Vyšší podíl ekozemědělství

Ekologicky v současné době zemědělci hospodaří již na 17,5 procenta zemědělské půdy, což představuje více než 618 tisíc hektarů. Meziročně je to o 14 tisíc hektarů více. Cílem do roku 2030 je dosáhnout 25procentního podílu půdy v režimu ekologického zemědělství. Uvedl to minulý týden v rámci zahájení kampaně „Září – Měsíc biopotravin“ ministr zemědělství Marek Výborný s tím že v ČR nyní působí 5702 ekofarem.

Obrat trhu s biopotravinami vzrostl

Podle posledních údajů ČR byla podle výše podílu ekologického zemědělství 11. zemí na světě. „V rámci Evropy jsme na devátém místě, v rámci Evropské unie jsme dokonce na sedmém místě, co se týká rozsahu ekologického zemědělství,“ sdělil ministr a poukázal na to, že obrat trhu s biopotravinami v České republice se od roku 2017 téměř čtyřnásobil a předloni dosáhl bezmála 12 miliard korun. Meziročně stoupl o 6,7 procenta. Podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů činil 1,59 procenta. Ministr připomněl, že ekologičtí zemědělci jsou podporováni nejen prostřednictvím dotací v rámci společné zemědělské politiky, ale také formou bodového zvýhodnění v investičních opatřeních. Novinkou je pak podpora budování skladovacích kapacit pro ekologicky pěstované obiloviny a olejniny. Výborný upřesnil, že se jedná o podporu z programu rozvoje venkova na investice. Manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Urbánková uvedla, že podpora je důležitá, aby farmáři nemuseli surovinu vyvážet, ale mohla se zpracovat přímo v České republice. „Když máte bio obiloviny, ale nemáte je kde skladovat, tak jste v začarovaném kruhu,“ podotkla Urbánková. Podpora podle ní pomůže tomu, aby ekologičtí zemědělci nemuseli své bioprodukty vyvážet, protože je nemají kde skladovat. Do budoucna by chtěla podpořit i vznik mlýnů či pekáren, které budou zpracovávat právě bio obiloviny. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) vybudování potřebné infrastruktury je nutné pro zvýšení nabídky českých biopotravin. Prezident SOCR Tomáš Prouza vnímá podporu ekologického zemědělství i následného zpracování s přidanou hodnotou za nutné pro zvýšení nabídky biopotravin. Její rozvoj podle něj brzdí také chybějící skladovací kapacity u bio ovoce a zeleniny. „Moderní skladovací prostory jsou přitom u biopotravin klíčové, protože tyto produkty jsou citlivější na správné skladovací podmínky a bez odpovídající infrastruktury se rychle kazí,“ prohlásil při příležitosti zahájení kampaně.*