Vývoz má nezdravý trend

Česká republika by se měla stejně jako všechny vyspělé země snažit vyvážet co nejvíce potravin, tedy výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Místo toho ale neustále posiluje vývoz surovin a ubírá se tak cestou rozvojových zemí. To považují ekonomové za kardinální problém našeho agrárního zahraničního obchodu, nikoli jeho pasivní saldo.

Současná agrární politika však tento problém neřeší, naopak některými kroky tomuto trendu nahrává. „Struktura agrárního obchodu se vyvíjí v neprospěch celého národního hospodářství, v jehož zájmu je vyvážet lidskou práci,“ upozorňuje Petr Tuček z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. Evropská unie podle něj bedlivě sleduje, aby její členské země v co největší míře vyvážely produkty s maximální finalizací. A tomu odpovídá i její ochranářská politika, která daleko více akcentuje obranu proti dovozům potravinářských výrobků. „Unie nás nebude přímo tlačit, abychom šli touto cestou, ale dovede nás k tomu konfrontace s ostatními státy,“ domnívá se Tuček.
Za poslední čtyři roky, jak vyplývá ze sledování VÚZE, se zvýšily dovozní ceny o 17 procent, naopak vývozní ceny se propadly o 27 procent. Průměrná dovozní cena agrárního zboží vzrostla o 3,33 koruny, vývozní cena klesla o 3,80 koruny. „To neznamená, že by se ceny jednotlivých druhů zboží změnily v tomto poměru, ale že se vývozní sortiment obrací ve prospěch položek bez finalizace. Tedy že vyvážíme stále více surovin a dovážíme více značkových potravinářských výrobků, které jsou obecně díky svému zavedení na trhu dražší, a to až o 25 procent,“ vysvětlil Tuček. Doplnil, že v roce 1996 byla průměrná dovozní cena 19,40 Kč/kg a průměrná vývozní cena 14,09 Kč/kg. Čili cena vývozu představovala 72 procent dovozní ceny. V loňském roce ale už vývozní cena dosahovala jen 45 procent dovozní ceny, která v průměru činila 22,73 Kč/kg a vývozní cena byla jen 10,30 koruny. „Abychom mohli dovézt jeden kilogram zboží, museli jsme více než dvojnásobek exportovat,“ porovnal Tuček. Je o to víc na pováženou, že největšími dovozními položkami jsou ovoce a zelenina, tedy nezpracované zboží.
Ukázkou přístupu rozvojové země je obchod s jablky. V této komoditě je ČR čistým exportérem, avšak do zahraničí směřují hlavně průmyslová jablka jako surovina pro koncentráty. „Za posledních pět let jsme průměrně vyváželi přes 90 tisíc tun jablek, dovoz byl zhruba poloviční. Zatímco jsme jablka v průměru prodávali za 2,80 Kč/kg, tak za dovezená jsme platili průměrně 11 korun. Musíme tedy tři kilogramy jablek vyvézt, abychom jeden kilogram dovezli,“ konstatoval Tuček.
Česko se v posledních letech vrhlo na export obilí a řepky, na druhé straně ztěžuje domácím potravinářům přístup na zahraniční trhy. Například tím, že výrobci cukrovinek, lihovin či marmelád jsou nuceni nakupovat podstatně dražší cukr – jestliže na světovém trhu stojí kilogram kolem deseti korun, u nás je státem vyhlášená minimální cena 16,50 koruny. Tuzemští zpracovatelé však podle Tučka zaostávají v inovacích výrobků, které by mohly být v zahraničí komerčně úspěšné. „Export finalizovaných produktů by měl stát podporovat zejména celní politikou, ale třeba i účinnější propagací na mezinárodních veletrzích,“ předeslal Tuček. Jak zdůraznil, země s kvalifikovanou pracovní sílu, omezenými nerostnými zdroji, obtížnější dopravou (nemá moře), se nemůže spokojit s vývozem agrárních surovin.
Rostoucí záporné saldo našeho agroobchodu přitom Tuček nevidí dramaticky. „Schodek má většina vyspělých zemí a vždycky ho bude mít i Česká republika, navíc stále poroste. Jednak díky stoupajícímu obratu obchodu, jednak se bude dovážet stále více zboží, které na našem trhu ještě není běžné nebo tolik rozšířené, jako mořské ryby,“ dodal.