07.09.2012 | 08:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Výživa selat v období kojení a odchovu

V období kojení a odchovu jsou položeny základy budoucí užitkovosti. Cílem je odchovat zdravé sele požadované hmotnosti, které má všechny předpoklady pro zdárný růst po přemístění do výkrmny. Jen správně a kvalitně odchovaná selata mohou následně ve výkrmu plně projevit svůj genetický potenciál. Výživa hraje v tomto procesu jednu z klíčových rolí.

Období kojení

Sele se rodí bez plně vyvinutého trávicího, termoregulačního a imunitního systému a s malou zásobou zdrojů energie a železa. Po narození tak potřebuje získat protilátky a přijmout energii. ­Zdrojem obojího je mlezivo (kolostrum), jehož rychlý příjem je pro sele životně důležitý.
Spolupůsobí zde dva význačné faktory. Střevní stěna selete je po narození plně prostupná pro imunoglobuliny, ale tato schopnost se přibližně po šesti hodinách života začíná snižovat a u jednodenního selete je již prostupnost střevní stěny pro imunoglobuliny minimální.
Rovněž mlezivo se velmi rychle kvalitativně mění. Koncentrace imunoglobulinů se rychle snižuje a po 24 hodinách po porodu je až řádově nižší než při porodu (např. u ImG z 61,8 na 11,8 mg/ml mleziva). Trávicí trakt selete po narození je plně přizpůsoben mlezivu a poté mléku jako jedinému zdroji výživy. V období kojení v něm dochází především k rozvoji střevních klků tenkého střeva, neboť mateřské mléko je tráveno především v něm.
Sele také produkuje velké množství enzymu laktázy pro štěpení mléčného cukru, ale minimální množství ostatních enzymů. Až po 2–3 týdnech života selete se tento poměr mění. Produkce laktázy klesá a zvyšuje se produkce amylázy pro štěpení škrobu a pepsinu a trypsinu pro štěpení bílkovin.
Sele se rodí s minimální zásobou železa a mnoho selat již přichází na svět anemických. Je proto nezbytné tento prvek seleti dodat. Injekční aplikace má význam nejdříve od třetího dne života, protože vpíchnuté ionty železa působí toxicky a detoxikační stres je především pro malá selata velkou zátěží.
Alternativou je podání železa pastou nebo orální aplikace železa speciální emulzí jako součást poporodní péče. Železo je tak využito rovnou ze střeva a je bez stresu ihned k dispozici. Prevence anémie je tak zajištěna od prvního dne života.
Je jasně patrné, jak jsou znevýhodněna selata rodící se ve vrhu mezi posledními. Selata narozená mezi prvními mají většinou adekvátní hmotnost, přijala dostatek nejkvalitnějšího mleziva, měla u struků minimální konkurenci ostatních selat a už si zdřímla ve vyhřátém doupěti. Selata rodící se mezi posledními mají vstup do života výrazně těžší. Často mají nižší hmotnost, a tím nižší zásoby energie. Jsou více náchylná k prochladnutí, pokud se nedostanou včas ke strukům nebo ke zdroji tepla. ­Struky jsou již obsazené dříve narozenými selaty, boj o pozici je tak stojí další energii. Struky prasnice stimulují výrazně menší silou než větší sourozenci.
Při několikahodinové prodlevě do přijetí prvního mleziva je již koncentrace imunoglobulinů mnohem nižší. Zde tak hraje nezastupitelnou roli pomoc ošetřovatelů životaschopným, ale takto handicapovaným selatům přijmout mlezivo a zajistit pobyt v teplém prostředí (podlážka, inkubátor atd.).
Po několika dnech/týdnech života začíná přikrmování selat (pre)starterovou směsí. Hlavním úkolem je provokovat trávicí aparát selete k jeho správnému vývinu a enzymatický systém k produkci výše uvedených enzymů.
Teprve několik dnů před odstavem má (pre)starterová směs u kojených selat i úlohu výživy, doplňuje mateřské mléko a umožňuje dosáhnout vyšší odstavové hmotnosti selat. Složení (pre)starterové směsi musí být uzpůsobeno stupni vývoje trávicího traktu selete a produkci enzymů, směs musí být velmi chutná a lehce stravitelná. Samozřejmostí je od narození stálý přístup selat k napájecí vodě.

Období odstavu
 
Odstav je nejkritičtějším obdobím života selete. Dochází ke změně „kojence“ na výkonného „dospělého všežravce“, a to během několika hodin/dnů. Tato změna přirozeně vyžaduje také rychlá přizpůsobení v nejrůznějších oblastech:
 anatomické: dochází ke zvětšení žaludku a tlustého střeva v poměru k tenkému střevu, neboť trávení mateřského mléka probíhalo převážně tam;
 enzymatické: dochází k rozvoji enzymatického systému v trávicím traktu (v závislosti na výživě, ne na věku selete);
 imunologické: dochází k postupnému vybudování vlastní imunity;
 mikrobiologické: vytváření stabilní a výkonné střevní flóry.
Tyto přizpůsobovací procesy ovšem neprobíhají hladce, ale jsou prodlužovány v důsledku působení různých vlivů: změna mléčné výživy na pevnou, výpadek imunoglobulinů mateřského mléka, ztráta pasivní imunity a teprve pomalé budování aktivní imunity, působení nemocí, pokles příjmu krmiva, psychologické trauma ze ztráty matky, změna prostředí a tvorba nových skupin selat. Všechny tyto vlivy hrají svou roli a podle své závažnosti brzdí rozvoj selete.
Vlivem výše uvedených faktorů po odstavu často dochází k nedostatečnému příjmu krmiva, a tím k deficitu zásobení energií. To vede ke krnění střevních klků a ke snížené enzymatické aktivitě. V různém stupni ohrožení jsou tak tři hlavní funkce buněk střevního epitelu: trávení a vstřebávání živin, sekrece a absorpce vody a elektrolytů a vytváření bariéry proti škodlivým látkám a bakteriím. Poté se sele snaží deficit příjmu potravy kompenzovat, zvýší příjem potravy a v žaludku neprobíhá její dostatečné okyselení.
Nestrávené zbytky se dostávají do zadních částí střeva, a to vede k průjmům z překrmení. Nestrávené zbytky potravy v zadní části střeva jsou také ideálním prostředím k pomnožování patogenních bakterií kmenů E. coli, následkem mohou být průjmy a edémová nemoc.
Střevní klky obvykle opět regenerují během několika dnů po odstavu. Tento proces je však bezprostředně závislý na zásobení energií a zdravotním stavu selat. Pokud není zásobení energií v tomto období dále zabezpečeno, může dojít k dlouhodobému poškození klků a ztrátě užitkovosti.
Propuknutí nemoci či zvýšený infekční tlak mohou situaci dále zostřit. Na jedné straně škodí někteří původci nemocí (E. coli, Lawsonia, …) přímo střevní mukóze a na druhé straně je každé onemocnění nebo stres náročné na spotřebu energie.
V období odstavu je navíc v žaludku ještě nedostatečně produkována kyselina chlorovodíková (solná, HCl), což opět ulehčuje pomnožování bakterií kmenů E. coli. Dále je kvůli ještě nedostatečné motilitě střev usnadněn vzestup patogenů z tlustého do tenkého střeva.

Období po odstavu
 
Trávicí trakt selete je při narození sterilní (hodnota pH v žaludku je 7, tj. neutrální), během několika hodin je ale osídlen bakteriemi. Mléčné bakterie přeměňují laktózu obsažené v mateřském mléce na kyselinu mléčnou, která je zodpovědná za nezbytné okyselení žaludku (pH hodnota je nižší než 4). Žaludek tím také v době kojení přebírá důležitou funkci bariéry proti orálně přijatým patogenům. Při odstavu ale dochází v důsledku náhlého ukončení příjmu mateřského mléka, resp. kyseliny mléčné a v důsledku chybějící, resp. ještě nedostatečné vlastní produkce kyseliny chlorovodíkové k nedostatečnému okyselování žaludku. 
Jsou-li nyní odstavová krmiva bohatá na proteiny a minerální látky zkrmována bez přídavků kyselin, dochází k vzestupu hodnoty pH v žaludku. Trávení bílkovin je omezené, následkem je pomalejší vyprázdňování žaludku, převládají fermentační procesy, a tak vzniká prostředí vhodné k pomnožování koli bakterií, snižuje se příjem krmiva a nastává deficit energie! Situace pak může být vyhrocena náhlým zvýšeným příjmem krmiva (přežráním se) po hladovce způsobené odstavem.
Nejvyšší prioritou po odstavu z hlediska výživy je proto udržení pozitivní energetické bilance. Jen tak může být pokryta energetická potřeba selete pro jeho tělesný růst. Úkolem je proto podpořit vysoký příjem krmiva během fáze odstavu a po ní, a současně zabránit spotřebě energie při nechtěných událostech.
Ideální je po odstavu zkrmovat stejnou krmnou směs jako v období kojení a po 1–2 týdnech postupným smícháváním během několika dnů přejít na zkrmování odstavové směsi.
Jak vyplývá z výše uvedeného, tato krmná směs by neměla být přezásobena dusíkatými látkami zatěžujícími trávicí trakt selete. Směs by měla být vyvážená ve všech parametrech a vyráběná ze surovin pokud možno stabilní kvality.

Výživářská opatření
 
 přikrmování selat
zvykání selat na příjem pevného krmiva již během kojení vede k rychlejší adaptaci na produkci kyseliny chlorovodíkové a trávicích enzymů v žaludku;
 podpora příjmu krmiva – podávání vysoce hodnotného a chutného krmiva
odstavové krmivo, navazuje na (pre)starterové krmivo, musí být vysoce stravitelné, neboť funkce tělu vlastních enzymů nejsou ještě dostatečně rozvinuty. Speciální doplňkové krmné látky podporují účinky těchto enzymů a upravují pro sele těžce stravitelné látky. Tím je také zajištěno hladké trávení i při krátkodobém zvýšeném příjmu krmiva (přežrání). Méně nestrávených částí krmiva ve střevě znamená současně méně substrátu vhodného pro množení koli bakterií. Do krmiva lze také přidávat další látky pro podporu stravitelnosti, lepší hygieny střeva (a tím snížení spotřeby energie), prevence průjmů (např. kyseliny, probiotika, fytobiotika, vlákninu) a zatížení mykotoxiny;
 podpora růstu trávicího traktu
cílené krmení střevních epitelových buněk vede ke zvýšení účinku krmiva;
 co největší omezení stresových faktorů
vyvážené receptury, stabilní kvalita surovin, hygiena krmení, opatření proti mykotoxinům, dostatečný počet a průtok napáječek;
 optimální poměr počtu zvířat a krmných míst, optimální využití kapacity kotců
 světlo
v tmavých částech dne a světlo malé intenzity v noci v prvních dnech po odstavu umožňuje přístup ke krmivu i slabším selatům.

Období dochovu

Trávicí trakt selete je plně adaptován na příjem pevné potravy.
Sele zrychluje svůj růst a mělo by projevit svůj genetický potenciál.
Z odstavového krmiva se přechází na krmnou směs pro dochov selat.
Zvyšuje se denní potřeba dusíkatých látek, aminokyselin, minerálních látek atd., ale díky zvyšování příjmu krmiva může mít směs pro odchov v některých parametrech nižší hodnoty než odstavová směs.

 

Klíčové informace

– Rychlý příjem dostatečného množství mleziva selaty je nezbytný, role kvalifikovaných ošetřovatelů je nezastupitelná.
– Podstatné je zvládnutí odstavové fáze – návyk na pevné krmivo, dostatečný příjem krmiva po odstavu a udržení pozitivní energetické bilance. Udržení hygieny a zdraví trávicího traktu selete šetří spotřebu energie. Využitím látek podporujících stravitelnost získá sele více energie z krmiva.
– Je žádoucí používat vyvážené krmné směsi ze stabilně kvalitních surovin (vyčištěné a ošetřené obilí, prevence výskytu mykotoxinů atd.) a doplňkové látky (okyselení, fytogenní substance, probiotika atd.) pro udržení zdravotního stavu a dobrou užitkovost selat
.

 

RNDr. Ing. Jarmila Vinterová
BIOMIN Czech s. r. o.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down