Výzkumný ústav bramborářský oslaví sto let činnosti výstavou v muzeu

Výzkumný ústav bramborářský letos oslaví 100 let od svého založení. Někdejší i současnou činnost představí veřejnosti na výstavě, která bude v havlíčkobrodském Muzeu Vysočiny od 25. ledna do 26. března. Přiblíží rovněž národní genobanku brambor, o niž se výzkumný ústav stará a která čítá okolo 2700 vzorků uchovávaných v laboratorních podmínkách, a také barevné odrůdy brambor vyšlechtěné v Havlíčkově Brodě.

Ke dvěma odrůdám s fialovou a modrou slupkou a dužninou přibyla červená odrůda Val Red, registrovaná byla loni. "Tyto odrůdy jsou specifické svým obsahem antokyanů (barviv). Jsou určené především k výrobě barevných lupínků, barevných salátů nebo kaší," řekla Jaroslava Domkářová, zástupkyně výkonného ředitele, která se šlechtěním těchto odrůd zabývá. Ústav se z větší části věnuje výzkumným projektům, o něž se uchází ve veřejných soutěžích prostřednictvím grantů, v náplni má i testování zdravotního stavu sadby brambor, tvorbu výchozích šlechtitelských materiálů a poradenství. "Výsledky je potřeba propagovat a dostat je do zemědělské praxe," uvedl Jaroslav Čepl, výkonný ředitel výzkumného ústavu. Na řešení projektů výzkumníci spolupracují s univerzitami, jinými odbornými institucemi i se zemědělskými podniky. Vedle laboratoří, skleníků a foliovníků má výzkumný ústav ročně deset hektarů pokusných políček ve své stanici Valečov. Zabývá se také pěstováním topinamburu a jakonu, který pochází z jihoamerických And. "Což jsou hlíznaté plodiny s významnými dietetickými vlastnostmi," uvedl Čepl. Experimentálně výzkumníci zkoušejí některé další plodiny, jež by zpestřily český jídelníček. Výzkumný ústav zaměstnává okolo 70 lidí, řešitelů výzkumných projektů je 22. Hlavní zaměření na brambory se nemění, přestože je v ČR podstatně méně bramborových polí než před 100 lety. Zatímco v roce 1923 se brambory podle statistiků pěstovaly na 400 000 hektarech, loni to včetně zahrádek bylo necelých 30 000 hektarů. Dřív se ale podle Čepla na rozdíl od současnosti velká část brambor spotřebovala na krmení zvířat a výrobu lihu. "V každé větší obci byl lihovar nebo škrobárna," řekl. Podotkl, že nynější odrůdy brambor jsou také podstatně výkonnější, výnosy z hektaru se zvýšily zhruba na trojnásobek. Státní výzkumné ústavy bramborářské vznikly v Havlíčkově Brodě v roce 1923. Navázaly na soukromý výzkumný ústav, který tam o tři roky dřív založil Ústřední svaz pěstitelů zemáků.*

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down