Jakost konzumních brambor uváděných do oběhu na území České republiky je regulována právním řádem. Brambory uváděné do oběhu musí být podle nařízení (ES) č. 178/2002 pro spotřebitele bezpečné, tzn. musí být zdravotně nezávadné a vhodné pro lidskou spotřebu. Jakost brambor vypěstovaných na území ČR nebo na jejím území uvolněných do vnitřního oběhu v rámci ES (tzn. dovoz ze třetích zemí) je upřesněna v prováděcí vyhlášce zákona č. 110/97 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, č. 157/2003 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Ze strany Státní zemědělské a potravinářské inspekce byla a je věnována této kontrole pozornost, která odpovídá zastoupení brambor ve spotřebním
koši konzumentů a také potencionálnímu nebezpečí, která mohou konzumní brambory nést.
Kontrola jakosti brambor
Za období leden až srpen roku 2008 provedla Státní zemědělská a potravinářská inspekce kontrolu 684 šarží brambor. Právním předpisům nevyhovělo celkem 126 šarží, tj. 18,4 % kontrolovaných šarží.
Zjištění za prvních osm měsíců roku 2008 lze srovnat s předešlými lety. V roce 2001 bylo zjištěno, že 35,7 % kontrolovaných šarží nevyhovuje požadavkům právních předpisů, v roce 2002 – 25,7 %, 2003 – 19,6 %, 2004 – 17,8 %, 2005 – 15,7 %, 2006 – 20,8 %, 2007 – 22,6 %. Na základě těchto údajů lze konstatovat, že po výraznějším zlepšení v letech 2001 až 2002 se podíl nevyhovujících šarží brambor na celkovém počtu zkontrolovaných šarží již příliš nemění. V roce 2006 a 2007 pak mírný nárůst podílu nevyhovujících šarží odpovídá méně vhodnému počasí při sklizni v letech předchozích (vysoké teploty). V těchto letech bylo zjišťováno vyšší zastoupení hlíz s vadami dužniny (barevné změny).
Vzhledem ke skutečnosti, že většina vad je zjišťována až v maloobchodě, kde není s bramborami vždy správně zacházeno, nejsou ve výsledcích prakticky žádné rozdíly mezi konzumními bramborami z dovozu a původem z ČR.
Výrazný rozdíl mezi maloobchodem a ostatními místy kontroly existoval vždy. Nicméně za posledních šest let se prohloubil natolik, že je oprávněné a zdůvodnitelné tvrzení, že případná špatná jakost konzumních brambor je záležitostí takřka výhradně maloobchodu.
Lze-li vypozorovat určité rozdíly v zastoupení vad mezi dovozovými a tuzemskými bramborami, pak je to zejména u brambor tuzemských vyšší zastoupení šarží s nepřípustným zastoupením hlíz mechanicky poškozených. U brambor z jiných zemí byly v minulosti častěji zjišťovány nedostatky v označení.
Kontrola cizorodých látek
Stejně jako u jiných komodit jsou i u konzumních brambor pravidelně sledovány obsahy některých kontaminantů. Zejména se jedná o rezidua pesticidů (podle vyhlášky č. 381/2007 Sb.) a obsah těžkých kovů, dusičnanů a glykoalkaloidů (podle vyhlášky č. 305/2004 Sb.). Zjištěné výsledky lze z hlediska spotřebitelů hodnotit jako velmi dobré.
Kontrole reziduí pesticidů bylo zatím v roce 2008 podrobeno 15 šarží. Z hlediska plnění ustanovení právního předpisu byly všechny tyto šarže hodnoceny jako vyhovující, dokonce u nich nebyly zaznamenány ani podlimitní nálezy. Poslední nadlimitní nález rezidua pesticidu v bramborách byl zaznamenán v roce 1997, tehdy se jednalo o účinnou látku desikantu Reglone – diquat.
Po omezení vápnění se dalo očekávat, že se v bramborách objeví větší množství těžkých kovů, zejména kadmia. Toto očekávání se však nenaplnilo a brambory jsou i z toho hlediska zcela v pořádku. V roce 2007 byl obsah chemických prvků stanoven u 35, v roce 2008 zatím u 20 šarží.
Hodnocení nálezů dusičnanů je možná zavádějící, vzhledem k průběžným úpravám hygienických limitů, avšak ani v této oblasti nejsou nyní zjišťovány nadlimitní nálezy.
Zjišťovaný obsah glykoalkaloidů v průměru nedosahuje ani poloviny hygienického limitu (200 mg/kg), a to i přesto, že se inspektoři při odběrech vzorků zaměřují na potencionálně rizikové šarže. K takovým patří šarže s hlízami zelenými, poškozenými nebo s hlízami naklíčenými.
Z hlediska chemického nebezpečí tak o bramborách stále platí, že jen u málokteré potravinářské komodity se lze setkat s takto příznivým stavem.
Kontrola odrůdové pravosti a jednotnosti v letech 1999 až 2007
Výsledky kontroly odrůdové pravosti a jednotnosti zjištěné v uvedených letech lze porovnat. Způsob provedení kontroly byl totiž v jednotlivých letech prakticky stejný.
Určitou výjimkou byl pouze rok 1999, ve kterém byla kontrola odrůdové pravosti a jednot-nosti zahájena. Tehdy tato kontrola proběhla pouze na podzim a nepodchytila tak brambory rané, současně nebyla z časových důvodů směřována k výrobcům brambor a zaměřila se pouze na oblast maloobchodu. Výsledky za období 1999 – 2007 jsou uvedeny v tabulce 1.
Dosažené výsledky ukazují na pozitivní tendenci ve vývoji tohoto jakostního znaku. Na základě této skutečnosti lze tedy konstatovat, že po zavedení pravidelných kontrol došlo k výraznému jakostnímu posunu na trhu konzumních brambor, a to především proto, že sledování tohoto znaku se stalo pravidelným a vešlo v obecnou známost u podnikatelské veřejnosti.
Výsledky kontrol šarží z České republiky v porovnání s výsledky šarží z ostatních zemí jsou uvedeny v tabulce 2.
Jak z tabulky vyplývá, bylo zjištěno v jednotlivých letech více nevyhovujících šarží u konzumních brambor původem z ostatních zemí, s výjimkou let 2000 a 2006, nicméně z uvedených hodnot je zřejmé, že i zde se situace postupně zlepšovala. Původně nepříznivý stav u brambor původem z jiných zemí byl způsoben zejména dovozem raných brambor z Itálie. V letech 2000 – 2002 bylo celkem běžným jevem, že kontrolovaná šarže se skládala ze tří odrůd, rekordmany pak zůstanou šarže obsahující až pět různých odrůd. Z pohledu úřední kontroly tak přestalo být možné nedodržování odrůdové jednotnosti a pravosti rizikem pro spotřebitele a v důsledku toho je nadále tato kontrola prováděna víceméně namátkově. Nicméně potenciál SZPI ke kontrole většího množství šarží zůstal zachován.
Klíčové informace
- Vzhledem k významu konzumních brambor pro spotřebitele je zřejmé, že jejich častá kontrola bude probíhat i nadále.
- V budoucnu ale bude nutné počítat s tím, že vzhledem k dlouhodobě dobrým výsledků při sledování obsahu cizorodých látek a výskytu hlíz jiných odrůd se bude počet kontrolovaných šarží, ve kterých budou tyto znaky sledovány, výrazněji snižovat a ušetřené prostředky se budou přesouvat na sledování rizikovějších potravin.
- Sledování cizorodých látek tak bude zachováno pouze v rámci programu monitoringu cizorodých látek v potravinách, jak je tomu prakticky již dnes.
Ing. Jindřich Pokora
Státní zemědělská
a potravinářská inspekce
