Význam biologické rozmanitosti

Biologická rozmanitost má velký ekonomický význam. Dokládá to závěrečná zpráva tříletého studijního projektu zkoumajícího, jaké přínosy nám zdarma poskytuje příroda. Studie TEEB (Ekonomika ekosystémů a biologické rozmanitosti – The Economics of Ecosystems and Biodiversity) shromáždila nejlepší dostupné hospodářské důkazy o tom, že náklady vznikající v důsledku zhoršování stavu ekosystémů a úbytku biologické rozmanitosti si naše společnost nemůže dovolit. Shrnula tisíce studií, prozkoumala metody oceňování, politické nástroje a příklady opatření z celého světa. Zpráva odkazuje na mnoho případových studií a na závěr uvádí deset doporučení, která mají občanům a politickým činitelům pomoci začlenit faktor biologické rozmanitosti do každodenních rozhodnutí. Hlavním sponzorem studie, která probíhala pod záštitou programu OSN pro životní prostředí, je Evropská komise. Informoval o tom mluvčí Zastoupení Evropské komise v České republice Martin Stašek.

„Samozřejmě si ceníme přírody jako takové, ale zároveň také v boji proti ubývání biologické rozmanitosti uznáváme její ekonomický význam. Evropská komise podporovala projekt TEEB od samého počátku a bude tak činit i nadále. Prozkoumáme, jak lze analýzy vytvořené v projektu zapracovat do našich politik,“ uvedl evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik. „Jsme též ochotni podporovat iniciativy dalších zemí, abychom poukázali na přínosy a náklady na investice do oblasti řízení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb,“ dodal.
Vedoucí studie TEEB Pavan Suchdev prohlásil: „Projekt TEEB zdokumentoval nejen obrovský význam přírody pro globální ekonomiku vyčíslený na bilióny dolarů, ale i druhy politických změn a mechanismů inteligentního trhu, které mohou světu vystavenému rostoucímu počtu různých problémů vtisknout nové nápady a myšlenky. Dobrou zprávou je, že mnoho společností a zemí si již uvědomilo potenciál plynoucí ze začlenění hodnoty přírody do procesu rozhodování.“
Konečná zpráva TEEB „Mainstreaming the Economics of Nature“ („Začleňování ekonomických aspektů přírody“) doplňuje čtyři zprávy zveřejněné během posledních tří let. Zaměřuje se na tři oblasti – přírodní ekosystém (lesy), lidské osídlení (města) a odvětví obchodu (těžba) – a ukazuje, jak mohou ekonomické koncepty a nástroje popsané ve zprávě pomoci společnosti začlenit hodnotu přírody do procesu rozhodování na všech úrovních.
Zpráva demonstruje, jak mohou platby za ekosystémové služby (PES) vést k lepší správě přírodního bohatství. Například v Mexiku snížil systém plateb za ekosystémové služby roční míru odlesňování na polovinu, přispěl k ochraně povodí a horských vlhkých lesů (tzv. mlžných lesů), a zabránil tak vypuštění 3,2 milionu tun oxidu uhličitého do ovzduší.
Více než polovina obyvatel světa žije v městských oblastech. Je proto velmi důležité, aby si města uvědomila hodnotu přírodního bohatství, které je nezbytné k zachování a zlepšení životních podmínek jejich obyvatel. Z toho důvodu mohou být přístupy projektu TEEB velmi významné. Například v japonském městě Nagoja zavazuje systém obchodovatelných oprávnění k zástavbě projektantské firmy, které překročí stavební limity na výškové budovy, aby kompenzovaly dopad svých činností nákupem a ochranou japonských tradičních zemědělských oblastí.
Deset nejlepších tipů na ochranu biologické rozmanitosti
Studie TEEB dává deset doporučení:
1. Posouzení stavu biologické rozmanitosti by v první řadě mělo vést ke zveřejnění dopadů na přírodu a přiznání odpovědnosti za ně.
2. Měly by se zlepšit národní účty, aby zahrnovaly hodnotu změn ve velikosti přírodního bohatství a tocích ekosystémových služeb.
3. Je naléhavě nutné vytvořit jednotné fyzické účty pro stavy lesů a ekosystémové služby.
4. V obchodních účtech by měly být patrné vnější účinky, například škody na životním prostředí.
5. Zásady „žádný čistý úbytek biologické rozmanitosti“ a „čistý pozitivní dopad“ by se měly považovat za běžnou obchodní praxi.
6. Zásady „znečišťovatel platí“ a „plná úhrada nákladů“ jsou účinným vodítkem k novému sladění struktur pobídek a fiskální reformě. V některých kontextech může být za účelem podpory nových pozitivních pobídek použita zásada „příjemce platí“.
7. Vlády by měly usilovat o úplné zveřejňování dotací, aby se zabránilo nesprávným pobídkám.
8. Mělo by se usilovat o zřízení rozsáhlejších, účinnějších a spravedlivě spravovaných chráněných oblastí na celém světě, přičemž může pomoci ocenění ekosystémů.
9. Měla by se co nejdříve zavést opatření ke snižování emisí z odlesňování a znehodnocování lesů a systém ochrany lesů.
10. Je třeba více zohlednit závislost nejchudších obyvatel světa na ekosystémových službách v rozvojových činnostech a politikách ovlivňujících životní prostředí.