Farmářům na Vysočině škodí hlavně přemnožení hraboši

Zemědělcům na Vysočině zatím teplá zima tolik nevadí. Podle ankety ČTK teď na polích dělají škodu hlavně přemnožení hraboši. Zahrádkáři na Třebíčsku se nejvíc bojí o sadbu česneku a o narašené okrasné cibuloviny, třeba tulipány a narcisy. Chotěbořští rybáři jsou teď rádi, že hospodaří v tomto výše položeném kraji, kde se teploty přece jen nedostávají tak vysoko, takže se jim zatím nebudí kapři.

Rybářství Vysočiny se sídlem v Chotěboři hospodaří asi na 175 hektarech rybníků převážně na Havlíčkobrodsku. Ředitel Josef Nikl řekl, že když je v zimě moc teplo, kapři se zvedají ode dna a hledají potravu, která ale ve vodě touto dobou není. Vysilují se a jsou náchylnější k chorobám. "My tady naštěstí to teplo tak necítíme, tady je to pořád pod deseti stupni. Zatím to pro nás není nic tragického, zatím se ode dna zvedl jen plůdek, ale ne větší kategorie ryb," přiblížil.
Zemědělci, které oslovila ČTK, uvedli, že porosty ozimých plodin jsou víceméně v pořádku. "Zatím nepociťujeme žádné negativní vlivy. Přes noc bylo kolem nuly i pod nulou, vegetace se celkem zastavila," uvedl Josef Houček, předseda Výrobně-obchodního družstva Kámen na Pelhřimovsku. Podotkl, že víc než jindy teď na polích řádí myši a krtci. "Tam nějaké ztráty budou. Jinak by neměly být, pokud se počasí nebude vyvíjet podstatně jinak a nepřijdou enormní holomrazy," doplnil.
Zahrádkáři na Třebíčsku mají obavy o rašící cibulky květin. "Kdo sázel brzo česnek, už ho má venku, na to je taky to počasí špatné," řekl Blažej Bobek, předseda územního sdružení Českého zahrádkářského svazu na Třebíčsku. Problémy mohou být také se suchem, protože půda je vlhká jen na povrchu. "Ale dole voda není. Čerstvě vysázené stromky je potřeba zalít, i růže, kdyby měl přijít mráz," poradil. I podle Bobka by teď bylo nejhůř, kdyby začalo hodně mrznout a nenapadl sníh. Mráz by ale pěstitelé potřebovali, aby na jaře neměli na zahrádkách tolik škůdců - hlavně myší a mšic.*
vst mal