14.12.2009 | 07:12
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Výsledky některých společných projektů

Produkty ekologického zemědělství údajně většinou obsahují více složek příznivých lidskému zdraví a méně nežádoucích komponent. Vyplývá to z výsledků výzkumů, o nichž informovali účastníci mezinárodního workshopu Kvalitní a zdravé potraviny – výzva pro ekologické zemědělství, který se v závěru listopadu konal v budově českého ministerstva zemědělství. Alarmujícím konstatováním je, že výnosy konvenčního intenzivního zemědělství může v nepříliš vzdálené budoucnosti radikálně omezit nedostatek fosforu.

Účastníci workshopu informovali o výsledcích společných výzkumných projektů zaměřených na ekologické zemědělství a jeho produkci.
Výzkumné projekty
Šlo zejména o rozsáhlý mezinárodní výzkumný projekt QLIF financovaný Bruselem v rámci šestého výzkumného programu. Byl zaměřený na zvyšování kvality a bezpečnosti a snižování nákladů v evropských ekologických a konvenčních nízkovstupových produkčních řetězcích. V letech 2004 až 2009 se na něm podílelo 31 výzkumných středisek, společností a univerzit. Kromě subjektů ze zemí Evropské unie se projektu účastnily i instituce z Turecka, Švýcarska a Izraele. Z ČR to byla pražská Vysoká škola chemickotechnologická. Celkový rozpočet dosáhl 18 mil. eur, z nichž Evropská komise přispěla částkou 12,4 mil. eur. Projekt zahrnoval sedm vzájemně na sebe navazujících tematických oblastí. V jeho rámci byly vyšetřeny velké soubory vzorků pšenice, brambor, cibule, zelí, salátu, jablek, biomasy a dalších rostlinných komodit a porovnávány rozdíly v obsahu jejich složek důležitých z hlediska výživy v jednotlivých letech pěstování (2004 až 2008). Informae o partnerech a dílčích částech projektu jsou na www.qlif.org.
Na workshopu se také mluvilo o výsledcích z mezinárodního projektu ERA-Net nazvaného Core Organic. Jeho cílem je nadnárodní evropská koordinace výzkumu ekologického zemědělství a produkce biopotravin, definice priorit pro výzkum a evropské výzkumné projekty v této oblasti. Do Core Organic se v letech 2004 až 2007 zapojilo 11 organizací ze zemí EU a Norsko.
Více příznivých látek a méně škodlivin
Ze srovnání produktů konvenčního zemědělství, které využívá minerální hnojiva, pesticidy a antibiotika, zemědělství nízkovstupového, jež aplikaci těchto látek omezuje (například integrovaná produkce), a ekologického zemědělství vycházejí podle výsledků zmíněného výzkumného projektu nejlépe produkty ekologického zemědělství. Jim se v případě mléka blíží podle dat získaných v projektu nízkovstupové konvenční systémy a pastva. Většinou jsou však výsledky hodnocení potravin z hospodaření s nízkými vstupy údajně podobné spíše konvenčnímu zemědělství.
Laboratorní rozbory, které proběhly mezi roky 2004 až 2007, ukázaly, že produkty ekologického zemědělství mají vyšší, a to až o 70 procent, obsah nutričně cenných složek (například vitaminů, antioxidantů a esenciálních nenasycených mastných kyselin) a je v nich méně nežádoucích látek, jako jsou těžké kovy, mykotoxiny, rezidua pesticidů a glykoalkaloidy.
Machteld Huberová z nizozemského Institutu Louise Bolka v Driebergenu porovnala produkty z konvenčního a ekologického zemědělství. Jak uvedla, ekologicky pěstované obiloviny obsahují o deset až 20 procent méně bílkovin. Biomléko a výrobky z něj mají o deset až 60 procent více esenciálních mastných kyselin. Listová biozelenina a bioovoce obsahují o pět až 90 procent více vitamínu C. V ekologicky pěstovaném ovoci a některých druzích zeleniny je také o deset až 50 procent více zdravotně příznivých látek, jako jsou bioflavonoidy, polyfenoly a látky obsahující sulfhydrylovou skupinu. Biozelenina také má až o 20 procent více sušiny.
Ze studií na zvířatech i dětech krmených bioprodukcí podle Huberové vyplynulo, že biostrava stabilizuje různé fyziologické funkce organismu, jako je hmotnost, růst, imunita, plodnost apod. a také odolnost a houževnatost.
Naopak z komponent nepříznivě působících na zdraví konzumenta, obsahují bioprodukty daleko méně zbytků pesticidů, antibiotik a dusičnanů než konvenčně získaná produkce.
Nepotvrdil se vyšší výskyt mykotoxinů
Dobrým sdělením vyplývajícím ze závěrů projektu QLIF je skutečnost, že biopotraviny jsou bezpečné. Nepotvrdily se ani obavy, že ekologicky pěstované obilí obsahuje mykotoxiny. Jak je to možné, když na rozdíl od konvenčních není ošetřováno fungicidy, které ničí plísně, vysvětlil Carlo Leifert, profesor ekologického zemědělství na britské univerzitě v Newcastle, ředitel Stocksbridge Technology Centre a koordinátor projektu QLIF. Jak uvedl, toxinogenní plísně produkují nejvíce mykotoxinů, pokud jsou stresované. A tímto stresovým faktorem může být právě působení fungicidu. Takže plíseň vyrobí poměrně velké množství těchto látek těsně před svým zánikem. Některé fungicidy mohou také přednostně zlikvidovat plísně, které nejsou toxinogenní, a zlividovat tak konkurenty plísní produkujících mykotoxiny. Navíc spory plísní jsou relativně těžké a padají k zemi, při níž se drží. Musí tedy postupně překonat vzdálenost ke klasu, aby infikovaly zrno. Ta je kratší u konvenčně pěstovaných plodin ošetřených regulárory růstu, které stébla obilnin zkracují. Dalším důvodem, proč mykotoxiny nejsou na ekologicky pěstovaném obilí, zejména v Německu a u nás, je podle Leiferta skutečnost, že ve střídání plodin na poli se v těchto zemích neuplatňuje kukuřice. Pokud se někde seje pšenice po kukuřici, je problém mykotoxinů závažnější i v ekologickém zemědělství.
Další pozitivní zjištění
Výzkum došel i k dalším zajímavým zjištěním. Tak například prasata chovaná ve volném výběhu, a to jak v konvenčním, tak i ekologickém chovu, mají méně často ve výkalech salmonely. V intenzivních chovech se salmonely vykytují dva až třikrát častěji, a proto tyto chovy představují podle závěrů projektu vyšší riziko přenosu těchto patogenů do potravního řetězce lidí.
Při dodržování dobré zemědělské praxe při nakládání s chlévskou mrvou nehrozí ani při používání hnoje k hnojení velké riziko přenosu salmonel nebo escherichií na plodiny, například zeleninu.
Podle Nielse Halberga z univerzity v dánském Aarhusu obsahuje mléko krav, které se krmí motýlokvětými rostlinami, jako je například jetel, lupina nebo hrách, fytoestrogeny. Ty, jak Halberg uvedl, působí preventivně proti rakovině prsu, prostaty a střev, kardiovaskulárním chorobám, osteoporóze a dalším nemocem u spjatým s hormonálními změnami v menopauze.
Limitující faktorem bude nedostatek fosforu
Ještě v roce 1900 se podle Carlo Leiferta pohybovaly výnosy obilovin nejvýše kolem tří tun na hektar. Do současné výše vyhnalo výnosy konvenčního zemědělství hlavně používání minerálních hnojiv. Ta obsahují složku dusíkatou, fosforečnou a draselnou. Pokud by jedna z nich chyběla, spadnou výnosy na čtyři tuny z hektaru. Ohroženou složkou je podle Leiferta fosfor, jehož zásoby v přírodě postačí podle pesimistického scénáře na 30 až 40, podle optimistů na 60 až 90 let. Může se tedy stát, že s problémem zajištění současných výnosů konvenčního zemědělství se budou potýkat již generace dnešních dětí. Dnes jsou výnosy pšenice hnojené minerálními hnojivy o 30 procent nižší než ekologicky pěstované pšenice, při jejímž pěstování se využívá zelené hnojení a chlévský hnůj. Tento poměr se však může po vyčerpání zásob fosforu u obilí hnojeného jen draselnou a dusíkatou složkou obrátit, varoval Leifert.
Využíváme zdroje fosforu a ostatní minerální hnojiva opravdu efektivně? Podle Leiferta lze výsledek intenzifikace zemědělství za posledních 40 let lze shrnout takto:
• dvojnásobný nárůst světové produkce potravin,
• pěti až sedminásobné zvýšení používání minerálních hnojiv NPK,
• dvou až trojnásobné snížení efektivnosti využití živin v produkci plodin,
• dva až třikrát více NPK je zapotřebí pro výrobu kilogramu potravin než před 40 lety.
Jaké je řešení? Hlavní možnosti jsou podle Leiferta:
• účinnější recyklace dusíku, fosforu a ostatních minerálních živin prostřednictvím zeleného hnojení a chlévského hnoje, kompostování zbytků plodin, odpadu z výroby potravin, organického komunálního i kuchyňského odpadu, splašků z toalet i odpadních vod (přičemž bioodpad, včetně vod z kanalizace, by se mohl využít zároveň i k produkci bioplynu),
• snížení ztrát dusíku, fosforu a draslíku z půd,
• vyšlechtění odrůd, které potřebují méně dusíku, fosforu a draslíku.
Možnosti zvýšení efektivnosti produkce Z výsledků projektu QLIF vyplynuly také některé možnosti zvýšení efektivnosti ekologické produkce.
• Podle principu ekologického zemědělství je péče o půdu zaměřena primárně na rozvinutí jejího potenciálu uvolňovat dusík a zvýšení schopnosti potlačování ekonomicky významných chorob. Dlouhodobé využívání šetrných ekologických postupů se ukázalo efektivnější než krátkodobé zásahy. Kvalitně udržované ekologické farmy se proto staly z dlouhodobého hlediska významně produktivnějšími než konvenční.
• Stability a zvýšení výnosu bylo dosaženo pomocí nových přímých i nepřímých metod ochrany proti chorobám a škůdcům, například vyséváním doprovodných plodin přitahujících užitečný hmyz do brukvovitých plodin, aplikace beta-aminobutyrické kyseliny proti padlí na salátu, moření osiva pomocí kompostových extraktů a okyselenými nitritovými roztoky.
• Kvalitu chovu je možné zlepšit například pomocí preventivních strategií proti mastitidě dojnic a proti cizopasníkům napadajícím drůbež ve volných výbězích.
• Jako úspěšné se ukázaly alternativní způsoby ošetření pomocí rozsivkové zeminy a křemičitých roztoků v boji proti čmelíku kuřímu. Sušené kořeny čekanky přidávané do potravin prasat zamezily vylučování vajíček parazitických hlístic.
• Případové studie výrobně-odběratelského řetězce biopotravin odhalily ekonomicky významné slabiny, zejména ve vysokých nákladech na logistiku a na dopravu, vysoké vstupní náklady a nízké výdaje na výzkum a vývoj výrobků.
• Pro výrobce biopotravin byly navrženy speciální kritické a kontrolní body HACCP (Hazard Analysis and Critical Control Point). Projekt QLIF navrhl soubor pravidel pro zpracovatelské standardy, který zahrnuje vedle výše zmíněných kritérií také aspekt zachování autenticity a přirozenosti biopotravin.
Je co zlepšovat
Slabinou ekologického zemědělství je nízká produktivita, která se promítá do nákladů. Účastníci projektu přiznávají, že efekt vyšší energetické úspornosti a nižší produkce skleníkových plynů se poněkud zmenší, pokud se tyto ukazatele přepočítají na tunu produkce. Tyto výzvy by měly být cílem dalšího výzkumu. V souvislosti s řízením přísunu živin do půdy je podle nich třeba lépe využít efektu interakce genotyp x krajina u intenzifikovaných chovů na farmách s minimalizovanými vstupy. Výsledkem by mělo být vylepšení genetického chovného materiálu, a to jak na biofarmách, tak u konvenčních hospodářství s minimalizovanými vstupy v rostlinné i živočišné produkci. Předpokládá se také, že pozitivní vliv budou mít také nové nechemické přímé metody léčby chorob a péče. Je také třeba se více věnovat otázkám zpracovávání, balení, dopravy a skladování produkce.
Jak dál ve výzkumu Počátkem března příštího roku by se měl rozjet projekt Core Organic II. Jeho cílem je na evropské úrovni identifikovat a vyhodnocovat budoucí směry vývoje v oblasti výzkumu ekologického zemědělství a také koordinace národních výzkumných aktivit. V uplynulých dnech proběhlo v Praze šesté pracovní zasedání pro přípravu tohoto projektu. Již dnes se na ní podílí 27 partnerů z 22 evropských zemí. Rozpočet projektu by měl činit zhruba 10 milionu eur na dobu 30 měsíců. Z těchto peněz budou financovány výzkumné projekty zaměřené na oblast ekologického zemědělství a produkce biopotravin. Projekt tematicky navazuje na předchozí Core Organic. Plnohodnotným partnerem bude i ČR. Co by měl nový projekt přinést našemu ekologickému zemědělství?
„Od členství v Core Organic očekáváme kvalitnější výměnu informací, sdílení zkušeností s ostatními výzkumnými institucemi v rámci již probíhajících výzkumů a účast v mezinárodních výzkumných programech v budoucnu. Za velmi důležité považujeme také aktivní zapojení ČR v diskuzi nad vývojem a prioritami evropského výzkumu v oblasti ekologického zemědělství,“ vysvětlil Jiří Urban, náměstek ministra zemědělství pro životní prostředí, výzkum a vzdělávání. Jak Urban dále uvedl, zhruba 20 procent z celkového objemu peněz, které ministerstvo zemědělství každoročně investuje do výzkumu, jde na projekty s environmentálním zaměřením. Letos na tyto projekty připadlo asi 88,48 milionu Kč z celkového objemu 431, 74 milionu Kč na výzkum. Z toho projekty zaměřené na pěstitelské či chovatelské metody v ekologickém zemědělství činily zhruba 11 milionů Kč. Z celkového počtu 18 úspěšných projektů letos vyhlášené veřejné soutěže se devět zabývá environmentální problematikou, z toho jsou tři se týkají ekologického zemědělství.
Za hlavní nedostatky v oblasti výzkumu ekologického zemědělství označil Urban jeho nedostatečné propojení s praxí a nekoordinovanost. Vyřešit by to měla letos založená Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství, jejímiž členy jsou výzkumné ústavy, vysoké školy a zástupci privátního sektoru z řad prvovýrobců i zpracovatelů bioproduktů.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down