Čeští pěstitelé loni vyvezli 3668 tun chmele. Meziročně je to pokles o deset procent. Výpadek v tržbách pěstitelů, které způsobilo hlavně sucho, činil přes 250 milionů korun. Téměř tři čtvrtiny celkového exportu směřovaly mimo země Evropské unie. Nejvíce zákazníků mají pěstitelé dlouhodobě v Japonsku. Informoval o tom tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Michal Kovařík.
Celková hodnota vyvezeného chmele činila 877 milionů korun, o rok dříve to bylo 911 milionů. Projevil se nepříznivý vliv loňského sucha a vysokých teplot, nízký byl hektarový výnos i obsah alfa hořkých látek, komentoval výsledky exportu Kovařík. Výhodou přitom doposud byly intervence České národní banky, díky nimž platí pro vývozce příznivější kurz eura. Dominantní je v současnosti asijský trh, vedle Japonska se rozšiřuje obchod s Čínou. V rámci EU míří nejčastěji český chmel do Německa, zvyšuje se vývoz do Belgie a Itálie. Vedle toho se podle Kovaříka opět začíná rozvíjet obchod s USA.
Chmel zůstává jednou z položek agrárního zahraničního obchodu, u nichž má ČR stále kladné saldo. Zahraniční obchod chmelem dosáhl loni kladného salda 716 milionů korun. Pěstování chmele tak zmírnilo loňský záporný výsledek v bilanci agrárního zahraničního obchodu ČR.
Přes nepříznivý loňský rok se pěstitelé snaží nasytit současnou poptávku po kvalitním chmelu. Za poslední tři roky bylo přesázeno více než tisíc hektarů starých nevýkonných nebo mrazem a povodněmi poškozených chmelnic a celková plocha vzrostla přibližně o 300 hektarů, uvedl Kovařík. Také letos by měly přibýt chmelnice.
Významným omezením pro rozšiřování ploch chmelnic je vedle finanční náročnosti dostupnost vhodné půdy v katastrech pěstitelů a zvyšování pachtovného. Současně pěstitelé investují do sklizňových technologií a mobilních speciálních strojů. Projevuje se nedostatek agronomů pro generační výměnu a volné pracovní síly pro sezónní práce, doplnil tajemník svazu.*
