13.09.2013 | 09:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Využití živin ze statkových hnojiv

Statková hnojiva jsou řazena mezi základní zdroje živin v agroekosystému. Často je uváděn celkový obsah živin dodaných v organických hnojivech, avšak při výpočtech bilance živin v zemědělském podniku je potřeba správně počítat skutečné uvolňování živin ze statkových hnojiv a následně jejich využitelnost rostlinami.

Uvolňování dusíku 

Ve srovnání s minerálními hnojivy je působení statkových hnojiv pozvolnější a dlouhodobější. Organické látky dodávané statkovými hnojivy mají vliv na dynamiku dusíku v půdě. Využití živin z hnojiv rostlinami pak výrazně závisí na podmínkách pro jejich mineralizaci.

Hnůj
 
Průměrný obsah dusíku v hnoji skotu činí 4,8 kg v tuně a v hnoji prasat 6,2 kg v tuně.
Složení hnoje se však liší podle druhu zvířat, jejich velikosti, způsobu ustájení, krmení apod., a dále v závislosti na uskladnění a aplikaci.
Po zapravení hnoje dochází k mineralizaci živin. Množství a rychlost mineralizace závisí na mnoha faktorech. Jsou jimi především teplota, půdní vlhkost, půdní vlastnosti, složení a druh hnoje a mikrobiální aktivita.
Dusík (N) je v hnoji obsažen ze 70 % ve formě organické a ze 30 % ve formě minerální, z čehož 29 % tvoří forma amonná a jen 1 % forma nitrátová. S ohledem na přeměny dusíku v půdě a případné ztráty je ovlivněna využitelnost N. 
V prvním roce aplikace se průměrné využití dusíku z hnoje pohybuje kolem 15–25 % z celkového obsahu N a s každým následujícím rokem klesá – druhý rok po aplikaci 10–15 %, třetí rok do 5 %.
Z důvodu delšího a pozvolnějšího působení hnoje v půdě je proto vhodné jej aplikovat k plodinám s delší vegetační dobou. Takovými plodinami jsou zejména okopaniny (brambory, cukrovka), jednoleté pícniny, některé druhy olejnin či vytrvalé kultury (sady, vinice). Skutečné využití dusíku rostlinami z hnoje je nižší, než je například započítané množství N podle nitrátové směrnice (NS).
Naopak v dalších letech po aplikaci již NS s žádným N nepočítá, avšak k jeho uvolňování dochází. V této problematice se pěstitel musí správně orientovat, pokud hledá vztah mezi vyváženou výživou a „evidencí hnojení“.

Kejda
 
Množství živin v kejdě se liší podle obsahu sušiny, která je ovlivněna podílem technologické vody.
Nejvíce dusíku obsahuje kejda drůbeží – průměrně 9,6 kg N v tuně hnojiva, kejda prasat pak 5 kg N v tuně a kejda skotu 3,2 kg.
Dusík se v kejdě vyskytuje především ve formě amonné (40– 60 %) a v této podobě je pro rostliny snadno přístupný. Dalších 10 % tvoří nitrátová forma a zbylou část forma organická. S ohledem na obsah snadno přístupné formy N je vhodné určovat dávku podle jeho obsahu. Ve srovnání s hnojem je podíl využitelného dusíku v prvním roce po aplikaci 50–70 %, v dalším roce do 10 %.
Pro správné určení množství aplikované kejdy je třeba provádět pravidelnou kontrolu obsahu hlavních živin a organické hmoty, a to zejména při přechodu na jiné krmivo. Poměr C : N v kejdě se pohybuje v rozmezí 4–8 : 1.
Díky vysoké biologické aktivitě v kejdě nastávají rychlé přeměny uhlíkatých a dusíkatých látek. Použití kejdy je tedy vhodné kombinovat s jiným organickým hnojivem (s širším poměrem C : N), např. se slámou.
Obdobně jako při hnojení hnojem se i kejda aplikuje k okopaninám, pícninám a olejninám. Vhodným hnojivem je i na pastviny a trvalé travní porosty.

Močůvka
 
Močůvka je kapalné hnojivo bohaté na obsah dusíku a draslíku. Jejich množství v hnojivu se však může značně lišit, a to podle kvality močůvky. Průměrný obsah N je 2–3 kg N/t močůvky. Při aplikaci 10 t na hektar močůvky o průměrné jakosti dodáme do půdy v průměru 25 kg N. 
V močůvce se dusík nachází zejména v amonné formě. Pouze 10 % N je v močůvce obsaženo ve stabilnější formě s vazbou na organické látky. Působení N z močůvky je poměrně rychlé a jeho využitelnost rostlinami je uváděna 70–80 %.

Sláma

Sláma je bohatým zdrojem organických látek, které zlepšují vlastnosti půdy. Množství obsažených živin závisí na druhu slámy.
Nejvíce dusíku nalezneme ve slámě luskovin (1,33 %), sláma obilnin obsahuje kolem 0,5 % N.
O efektivnosti hnojení slámou rozhoduje úroveň jejího rozdrcení (na délku 10 až 20 cm) a rovnoměrné rozmístění po pozemku.
Po jejím zapravení je nutné upravit poměr C : N, ideální je využití tekutých stájových hnojiv (močůvky, kejdy nebo hnojůvky).
V případě použití minerálních hnojiv volíme hnojiva s amonnou nebo amidovou formou dusíku (močovina, DAM, síran amonný), přičemž pro vyrovnání poměru je třeba 4–6 kg N na tunu slámy.

Draslík
 
Draslík je ve stájových hnojivech poměrně hodně obsažen. Je to dáno tím, že je akumulován především ve vegetativních částech rostlin.
Obsažen je ve slámě a z tohoto důvodu je v koloběhu látek v zemědělství také dále přesunut do hnoje, pokud je sláma využita jako podestýlka.
U kejdy je obsah draslíku (K) ovlivněn způsobem krmení hospodářských zvířat.
K je zastoupen více v píci než ve šrotech. V kejdě prasat je proto téměř o polovinu nižší obsah K než v kejdě skotu.
Jelikož K není pevněji vázán v organických látkách, dochází celkem snadno k jeho uvolňování ze stájových hnojiv. Mobilita K je ve srovnání s ostatními živinami vysoká, proto je vyšší obsah K v moči hospodářských zvířat, potažmo v močůvce.
Uvolňování K ze stájových hnojiv je často rychlejší než uvolňování dusíku. Je proto důležité správně posoudit také půdní podmínky.
Draslík ze stájových hnojiv přechází do půdního roztoku. Pokud je malá sorpční schopnost půd (lehké půdy, nízký obsah humusu), může docházet k transportu K do nižších vrstev půdy. To je však nežádoucí, jelikož plodiny přijímají K především v raných fázích růstu (vrchol příjmu je v období kvetení), a proto je důležité, aby byl K lokalizován především v kořenové zóně rostlin.
V souvislosti s dávkou a typem aplikovaných hnojiv je pak důležité také správně dopočítat případnou dávku K v minerálních hnojivech.

Fosfor

Na rozdíl od K a N je zastoupení fosforu (P) ve stájových hnojivech výrazně menší.
Souvisí to s jeho distribucí v jednotlivých orgánech rostlin (je obsažen více v generativních orgánech – semenech, než ve vegetativních). Fosforečné sloučeniny jsou také pevněji vázány v organických látkách a velice nízká je jejich rozpustnost.
Malý obsah P je tedy ve stájových hnojivech (zvláště močůvce, kejdě). Při hnojení stájovými hnojivy je množství využitelného P velmi nízké.
Proto je důležité zajistit přísun P v minerálních hnojivech. ­Avšak působením organických hnojiv je vyšší využití P z minerálních hnojiv. To je vlivem mineralizace organických hnojiv a následné přeměny méněrozpustných forem hydrogenfosforečnanů na rozpustnější a pohyblivější dihydrogenfosforečnany (2CaHPO4 + H2CO3 = Ca2+ + 2H2PO4– + CaCO3). Z tohoto důvodu je vhodné spojit aplikaci P hnojiv do období aplikace stájových hnojiv.

Hořčík a síra
 
Obsah hořčíku a síry ve statkových hnojivech je nízký, a tak s ohledem na potřeby pěstovaných plodin je jejich přísun nedostačující.
Hořčík (Mg) je z organických hnojiv uvolňován relativně snadno, což je příznivé s ohledem na jeho potřebu rostlinami.
Hořčík rostliny potřebují již od prvních fází růstu, a tak může být Mg uvolněný mineralizací pro rostliny dostupný (například již v podzimním období u ozimů). Příjem hořčíku u rostlin pokračuje však ještě do konce vegetace. To je u většiny plodin období, kdy probíhá intenzivní mineralizace organických látek v půdě, a tak uvolněný Mg může být rostlinami také ještě přijímán.
S ohledem na obsah Mg ve stájových hnojivech však není zcela pokryta potřeba ani méně náročných plodin a je nezbytné hořčík aplikovat i v minerálních hnojivech. Pokud jsou používána stájová hnojiva, může být hořčík aplikován v jarním období na přihnojení ozimů nebo v základním hnojení u jarních plodin.
Doplnění Mg v minerálních hnojivech je nezbytné především na stanovištích s jeho nízkým obsahem. V těchto podmínkách rostliny transportují Mg především do semen a klesá tak navracení této živiny ve slámě, případně hnoji. Tím se deficit na stanovišti ještě více prohlubuje.
Také v případě síry (S) nelze počítat u pěstovaných plodin s jejím pokrytím potřeby ze statkových hnojiv.
V tekutých statkových hnojivech je obsah síry velice nízký. Vyšší obsah je ve hnoji, avšak mineralizace síry z hnoje je malá. V závislosti na poměru C : S lze počítat s uvolněním S v rozmezí 5–30 % z celkového obsahu S v hnoji.
Organická S je však v půdě částečně akumulována, což přispívá k většímu uvolňování S v období intenzivní mineralizace v půdě (40 až 60 kg S/ha za rok), avšak na půdách pouze s minerálním hnojením nebo malou zásobou organické hmoty je to jen 5–30 kg S/ha.
Větší množství S je uvolňováno přímo pouze po mineralizaci posklizňových zbytků rostlin s vyšším obsahem S (sláma ozimé řepky, zbytky zelí apod.).
Pokud je urychlena mineralizace přidáním dusíku (v minerálních hnojivech, močůvce či kejdě), dochází však také k rychlejšímu uvolňování S ve formě pohyblivých síranů. V tomto případě pak dochází ke ztrátám S vyplavováním. Proto je vhodné, pokud to osevní postup dovoluje, nechat vyrůst např. výdrol ozimé řepky a tento využít jako zelené hnojení.

Mikroprvky
 
Statková hnojiva jsou také cenným zdrojem mikroprvků.
Při mineralizaci organické hmoty jsou mikroprvky uvolňovány a následně jsou dobře přístupné pěstovaným plodinám. Stájovými hnojivy se mikroprvky nejen navrací do půd, ale v některých případech dochází k dalšímu obohacení půd.
To je například u zinku (Zn) a niklu (Ni), které jsou uvolňovány z prostředí stájí.
Některé mikroprvky jsou přidávány jako aditiva do krmných směsí – jsou to zinek, měď a mangan.
Na druhou stranu, organická hnojiva mohou přístupnost mikroprvků z půdy snížit.
Jednak tím, že mikroprvky jsou pevněji vázány na organické látky, v některých případech dochází k vytváření velice pevných chelátových vazeb. Dále, při pravidelném používání organických hnojiv je udržováno vyšší pH půdy.
Většina mikroprvků (mimo molybden) je však lépe přijímána při nižším pH půdy.
Problémy s příjmem mikroprvků pak mohou být na neutrálních a alkalických půdách. Na mírně kyselých a kyselých půdách je však aplikace statkových hnojiv vždy pozitivní.

Zelené hnojení 

Samostatný odstavec jsme se rozhodli věnovat zelenému hnojení.
Mnohé výše uvedené živiny jsou v půdním prostředí mobilní a mohou být zcela vyplavovány z dosahů kořenů nebo jsou transportovány do nižších vrstev půd mimo hlavní orniční profil. Pro udržení živin v ornici, případně jejich přesun z hlubších vrstev půdy zpět do ornice je vhodné průběžně na jednotlivých honech v zemědělském podniku zařazovat zelené hnojení. Zaorávkou nadzemní biomasy je do půdy dodána organická hmota, která je snadno mineralizovatelná, uvolněné živiny jsou dobře přístupné následným plodinám, zvýší se mikrobiální aktivita a zlepší fyzikální vlastnosti půd.
Vhodné mohou být klasické plodiny na zelené hnojení (hořčice, svazenka apod.), ale velmi dobré výsledky v polních pokusech i v praxi představují bobovité plodiny – peluška, vikve (tabulka 4).
Příspěvek byl zpracován za podpory specifického výzkumu „S grant MŠMT ČR“ a v rámci projektu ­CIGA č. 20112005.

 

Klíčové informace

– Statková hnojiva obsahují makroprvky i mikroprvky a z hlediska koloběhu živin v zemědělském podniku je navracení živin formou stájových hnojiv jednoznačně přínosné.
– Obsah jednotlivých živin v těchto hnojivech je ovšem značně rozdílný, stejně jako uvolňování živin z hnojiv.
– Uvolňování živin se liší v množství, ale také v jednotlivých letech po aplikaci hnojiv.
– To je dáno jednak složením statkových hnojiv (obsahem živin v hnojivech, formou živin apod.) a jednak pochopitelně také podmínkami stanoviště (půdní podmínky, průběh počasí, zpracování půdy).

Použitá literatura je k dispozici u autorů

Ing. Jindřich Černý, Ph.D.
Ing. Šárka Shejbalová
Ing. Martin Kulhánek, Ph.D.
Ing. Filip Vašák

Česká zemědělská univerzita v Praze
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
katedra agroenvironmentální chemie

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Komentáře k článku

  1. Zdravim vas mam na vas dotaz muzu k prihnojeni repky tet zjara pouzit statkova hnojiva samozrejme i umela hnojiva dekuji.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down