zveřejníme koncem března či začátkem dubna,“ uvedl Jiří Hrbek, ředitel zemědělského odboru Českého statistického úřadu. Jak také dodal, sektor nikdy nebude vykazovat obrovský zisk, protože ani není snahou podnikatelů jej dosahovat a pak odvádět vysoké daně. Ztráta zemědělství za rok 2002 dosáhla 3,5 miliardy korun.
Tržby prvovýrobců za loňský rok podle předsedy Zemědělského svazu ČR Miroslava Jirovského opět poklesly. Jak už dříve uvedl, proti roku 2002 se tržby rozhodujících devíti komodit za minulý rok propadnou o devět miliard korun, tedy o jedenáct procent. Při započtení podpor a kompenzací se příjmy zemědělců meziročně sníží asi o pět miliard korun, tj. o 5,3 procenta, odhaduje Jirovský.
Předběžné údaje ČSÚ napovídají, že hrubá zemědělská produkce ve stálých cenách roku 1989 bude v porovnání s předchozím rokem o 3,6 procenta nižší. „Výrazně – o deset procent – poklesne rostlinná výroba. Naopak hrubá živočišná produkce se zvýší asi o 3,5 procenta,“ předpokládá Hrbek. Doplňuje i odhady hrubé zemědělské produkce v běžných cenách: celkově se sníží o 8,7 procenta, přitom rostlinná produkce klesne o 15 procent a živočišná o 2,4 procenta. „Ukazuje se také, že loni měli zemědělci oproti předcházejícímu roku nižší provozní náklady, a to o 12 procent,“ doplnil ředitel zemědělské statistiky s tím, že úspora se projevila v souvislosti se suchým počasím například v nižší spotřebě chemických ochranných přípravků, pohonných hmot, nebylo potřeba dosoušet obilí.
V uplynulém roce velmi pravděpodobně přetrvávaly velké rozdíly v ekonomické výkonnosti zemědělských podniků, domnívá se ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha. „Konečnou analýzu vývoje ekonomiky jednotlivých kategorií podniků sice budeme znát až počátkem druhého čtvrtletí, ale nedomnívám se, že by se během jednoho roku mohla v tomto směru udát zásadní změna,“ řekl.
I soutěž vydavatelství našeho týdeníku o Zemědělce roku potvrzuje, že někteří podnikatelé se dokáží vypořádat s negativními vlivy, které na zemědělství doléhají. Stavovské organizace na druhou stranu upozorňují, že významný počet podniků se nachází ve vážných existenčních potížích.
Loni přitom významně stouply přímé podpory poskytované zemědělcům, ukazují předběžné propočty VÚZE. Zatímco v roce 2002 dosahovaly 5,3 miliardy korun, odhad za minulý rok zní 8,2 miliardy. „Je to hlavně díky zvýšení podpor v rámci programu uvádění půdy do klidu, a to meziročně z 1,7 na 3,1 miliardy korun,“ dodal Doucha.
Samotný účetní hospodářský výsledek za celý sektor, ať je to třímiliardová ztráta či mírný zisk, nedává podle ředitele VÚZE úplný obraz o ekonomické pozici zemědělství. S tím souhlasí také Jiří Hrbek: „Nejen hospodářský výsledek, ale i makroekonomické vztahy – investování, odměňování, zadluženost odvětví a různé finanční operace, podávají lepší popis ekonomických vztahů, které v uplynulém období v zemědělství nastaly.“
Rozhodující je pak podle Douchy podniková situace. „Celostátní výsledek se musí rozklíčit, aby vypověděl o tom, co se v odvětví stalo. Teprve pak zjistíme, zda případná ztráta je skutečně negativní, nebo zda se v ní skrývají některé pozitivní prvky,“ upozorňuje. „Pokud by k červeným číslům přispěly kupříkladu rostoucí mzdové náklady, pak lze ztrátu hodnotit jako příspěvek ke snížení vnitřních dluhů podniků. Ostatně zemědělci po vyšších mzdách dlouho volají. Máme signály, že začíná stoupat spotřeba intenzifikačních vstupů, což je také úhrada vnitřních dluhů, a jestli se díky tomu zemědělci zvýší úroveň svého hospodaření v příštích letech, pak se chovají rozumně,“ říká Doucha.
Oceňuje, že zemědělští podnikatelé se živě zajímají o svou budoucnost. „Uvědomili si, že jedna etapa působení státu končí a najíždí se na nový systém. I díky tomu se mnoho zemědělců loni začalo intenzivněji starat o ekonomiku svého podnikání v nových podmínkách. Na nich bude bohužel nepříznivé, že bude přibývat rizik – ať co se týče počasí nebo trhu,“ připomíná ředitel VÚZE. Jak ale dodává, k pokrytí rizik budou určeny i výrazně vyšší přímé agrární podpory.