14.03.2003 | 03:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Výzkum na rozcestí

Nízké využívání výsledků v praxi, zaměření, které stále kopíruje tradiční přístupy a jež je nutné přizpůsobit novým požadavkům, překrývání s oblastmi, do nichž zasahují jiné resorty, absence objednávek na řešení konkrétních problémů od konečných uživatelů i stárnutí zaměstnanců – to je jen část problémů, s nimiž se potýká dnešní zemědělský a potravinářský výzkum.

Podle místopředsedy České akademie zemědělských věd Františka Kocourka se nové směry výzkumu obtížně formulují i prosazují. Závažné je, že chybí objednávky na výzkum. Uživatelé jeho výsledků se nezúčastňují tvorby výzkumných záměrů a většinou mají také malou schopnost formulovat jejich zadání. A kde hledat nové směry výzkumu? Podle Kocourka tam, kde jsou a kde se čekají největší problémy, v negativních trendech vývoje resortu, ve změnách agrární politiky naší i Evropské unie, v podpoře meziodvětvové a meziresortní spolupráce, v zachycení světových trendů a hlavně v propojení základního a aplikovaného výzkumu. Nestačí znát jen název výzkumného záměru, jeho cíl a uživatele, ale podstatné jsou hlavně očekávané přínosy. „Pokud toto výzkumník neví, pak je jeho výzkum málo efektivní,“ tvrdí Kocourek s tím, že při hodnocení předpokládaných přínosů se musí uplatnit i kritéria sociální, ekonomická a environmentální. Výzkum je možné podle něj zaměřit na různá témata, například na ekonomiku trvale udržitelného rozvoje v zemědělství, zlepšení produktivity práce, změnu struktury využívání půdního fondu, hospodaření v závislosti na klimatických a půdních podmínkách stanoviště, materiálové a energetické úspory, bezpečnost potravin a hodnocení jejích rizik, potřebu změn v chovech zvířat i v pěstebních systémech a technologiích. Své místo mají ve výzkumu i metody genetického inženýrství, důležitým tématem je zemědělství jako tvůrce krajiny, stanovení optimálního poměru produkčních a mimoprodukčních funkcí krajiny a získání podkladů pro realizaci a kontrolu environmentálních opatření, využití zemědělských produktů k nepotravinářským účelům, podpora efektivního využívání vody, prevence sucha a povodní aj. O těchto a mnohých dalších tématech je podle něj nutné diskutovat a do této diskuse zapojit i státní správu a uživatele výsledků výzkumů. Resortnímu výzkumu pomáhá ministerstvo zemědělství dvěma formami podpory. Institucionální podpora, na kterou letos jde celkem 293 mil. Kč, směřuje prostřednictvím přijatých výzkumných záměrů do osmi příspěvkových organizací. Podle Jiřího Stehlíka, ředitele odboru výzkumu, vzdělávání a zakladatelské činnosti MZe, by se tato suma měla v příštím roce zvýšit o 120 až 140 mil. Kč. Druhou formou je účelová podpora vybraných projektů, která letos činí 289 mil. Kč. Finance dostanou agrární výzkumníci i na základě národního program vědy a výzkumu, jehož návrh má do konce března dostat vláda. V příštím roce by mělo jít o 100 mil. Kč, o rok později 185 mil. Kč a v roce 2006 kolem 293 mil. Kč.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down