Využít i veřejné sklady

Pěstitelé by měli více využívat zemědělských veřejných skladů, zvlášť po letošních žních, kdy se dají očekávat daleko větší problémy s uložením úrody než v minulém roce. Doporučuje to resortní ministerstvo, které tyto sklady schvaluje a kontroluje.

„Zemědělské veřejné sklady v současné době využívají převážně obchodní organizace, které na uložené obilí získávají od bank velmi výhodné úvěry. Přímo zemědělci vyhledávají tuto možnost jen ojediněle, v loňském roce to byly asi dva podniky na Třebíčsku,“ konstatuje Josef Zedník z ministerstva zemědělství, který je inspektorem veřejných skladů. Potřebné uznání má od MZe 36 skladů. Momentálně se jejich celková kapacita 189 200 tun využívá asi na 35 procent, upřesnil. Pokud by pěstitelé projevili zájem, prostorové možnosti těchto skladů se dají podle Zedníka pružně rozšířit. „Když má výkupní podnik tento sklad podle příslušného zákona zřízený, je pak už jednoduché kapacitu zvýšit. Ta je zatím poměrně nízká, protože po těchto službách není větší poptávka,“ uvedl Zedník.
Do veřejných skladů by pěstitelé mohli úrodu uložit už v době žní a pak ji v listopadu nabídnout na intervenční nákup. „Měli by tak jistotu, že jejich zboží si zachová kvalitu, to jim skladovatel zaručí,“ zdůrazňuje Josef Zedník jako výhodu. Vyvrací častý názor zemědělců, že uložení obilí v těchto skladech je pro ně nákladné. „I po uhrazení nákladů za uskladnění a tři měsíce skladování v zemědělském veřejném skladu dostane pěstitel o 30 až 240 korun za tunu více, než když na intervenční nákup nabídne neošetřené obilí ze svého skladu,“ tvrdí Zedník. Provozovatelé veřejných skladů si podle něho většinou účtují poplatek za uložení zboží jednu korun za tunu a den. Měsíční příplatek 0,46 eura na tunu, o který se každý měsíc zvyšuje intervenční cena, tedy pokryje úhradu za veřejný sklad přibližně z poloviny. „Díky tomu, že si obilí udrží požadovanou kvalitu, výsledná cena to vynahradí,“ přesvědčuje zástupce MZe.
Tržby zemědělců za obilí z loňské rekordní sklizně odhadl Zemědělský svaz ČR (ZS) na 16 miliard korun, zatímco v roce 2001 představovaly 19,5 miliardy korun. „Z důvodů nadprodukce, pomalého postupu Státního zemědělského intervenčního fondu a monopolního chování nákupních organizací utrpěli zemědělci při odbytu loňské sklizně značnou ekonomickou újmu, a to zhruba tři miliardy korun,“ vyčíslil předseda svazu Miroslav Jirovský. Letošní tržby, jak odhaduje ZS, by mohly klesnout až na 14,5 miliardy korun. „Nesmíme podlehnout nákupním monopolům v jejich nabídkách na cenu asi 2700 korun za potravinářskou pšenici, kterou potom dají formou loco nabídek na intervenční nákup se ziskem 300 až 400 korun za tunu,“ prohlásil Jirovský. Zemědělci by proto podle něho měli co nejvíce obilí využít ve své živočišné výrobě . Dále usilovat o dřívější zahájení intervenčního nákupu, alespoň v říjnu a obilí nabídnout hned v prvním měsíci. „Musíme také podpořit program výroby bioetanolu a plošné přimíchávání metylesteru řepkového oleje do nafty. Nutné je využít také veškeré možnosti k vývozu přebytků obilí do třetích zemí i v rámci EU – a ty budou, neboť na jihu Evropy bude obilí nedostatek,“ dodal předseda svazu.