Vývoj alternativních způsobů pěstování sladovnického ječmene

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se snaží vymyslet alternativní způsoby pěstování sladovnického ječmene, aby i v době klimatické změny a měnících se podmínek zůstala zachovaná kvalita zrna. Pro výrobce piva je totiž ječmenný slad zásadní surovinou. Nabízí se možnost regenerativního způsobu pěstování se začleněním meziplodin a s omezením zpracování půdy, uvedl v tiskové zprávě Vojtěch Lukas z Ústav agrosystémů a bioklimatologie. Tento způsob odborníci porovnávají s konvenčním pěstováním.

Odborníci sledují dopad opatření na změnu půdních vlastností

Na výzkumu se podílejí i Plzeňský Prazdroj, zemědělská společnost JTZE a Česká zemědělská univerzita. Při výzkumu odborníci sledují, jaká budou mít opatření dopad na změnu půdních vlastností, na výnos i kvalitu zrna. "Pro nás je sladovnický ječmen nezbytnou surovinou. Pivovar si dává záležet na českém původu ječmene a tuzemské produkci sladu, u které lze lépe kontrolovat kvalitu výroby," uvedl manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje Jakub Zaoral. Výzkumné plochy jsou tři na různých typech půd a v různých klimatických podmínkách u Prahy, Hradce Králové a Jihlavy, celkově mají přes 200 hektarů. Podstatnými znaky regenerativního zemědělství jsou omezení zpracování půdy, ponechání posklizňových zbytků na povrchu a zařazení druhově bohatých meziplodin do osevního postupu. Meziplodiny zabraňují vzcházení plevele, v půdě zadržují vlhkost, vyživují ji i chrání. "V současné době jsou srážky hodně intenzivní a nárazové. V případě, že na půdě není žádný pokryv nebo je minimální, půda eroduje a rozrušuje se horní vrstva. Vegetační kryt tato rizika minimalizuje. Regenerativní zemědělství ideálně spěje k tomu, že půda na poli bude vegetací pokrytá celý rok," uvedla doktorandka Kateřina Kuchaříková z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie. Různorodost půdních a klimatických podmínek, způsob hospodaření a založení porostu se propisují do rozdílů výsledků mezi lokalitami. "Výnos a kvalitativní parametry zrna byly v prvním roce plného zavedení postupů regenerativního pěstování na dvou lokalitách vyrovnané či nižší jen o jednotky procent u regenerativní varianty. Na třetí lokalitě byl ale zaznamenán výrazný propad kvůli poškození porostu hraboši," uvedl Lukas. Hraboši jsou jednou z výzev daného způsobu hospodaření. Patří k nim i potřeba ukončení vegetace meziplodin na jaře při mírném průběhu zimy, otázky regulace zaplevelení nebo volba vhodné mechanizace. Pokusy začaly v roce 2023 a jsou naplánované až do roku 2027. Nejen pěstování ječmene, ale i dalších plodin je v době klimatické změny výzvou. Vegetační sezona je delší díky mírnějším zimám a dřívějšímu nástupu jara, mění se rozložení srážek v průběhu vegetační sezony, více se jich vyskytuje v podobě intenzivních či přívalových dešťů a zvyšuje se průměrná teplota. Vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR například v nedávné době publikovali studii zabývající se pěstováním chmele. Výsledkem je, že podmínky v Česku by se měly zhoršovat, avšak pěstování se stále vyplatí, protože v jiných lokalitách na světě budou podmínky ještě horší.*