Menu
e-shop
Tlak obchodníků na nízké ceny potravin se musí projevit v jejich kvalitě. Řekl to prezident Potravinářské komory Miroslav Toman na nedávném setkání některých představitelů Iniciativy producentů zemědělských a potravinářských podniků s novináři. Toman tak mimo jiné podpořil květnové tvrzení slovenské asociace spotřebitelů, podle něhož jsou potraviny dodávané nadnárodními korporacemi na trhy postkomunistických zemí méně kvalitní než produkty stejných značek prodávané na zbytku kontinentu.
Ostrý tuzemský konkurenční boj mezi řetězci, které stále více tlačí výrobce k co nejnižším cenám jejich produktů, je podle Tomana na úkor kvality potravin. "Nelze vyrobit kvalitní potravinu, pokud to není ze surovin za odpovídající ceny," uvedl. Potraviny vyrobené za použití levnějších surovin jsou sice zdraví nezávadné, ale kvalitativně i chuťově jsou, jak řekl, horší než ty ze surovin kvalitnějších a dražších. Podle Tomana je rozdílná kvalita stejných potravin v různých zemích patrná již při pouhém pohledu na jejich složení. "Stačí si přečíst obaly," poznamenal s tím, že se to týká zejména některých značkových potravin, které Češi či další obyvatelé nových členských zemí chtějí, ale zároveň za ně nehodlají platit tolik jako lidé na západě Evropy.
Potravinářské koncerny se hájí tím, že své výrobky pouze přizpůsobují chuti místních obyvatel, která se prý zem od země liší. „Není to o respektování chuti v různých regionech ale pouze jej o ceně. Musím ale odmítnout, že by stejně kvalitní základní potraviny byly v Rakousku nebo Německu levnější než u nás,“ uvedl Toman a dodal, že spotřebitel by
rozhodně udělal dobře, kdyby základní potraviny včetně zeleniny a ovoce kupoval od domácích producentů
Nákupní turistika
Prezident potravinářské komory také zopakoval své dřívější vyjádření, že by potravináři uvítali okamžité zvýšení cen potravin o osm až deset procent. Ceny potravinářských komodit totiž v posledních měsících vzrostly o desítky procent a zvyšuje se také cena dalších vstupů.
Starosti potravinářům přidělává i plánované zvýšení daně z přidané hodnoty u potravin. Její základní sazba má příští rok ze současných deseti procent vzrůst na 14 procent. V roce 2013 se sazby mají sjednotit na 17,5 procenta. Sazba DPH u potravin by tak měla vzrůst na jednu z nejvyšších hodnot v celé Evropské unii, takže v okolních zemích budou díky tomu potraviny levnější. „Lidé tedy u nás budou kupovat skutečně jen to nejnutnější a pro ostatní si zajedou za hranice. Snadno si totiž spočítají, že se jim to vyplatí. Prostě budou se chovat ekonomicky,“ soudí Toman.
„Na vysoko příjmové skupiny obyvatel bude mít zvýšení DPH podle našit propočtu minimální dopad. V jejich spotřebním koši se nohou výdaje za potraviny pohybovat kolem 13 13,5 procenta. U středně příjmových to může skočit na dvacet procent, ale u těch nízko příjmových skupin se dostaneme někam na 25 procent, a to nás zařadí mezi ty méně rozvinuté státy,“ konstatoval prezident. Důsledkem podle něj bude, že lidé začnou šetřit a veškerá snaha zaměřit jejich pozornost na kvalitní potraviny bude zbytečná.
„Zkušenost ze Slovenska je taková, že po zvýšení DPH na 20 procent nasal u některých sektorů potravinářské výroby pokles produkce o třicet čtyřicet procent a my se obáváme, že něco podobného by mohlo nastat i u nás,“ uzavřel Toman.
Otázkou kvality, zejména mléčných výrobků na tuzemském trhu, se ve svém vystoupení zabývat také ředitel skupiny Interlacto Group Oldřich Gojiš. Podle jeho slov se v poslední době zlepšila situace kolem náhražek sýrů, které byly dlouhá léta na pultech supermarketů řazeny mezi mléčné výrobky, aniž by byl spotřebitel upozorněn, že o sýry nejde. „V poslední době dovoz těchto sýrových náhražek klesá. Díky médiím lidi více čtou informace na obalech,“ konstatoval s tím, že u nás se tyto náhražky sýrů nevyrábějí, protože zde jsou využívány technologie, v nichž se s použitím rostlinných tuků, aditív či emulgátorů nepočítá.
U konzumních čerstvých mlék, je podle ho slov důležitá kvalita a trvanlivost, která je díky tepelnému ošetření 21 dní. V takovém mléce je ještě zachována mikroflóra, které u tzv. UHT mléka s až půlroční trvanlivostí chybí.
Stop nelegálním dovozům
Nelegální dovozy potravin do České republiky a reforma Společné zemědělské politiky EU byly hlavními tématy vystoupení člena představenstva Agrofert Holding, a představitele Iniciativy producentů zemědělských a potravinářských podniků Jaroslava Faltýnka. Ten vyzdvihl vliv Iniciativy na nedávné přijetí vládního nařízení, které dovozy potravin živočišného původu zpřísňuje. Nařízení, které vstoupilo v platnost 15. května letošního roku by podle něj mělo odrazovat od nelegálních dovozů. Ukládá totiž všem dovozcům zamýšlený dovoz těchto potravin už 24 hodin předem nahlásit příslušné Krajské veterinární správě.
„Z našeho pohledu je to takové preventivní opatření, jde o jakousi hrozbu zejména pro černé dovozce, že se na to zboží ještě před uvedením do oběhu mohou přijít veterináři podívat,“ uvedl Faltýnek. „My nevidíme problém u registrovaných dovozců, kteří mají povolení od veterinární správy, ale jde hlavně o subjekty, kteří vozí potraviny načerno. Odhadujeme, že přes ně může jít až dvacet procent potravin, které se k nám dováží,“ řek Faltýnek a dodal, že při přípravě zmíněného nařízení odvedly státní orgány dobrou práci. Jako příklad černých dovozů potravin živočišného původu uvedl kamiony polských kuřat, které se bez dohledu veterinářů rozbourají a následně rozvezou do obchodů.
Pomohou poslanci
europarlamentu?
V současné době projednávají návrhy reformy Společné zemědělské politiky EU po roce 2013 jednotlivé výbory Evropského parlamentu, přičemž ten zemědělský který vůbec poprví v závěru května o reformě jednal, vyjádřil většinový souhlas se zastropováním přímých plateb „Pro nás je to klíčová záležitost. Bohužel na zmíněném jednání zemědělského výboru Evropského parlamentu, kde proběhlo první hlasování, podle našich informací nebyli přítomni naši poslanci, což vidíme jako zásadní věc. Přestože se nevládní organizace i ministerstvo zemědělství snaží vybojovat v rámci reformy Společné zemědělské politiky pro Českou republiku maximum, na úrovni Evropského parlamentu zatím cítíme, že zájem o tyto věci není příliš velký. Nás to mrzí a doufáme, že dál v parlamentu se podaří tlačit tyto záležitosti správným směrem. Důležité je, že se v radě ministrů našemu ministrovi podařilo dojednat blokační minoritu,“ konstatoval Faltýnek. V případě limitu vyplacených přímých plateb na jednu farmu ve výši 100 tisíc eur, by to podle něj o znamenalo, že český rozpočet přijde ročně zhruba o 13 miliard korun.
„Pozitivní je, že je zájem udržet objem prostředků i výši národní obálky, takže pokud by daná země byla zastropováním postižena, tak by tzv. ušetřené prostředky nebyly vráceny do společného unijního rozpočtu, ale měly by být v této zemi použity na další podpory. Což, doufejme už bude v kompetencích dané země,“ uvedl Faltýnek.
