V průběhu diskusí o vstupu ČR do EU se předběžné úvahy a odhady důsledků vstupu pro české zemědělství týkaly především podmínek a předpokladů o zapojení ČR do Společné zemědělské politiky (SZP). S růstem významu regionálních problémů, kterým EU věnuje stále větší pozornost, připadá regionální a strukturální politice širší spektrum opatření.
S dosavadním i budoucím rozšiřováním EU se prohlubují regionální rozdíly, a to jak v ekonomické, tak i v sociální sféře. EU považuje za prvořadý úkol snižování rozdílů mezi regiony a postupné vyrovnávání rozdílné ekonomické úrovně zemí při současném zachování jejich historických a kulturních tradic. V souladu s principy hospodářské a sociální soudržnosti byly postupně vytvořeny strukturální fondy, jejichž základním účelem je prostřednictvím rozvojových programů a projektů snižovat zaostalost znevýhodněných regionů včetně venkovských a zajistit v těchto oblastech vyrovnaný a udržitelný rozvoj. Na rozdíl od SZP, která se striktně drží dohodnutých norem a pravidel a má spíše nárokový charakter, strukturální fondy poskytují značný prostor pro individuální přístupy k řešení konkrétních problémů. Právě v této oblasti může kvalitní příprava na zvládnutí administrativních, metodických, institucionálních a dalších principů strukturálních fondů výrazně přispět k tomu, aby byl s EU vyjednán dostatečný rozsah působnosti při jejich využívání. Jak již bylo uvedeno v předchozím článku, který byl publikován v 6. čísle přílohy Evropská unie, jde o tyto strukturální fondy:
Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), který podporuje zejména rozvoj infrastruktury a výrobních investic v zaostávajících regionech.
Evropský sociální fond (ESF) podporující zaměstnanost, rekvalifikační a kvalifikační programy, vytváření nových pracovních míst apod.
Evropský zemědělský garanční a orientační fond (EAGGF), zaměřený především na adaptaci zemědělských struktur a rozvoj venkova.
Vedle těchto strukturálních fondů byl pro podporu hospodářsky slabších zemí vytvořen tzv. fond soudržnosti (kohezní), jehož cílem je podpořit rozsáhlejší projekty z oblasti životního prostředí a transevropských dopravních sítí.
Strukturální fondy budou hrát klíčovou roli při přístupu kandidátských zemí k EU. Pomoc novým členským státům ze strukturálních fondů a Kohezního fondu bude velmi vysoká. Míra pomoci bude omezena hranicí do 4 % národního DHP, což je srovnatelné s pomocí, které se dostává Řecku, Portugalsku a Španělsku. Pouze transfer zdrojů novým státům Německa po sjednocení přesáhl míru této předpokládané pomoci.
Strukturální fondy mají podstatný vliv na tempo růstu národního důchodu, a tím zmenšují propast v rozvoji mezi členskými zeměmi EU a novými státy, i když i v zemích EU se regionální disparity snižují velmi pomalu.
Zaměření pomoci ze strukturálních fondů podléhá přísným ustanovením a pravidlům formulovaným v Nařízeních Rady EU a souvisí s vytýčenými cíli strukturální politiky ve vazbě na priority regionálně politických opatření.
Evropský fond regionálního rozvoje
U tohoto fondu půjde o podporu:
investic do výroby určených ke zvýšení počtu nebo zachování stálých pracovních míst,
investic do infrastruktury,
rozvoje domácího potenciálu: místního rozvoje a rozvoje malého a středního podnikání v problémových regionech,
výzkumu a vývoje,
investic zaměřených na zachování životního prostředí a dalších investičních aktivit pro rozvoj zaostávajících regionů. Evropský fond regionálního rozvoje je hlavním přispívatelem rozvoje a strukturálního přizpůsobení regionů.
Evropský sociální fond
Z tohoto fondu lze podporovat zejména řešení dlouhodobé nezaměstnanosti, a to
vytvářením nových pracovních míst,
integrací dlouhodobě nezaměstnaných do pracovního procesu,
integrací mladých lidí do pracovního procesu,
rekvalifikačními a kvalifikačními programy,
podporou stejných příležitostí na trhu práce pro ženy a muže a bez rozdílu pro menšiny obyvatel.
Evropský zemědělský záruční a orientační fond
Tento fond bude financovat podporu:
trvale udržitelného rozvoje venkovských oblastí,
zachování životaschopných farmářských komunit v horách nebo v méně příznivých oblastech (tzv. LFA = Less Favoured Areas),
investic pro zlepšení struktur zemědělských hospodářství,
zahájení činnosti mladých farmářů do 40 let,
lepšího zpracování a odbytu zemědělských výrobků,
systému vzdělávání zemědělců,
zavádění nových technologií a zlepšování kvality zemědělské produkce,
rozvoje multifunkčního zemědělství šetrného k životnímu prostředí,
rozvoje venkovské infrastruktury,
podpory investic do cestovního ruchu,
diverzifikace činností doplňujících příjmy zemědělců,
prevence přírodních katastrof, obnovy vesnic, ochrany venkovského (kulturního) dědictví včetně řemeslných tradic, trvale udržitelného rozvoje a využití lesů, ochrany prostředí a krajiny, finančního řízení apod.
Vedle těchto strukturálních fondů byl pro podporu hospodářsky slabších zemí, které jsou již členskými státy EU - Řecko, Portugalsko, Španělsko a Irsko, vytvořen tzv. fond soudržnosti (Kohezní fond), jehož cílem je podpořit rozsáhlejší projekty z oblasti životního prostředí a transevropských dopravních cest.
Proč je nutná příprava
Pečlivá příprava a detailní seznámení se se všemi možnostmi, které fondy poskytují, přispějí k tomu, že bude možné:
aplikovat zkušenosti získané v celém Společenství, zejména způsoby, jak využít zdroje ze strukturálních fondů co nejefektivněji a poučit se z chyb a nedostatků jiných zemí při využívání strukturálních fondů,
účastnit se aktivit, u kterých výměna zkušeností a know-how nesporně zlepší efektivnost implementace strukturálních fondů,
využívat iniciativy Společenství a aktivně se podílet na inovacích Společenství a ovlivňovat stanovení budoucích priorit,
přispívat vlastními zkušenostmi a poznatky a aktivně působit na zdokonalování dosavadních systémů Společenství.
Každý stát může osobitým způsobem a zkušenostmi přispět k obohacení celého Společenství.
Finanční příspěvky fondů
Tyto příspěvky podléhají některým ustanovením obsaženým ve všeobecném Nařízení Rady ke strukturálním fondům (č. 1260/99). Pro každou schválenou prioritu zahrnutou do pomoci prostřednictvím sektorového a regionálního operačního programu bude stanoven maximální příspěvek z fondů.
Na určité období není možné na schválenou prioritu, resp. opatření, obdržet současně finanční příspěvek z více než jednoho fondu. Opatření nebo akce může být současně podporována formou příspěvku ze strukturálního fondu jen v rámci jednoho z cílů. Žádná akce nesmí být současně podporována ve formě příspěvku z fondu v rámci Cíle 1 a v rámci další, tzv. iniciativy Společenství.
Příspěvek z fondů na sektorové a regionální operační programy uskutečňované v souladu s Rámcem podpory Společenství (CSF) musí být v souladu s finančním plánem o komunitární podpoře vyhlášeným v tomto dokumentu.
Příspěvek z fondů bude diferencován podle:
závažnosti specifických problémů, zejména regionální nebo sociální povahy, které mají být na základě stanovené pomoci odstraněny,
finanční kapacity příslušného členského státu s přihlédnutím zejména k jeho relativní prosperitě a potřebě zabránit nadměrnému růstu rozpočtových výdajů,
poslání a cíle fondů podle priorit Společenství,
významu přikládanému prioritám z regionálního a národního pohledu,
konkrétní charakteristiky příslušné priority s cílem podpořit potřeby v oblasti rozvoje lidských zdrojů a zaměstnanosti,
optimálního využití finančních prostředků v souladu s finančními plány, včetně kombinace veřejných a soukromých zdrojů, podle toho, jaké formy pomoci v souladu s Nařízením Rady č. 1260 byly zvoleny.
Finanční účast EU i přes výše uvedené podmínky musí vést k rozšíření dosud existujících národních podpor. Finanční účast ze strukturálních fondů EU se vztahuje buď:
- na celkové náklady na investice, u kterých vznikl nárok na podporu, jenž zahrnuje současně i finanční náklady určitého soukromého nebo veřejného investora, nebo
- na veřejné prostředky vynaložené z rozpočtu státu vztahující se k cílovým oblastem v rámci zájmů EU.
U celkových nákladů nesmí prostředky EU v cílové oblasti 1 přesáhnout 75 %, u veřejných prostředků musí činit prostředky EU alespoň 50 %.
Jak postupují naše přípravy
Česká republika jako kandidátská země má za cíl připravit se na strukturální fondy, a to v oblasti legislativní, metodické, organizační, institucionální a dalších, které souvisejí s osvojením si principů EU. Za tím účelem byl vyhlášen program zvaný SAPARD, který je předchůdcem EAGGF a jehož koordinačním pracovištěm je MZe. Podobně program ISPA je předchůdcem Kohezního fondu a vztahuje se na resorty dopravy a životního prostředí. Program SAPARD se týká podpor zemědělství a rozvoje venkova. I když je v kompetenci ministerstva zemědělství, jde o úzkou spolupráci a koordinaci s ministerstvem místního rozvoje, pod které podle kompetenčního zákona problematika rozvoje venkova od roku 1996 věcně spadá.
V resortu zemědělství lze současný stav charakterizovat intenzivními pracemi na screeningu legislativy (acquis communautaire) a plněním dílčích úkolů na úseku hospodářské a sociální soudržnosti, kam patří i problematika strukturální a regionální politiky v zemědělství. V této souvislosti je třeba konstatovat, že je nanejvýš aktuální provést přípravná opatření směřující k současným prioritám EU, a to v souladu s návrhy EU pro pomoc kandidátským zemím v předvstupním období a s novými návrhy Evropské komise k rozvoji venkova.
Ke splnění tohoto úkolu bude v rámci resortu MZe zapotřebí do 15. října letošního roku připravit Sektorový operační program, který by zajistil v resortu zemědělství zejména tyto priority:
rozvoj činností (aktivit) v zemědělství, lesnictví a vodním hospodářství směřujících k obnově plnohodnotného venkovského prostoru; zvýšení jeho atraktivnosti za účelem rozvoje venkovské turistiky a agroturistiky,
zlepšení postavení zemědělských podnikatelských subjektů ve znevýhodněných oblastech, snížení jejich příjmových disparit, udržení stability osídlení a zajištění jejich ekonomické a sociální rovnováhy,
rozvoj a využití intenzivních oblastí k zajištění konkurenceschopného zemědělství srovnatelného s parametry EU,
zachování zemědělství v nekonkurenceschopných oblastech, aby byla obhospodařována a udržována co největší plocha zemědělského půdního fondu v kulturním stavu,
rozšíření nevýrobních funkcí zemědělství a jeho restrukturalizace ve prospěch mimoprodukčních a environmentálních funkcí především v oblastech LFA (nevhodných pro zemědělství),
zavedení moderních technologií pro rozšíření využití obnovitelných zdrojů energie, zvyšování kvality výrobků a další priority a opatření, jejichž podpora bude vyjednána s Evropskou komisí.
Přestože napojení ČR na strukturální fondy je možné až po vstupu, musí ČR již v době vyjednávání prokázat, že se aktivně připravuje na zvládnutí náročných principů, které s využíváním strukturálních fondů souvisejí.
Záměry EU
EU zajišťuje, aby čerpání prostředků z jejích různých strukturálních fondů bylo v souladu s akcemi Evropské investiční banky a dalších finančních nástrojů, například iniciativ EU typu INTERREG (týká se přeshraniční spolupráce) nebo LEADER (pro podporu diverzifikace a založení aktivit na venkově), které jsou ze strany ČR realizovány prostřednictvím programu PHARE, resp. PHARE CBC.
Jak již bylo řečeno, pro prohloubení koncentrace a zjednodušení způsobu využívání strukturálních fondů byl snížen počet prioritních cílů, a to pro koncentrovanější posílení rozvoje a strukturálního přizpůsobení regionů, jejichž rozvoj zaostává a poznamenává i další možnost jejich adaptace, modernizace, vzdělávání, zaměstnanosti atd.
Strukturální fondy jsou nástrojem a výrazem vůle a sociální soudržnosti EU k podpoře harmonického, vyváženého a trvale udržitelného rozvoje ekonomických činností, udržení vysoké míry zaměstnanosti při podpoře rovnosti mezi muži a ženami. To vše je podmíněno plněním požadavku na ochranu životního prostředí, který nabývá v míře podpor stále silnějšího dominujícího významu.
Společenství provedlo reformu Společné zemědělské politiky, která zahrnuje strukturální a doprovodná opatření k podpoře rozvoje venkova. Orientační sekce Evropského orientačního a záručního fondu pro zemědělství (EAGGF) by měla pokračovat ve spoluúčasti na realizaci prioritního cíle rozvoje a strukturálního přizpůsobení regionů, jejichž rozvoj zaostává, a to zvýšením účinnosti struktur zemědělské výroby, zpracovatelství a odbytu a lesní produkce, a to formou rozvoje místního potenciálu venkovských oblastí. Záruční sekce by měla přispívat k dosažení prioritního cíle, tj. posílení ekonomické a sociální soudržnosti u oblastí poznamenaných strukturálními potížemi, a to v souladu s Nařízením Rady (EC) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře rozvoje venkova prostřednictvím Evropského orientačního a záručního fondu pro zemědělství (EAGGF).
Cíle, na které jsou podpory určeny
Komunitární akce uskutečňované prostřednictvím strukturálních fondů, Kohezního fondu, záruční sekce Evropského orientačního a záručního fondu pro zemědělství (EAGGF), Evropské investiční banky (EIB) a dalších existujících finančních nástrojů budou určeny na podporu dosažení obecných cílů, a to na podporu:
1. rozvoje a strukturálního přizpůsobení regionů, jejichž rozvoj zaostává, označováno jako Cíl 1,
2. ekonomické a sociální přestavby oblastí čelících strukturálním potížím - Cíl 2,
3. adaptace a modernizace politiky a systémů vzdělávání, výcviku a zaměstnanosti - Cíl 3. V rámci tohoto cíle bude poskytována finanční pomoc i mimo regiony pokrývané Cílem 1 a zároveň bude sloužit jako politický rámec pro všechna opatření k rozvoji lidských zdrojů na národním území, bez dotčení specifických rysů jednotlivých regionů.
Při naplňování těchto cílů bude Společenství přispívat k harmonickému, vyváženému a trvale udržitelnému rozvoji ekonomických činností, rozvoji zaměstnanosti a lidských zdrojů, ochraně a zlepšování životního prostředí, odstraňování nerovností mezi muži a ženami.
Strukturální fondy budou přispívat, každý na základě specifických ustanovení, jimiž se bude jejich činnost řídit, k dosažení Cílů 1, 2 a 3, a to v zásadě podle tohoto rozvržení:
(a) Cíl 1: ERDF, ESF, orientační sekce EAGGF a FIFG,
(b) Cíl 2: ERDF a ESF,
(c) Cíl 3: ESF.
V současné době přírodní, sociální a ekonomická kritéria zdůvodňují zařazení ČR do cílové oblasti 1, protože splňuje rozhodující podmínku, a to, aby HDP na 1 obyvatele byl pod 75 % průměru hodnoty v EU.
Vstup do EU přináší jednotnou systemizaci podporovaných oblastí pro všechny hospodářské sektory prostřednictvím cílových oblastí a rozdělení do územně statistických jednotek NUTS, o kterých pojednával minulý článek.
Na základě schválené programové dokumentace lze podpory ze strukturálních fondů využít především na:
produktivní investice k vytvoření nebo udržení pracovních míst,
infrastrukturní investice zaměřené na podporu a rozvoj venkova včetně podpor mimoprodukčních funkcí.
Podmínky pro získání podpor EU obsahují další kritéria pro diferenciaci sazeb ze strukturálních fondů, jako je například rozsah specifických regionálních nebo sociálních problémů, finanční síla dotyčného členského státu, schopnost spolufinancování akcí, zvláštní zájem, který je sledován z hlediska EU nebo z hledisek regionálních. Nejrozsáhlejší podpory směřují na území spadající do oblastí Cíle 1 a měly by se vztahovat i na ČR po vstupu do EU. Tato podpora umožňuje rozvoj strukturálního přizpůsobení regionu v celé šíři možností.
Již v březnu 1998 Evropská komise předložila návrh předpisů upravujících podmínky pro využívání strukturálních fondů v období 2000 až 2006. Navrhovaná reforma strukturálních fondů se soustředila zejména na tři okruhy problémů, a to na:
větší koncentraci pomoci ze strukturálních fondů,
větší míru decentralizace a celkové zjednodušení zavádění strukturálních fondů,
posílení účinnosti strukturálních fondů a kontroly využívání finančních prostředků.
Zvláštní pozornost EU je pro období od roku 2000 orientována na venkovské oblasti. Oblasti, které lze považovat za venkovské, patří pod územní jednotku úrovně NUTS III; musí splňovat kritéria stanovená připravovaným Nařízením Rady k novým směrům rozvoje venkova, především:
hustotu obyvatelstva nižší než 100 osob/km2,
podíl osob zaměstnaných v zemědělství z celkového počtu ekonomicky aktivních osob minimálně dvojnásobný než je průměr Společenství.
Výše finančních prostředků
Evropská rada dosud neukončila své úvahy o celkových finančních dotacích pro strukturální fondy pro období 2000 až 2006. Nařízení Rady 1260/1999 rozděluje celkové částky pro období 2000 až 2006 v cenách roku 1999 tímto způsobem: Pro rok 2000 částka 29430 mil. euro, pro 2001 28840 mil.euro, pro 2002 28250 mil. euro, pro 2003 27670 mil. euro, pro roku 2004 a 2005 27080 mil. euro a pro rok 2006 26660mil. euro.
Evropská komise plánuje, že asi dvě třetiny z celkových prostředků strukturálních fondů budou přiděleny Cíli 1, aby zahrnovaly dostatečné zdroje pro regiony i při jejich postupném vyřazování z cílových oblastí v přechodném období. Pro každý z cílů se navrhuje, aby Komise stanovila směrnou specifikaci pro členské státy, podobně jako tomu bylo v minulosti, avšak aby strukturální fondy pokrývaly pouze 90 % uvažovaných podpor, v souladu s kritérii danými pro příslušný Cíl 1 a 2. Kritéria pro přidělení finančních prostředků podle Cíle 3 by se vztahovala na konkrétní situaci na trhu pracovních sil.
Zbývajících 10 % prostředků, které budou označeny jako rezerva pro konkrétní výkon, by bylo přiděleno až po uplynutí poloviny lhůty, nejpozději 31. března 2004. Podmínky pro přijetí těchto plateb budou záviset na úrovni výsledků dosažených při zavádění programů a záleží na každém členském státu, jak bude schopen dostát závazkům v rámci spolufinancování schválených programů.
Čemu mají podpory pomoci
Orientace podpor podle zásad reformy odpovídá zájmu EU urychleně přizpůsobit zemědělské struktury tak, aby odpovídaly záměru Společenství pomoci při:
obnovení rovnováhy mezi objemem produkce a kapacitou trhu,
zvýšení efektivnosti zemědělských podniků jejich rozvojem, změnou struktury výroby a podporou doplňkových činností,
udržení životaschopného zemědělství s přiměřenou sociální úrovní,
eliminování horších přírodních podmínek,
přispívání k ochraně životního prostředí a venkovské krajiny.
V Agendě 2000 je v rámci regionální politiky zaměřena pozornost na rozvoj venkova s využitím strukturálních fondů. Venkovské regiony jsou charakterizovány kromě již zmíněných kritérií nižší hustotou osídlení, nižším podílem sekundárního sektoru na tvorbě HDP, pomalu rostoucími příjmy pod úrovní asi 80 % národního průměru.
Rozmanitost venkovského prostoru spočívá mimo jiné v aktivitách pro:
venkovské a lesní hospodářství, řemesla, průmysl a turismus, stejně tak pro služby a pro získávání obnovitelných surovin,
společnost na vytváření jejího ekonomického, sociálně zdravého a atraktivního rámce pro život a využití volného času nebo aktivit pro uchování tradic a kulturního dědictví,
životní prostředí v souvislosti s péčí o venkov a zachování mnohotvárnosti krajiny a ekologické rovnováhy.
V současné době jsou venkovská území ve srovnání s městskými degradována. Šance venkovského prostoru jsou komplikovány strukturálními nedostatky, jakými jsou:
neúplná infrastrukturní síť,
nedostačující nabídka pracovních míst a služeb,
zhoršené podmínky pro možnosti dalšího vzdělávání.
Tyto nedostatky ovlivňují demografickou strukturu venkovského prostoru. Odcházejí mladí lidé, stejně jako vysoce kvalifikované pracovní síly. Výsledkem je nepříznivá věková a kvalifikační struktura. Z tohoto důvodu musí být nové finanční perspektivy EU, a tím i základní orientace pro zemědělství, stejně jako dotování strukturálních fondů definovány nově.
Cílem Evropské komise je výkonný evropský model zemědělství, musí však být stanoven jeho rámec, hranice a podmínky fungování. Multifunkční model zemědělství, s jehož realizací počítá i připravovaný Sektorový operační program v našem resortu zemědělství, by měl řešit problém výroby a venkovského prostoru, hospodářské výsledky ve vazbě na sociální klima a multifunkčnost zemědělských podniků včetně služeb.
