25.02.2011 | 07:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Využití vojtěškotravních porostů

Vojtěška setá spolu s jetelem lučním představují naše nejdůležitější jeteloviny pěstované na orné půdě se sečným využitím. Lze je pěstovat jak v monokulturách, tak i ve směsích s travami. Jejich hlavní význam spočívá v produkci kvalitní bílkovinné píce, kde v celkové výrobě dusíkatých látek na jednotku plochy nemají konkurenci.

Silná vazba víceletých pícnin na živočišnou produkci je důvodem, že v současné době s útlumem chovu přežvýkavců jejich podíl v osevním postupu stále klesá, což se negativně projevuje v celé řadě aspektů souvisejících s celkovou úrodností půdy.

Výhody a nevýhody vojtěškotrav

Na rozdíl od jetele lučního, kde je pěstování ve směsích s travami běžnou praxí, je pěstování vojtěškotrav často diskutovaným problémem. V literatuře se uvádí řada výhod pěstování vojtěšky ve směsi s travami oproti monokulturám vojtěšky. Z hlediska provozní praxe se vyzdvihuje delší vytrvalost smíšeného porostu (především v podmínkách pro vojtěšku méně vhodných), vyšší podíl vodorozpustných sacharidů ve hmotě a rychlejší zavadání (lepší konzervace sklízené hmoty) i vyšší odolnost proti zaplevelení, poškození škůdci (hraboši) nebo zhutnění půd.
Mezi hlavní nevýhody vojtěškotrav patří skutečnost, že přítomnost travního komponentu vede k tvorbě silných konkurenčních vztahů, které snižují výnos vojtěšky a její zastoupení ve směsi. Mezi nevýhody travní složky patří velice negativní výnosová i kvalitativní reakce na nedostatek vláhy, proto zejména v sušších oblastech je třeba toto riziko zohlednit. Dále pak píce vojtěškotrav sníženým podílem vojtěšky ztrácí cenný zdroj dusíkatých látek, její bílkovinná hodnota nedosahuje hodnot čistých porostů vojtěšky a s rostoucím podílem travní komponenty se tento negativní jev zvýrazňuje. Při polemice nad mírou snížení obsahu bílkovin u vojtěškotrav je však nutné zohlednit i podíl trávy ve směsi a přihlédnout i k požadavku pěstitele, respektive chovatele na výši koncentrace NL v píci a k užitkovosti krmených zvířat. Z hlediska snížení obsahu bílkovin v píci vojtěškotrav je ale třeba uvést, že samotný obsah bílkovin ve sklízené píci nemusí být rozhodující, neboť z celkového pohledu jde především o konečné využití bílkovin z krmiva zvířaty. Jde v první řadě o ztráty při konzervaci, kde je čistá vojtěška, na rozdíl od jetele, vystavena vyššímu riziku rozkladu bílkovin (proteolýzy) s následně horší konverzí dusíku do živočišných bílkovin. Z hlediska ztrát při zkrmování je nutné si uvědomit, že při zkrmování samotných jetelovin může značné množství dusíku při degradaci bílkovin v bachoru na čpavek následně unikat ven z těla a tento problém musí být řešen v rámci celkové krmné dávky.

Vhodnost odrůd vojtěšky do směsí s travami

Dosahovaný výnos sušiny jednoznačně patří mezi rozhodující kritéria ovlivňující ekonomickou efektivnost výroby píce. U vojtěškotravních porostů se jako jedna z výhod uvádí předpoklad pro dosahování vyšších výnosů v porovnání s monokulturou vojtěšky v důsledku efektivnějšího využívání abiotických faktorů a schopností vojtěšky zpřístupnit symbioticky fixovaný dusík travní složce. I když vojtěška při porovnání s jetelem předává méně dusíku travní složce, čímž snižuje částečně její konkurenceschopnost. U vojtěškotrav také dochází k vzájemným doplněním sezónních růstových rozdílů, kdy travní komponenta bývá produktivnější na jaře a vojtěška v létě. Vyšší výnos vojtěškotravních směsí však rozhodně není žádným pravidlem a závisí na řadě dalších podmínek, které prezentuje následující pokus.
Polní parcelový pokus pro testování vhodnosti odrůd vojtěšky do směsí s travami byl založen v dubnu roku 2008 na pokusné stanici v Červeném Újezdě při České zemědělské univerzitě v Praze. Jedná se o oblast v nadmořské výšce 405 m. Průměrná roční teplota vzduchu představuje 7,7 °C, za vegetační období 13,8 °C. Průměrný roční úhrn srážek činí 493 mm a za vegetaci 333 mm. Půda na pozemku pokusu je středně těžká, hlinitá. Půdní typ je zastoupen hnědozemí se sprašovým podložím. Varianty v pokusu představovaly, kromě použitých odrůd a novošlechtění, rozdílný výsevní podíl vojtěšky ve směsi, který činil 0, 75, 90, 100 %. Zařazený travní druh představuje raný tetraploidní hybrid Achilles, který vznikl křížením tetraploidního jílku mnohokvětého s tetraploidní kostřavou luční. Pokus nebyl hnojen dusíkem a sklizeň probíhala třikrát ročně, vždy ve čtyřech opakováních. Sklizňová plocha na pokusných parcelách činila 10 m2.

Jak se projevil vliv ročníku

Z výsledků uvedených v grafu je patrné, že dusíkem nehnojený travní porost není schopen výnosově konkurovat vojtěšce ani vojtěškotravním směsím s vysokým zastoupením vojtěšky. Vliv ročníku významně ovlivňoval uplatnění travní komponenty ve směsi. Rok 2009 byl z hlediska průběhu počasí během vegetačního období hodnocen jako normální, a to jak z pohledu průměrných teplot, tak i celkového úhrnu srážek. V tomto roce s normálním průběhem počasí nebyl mezi vojtěškou a vojtěškotravními směsmi významnější výnosový rozdíl. V první seči byly výnosnější vojtěškotravní směsi, ale naopak ve třetí seči byly výnosnější monokultury vojtěšky. Vegetační období roku 2010 bylo teplotně normální, ale vyznačovalo se abnormálně vysokými úhrny srážek během měsíce května, července a srpna (hodnocení jako mimořádně vlhké, nad 160 % normálu). Na tento průběh počasí významně pozitivně reagovala travní složka ve směsi, což bylo příčinou podstatně vyšších výnosů vojtěškotravních směsí ve všech třech sečích. Monokultura travního porostu však ani přes optimální podmínky pro růst trav nedosáhla výnosové úrovně z roku 2009. Příčinou může být nadměrné vyplavení dusíku srážkami a jeho nedostatek pro růst travního druhu, který je ve směsích s vysokým podílem vojtěšky kompenzován symbiotickou fixací dusíku. Další příčinou může být nižší vytrvalost použitého jílkovitého hybridu Achilles (v porovnání s hybridy kostřavovitými), pravděpodobně v kombinaci s faktorem dusíku.

Závěr

Závěrem lze říci, že o úspěšnosti pěstování vojtěškotrav vypovídá především výše výnosů v porovnání s monokulturou při požadované úrovni kvality píce. Vojtěška má však odlišné požadavky na vegetační faktory ve srovnání s travní složkou, a proto faktor dosaženého výnosu významně závisí na charakteru ročníku v souvislosti s jeho optimálními vegetačními parametry jen pro jednu či průměrnými přijatelnými kombinacemi parametrů pro obě komponenty. Výnos a kvalita píce se pak spolu s nákladovostí pěstování promítají do výsledné ekonomiky hospodaření.
Příspěvek byl zpracován za podpory výzkumného záměru MSM 6046070901 na FAPPZ ČZU v Praze. Poděkování patří především všem pracovníkům stanice v Červeném Újezdě za pomoc při sklizních pokusu.

 

Klíčové informace

– Vojtěška setá spolu s jetelem lučním představují naše nejdůležitější jeteloviny pěstované na orné půdě se sečným využitím.
– Dusíkem nehnojený travní porost není schopen výnosově konkurovat vojtěšce ani vojtěškotravním směsím s vysokým zastoupením vojtěšky.
– Přítomnost travního komponentu u vojtěškotrav vede k tvorbě silných konkurenčních vztahů, které snižují výnos vojtěšky a její zastoupení ve směsi
.

 

Ing. Josef Hakl, Ph.D.
Česká zemědělská univerzita v Praze
Fakulta agrobiologie potravinových a přírodních zdrojů
Katedra pícninářství a trávníkářství

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down