Obchodníci vyvezli v loňském roce do 43 zemí 4379 tun tuzemského chmele, což je meziroční nárůst o 1,8 procenta z předchozích 4298 tun. Špatné výsledky sklizní 2006 a 2007 se ještě odrazily ve sníženém objemu vyvezeného granulovaného chmele, dobrý sklizňový rok 2008 ale již vedl k nárůstu vyváženého nezpracovaného chmele, informoval tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Zdeněk Rosa.
Pěstitelé loni sklidili 6752 tun chmele, meziročně o pětinu více. Největším odběratelem zůstává tradičně Japonsko, loni se podílelo na exportu více než 35 procenty. Český chmel odebraly v loňském roce kromě tradičních států i dvě nové země, Botswana a Kolumbie. "Celkový počet zemí, kam se český chmel od roku 1998 vyvezl, tak stoupl na 75," uvedl Rosa. Mezi největší odběratele patří po Japonsku Německo, Polsko, Čína, Rusko či Velká Británie. Mezi další významné zákazníky se řadí pivovary ve Finsku, Indii, na Slovensku, v Rumunsku nebo USA. Současná světová finanční krize se podle Rosy odráží i ve zpomalení či zastavení růstu světové produkce piva a také v hledání dalších možných úspor na straně pivovarů. "To ve svém důsledku může mít negativní dopad na budoucí vývoj světové poptávky po chmelu," doplnil. Výnos loni dosáhl 1,27 tuny chmele z hektaru, zatímco v roce 2007 to bylo o 0,23 tuny méně. Úrodu, stejně jako obsah hořkých látek, pozitivně ovlivnily příznivé klimatické podmínky.
Výměrou chmelnic je Česko na třetím místě za Německem a USA, na tuzemské chmelaře už se ale dotáhla Čína.
