Trend zásadních změn technických řešení zemědělských strojů měl několik důvodů. Byl a je vynucen zvyšujícími se nároky na ochranu životního prostředí a podstatný vliv zde má i snaha vytvořit co nejlepší pracovní a hygienické podmínky pro obsluhu strojů. Dalším důvodem snahy výrobců o maximální technickou úroveň je rovněž podmínka vysoké spolehlivosti a technické účinnosti těchto strojů.
Z uvedených důvodů jsou nyní v zemědělských strojích standardem takové technické prvky jako sofistikované systémy řízení motoru, například Common Rail a PD systémy, převodovky s plynulým řazením, řazením pod zátěží, řízení hydraulických systémů atd.
Tyto, dá se říci základní systémy, jsou v současné době doplněny o nová vybavení zvyšující komfort a kvalitu práce, od odpružené sedačky nebo kabiny, automatizované klimatizace a družicového navádění až po dálkové on-line připojení na servisní centrálu sledující na dálku stav pracujícího stroje.
Elektronické systémy
Aplikace elektronických řídicích jednotek v konstrukci traktorů má značný vliv na jejich provozní vlastnosti. Tento pozitivní vliv se projevuje nejen v řízení jednotlivých komponentů, jakými jsou motor, převodovka, tříbodový závěs, odpružení náprav atd., ale rovněž v možnosti provázat pracovní režimy těchto komponentů s možností vzájemného předávání a využívání informací. To umožňuje nejen zvýšit jejich účinnost, ale v neposlední řadě i ekonomičnost provozu celého stroje.
Dalším přínosem je také zjednodušení obsluhy s eliminací lidských chyb a zlepšení komfortnosti. Nezanedbatelným přínosem je i možnost využívání vlastní diagnostiky a různých bezpečnostních a „hlídacích“ režimů, a tím i předcházení rozsáhlejším poruchám a urychlení vyhledání závad a jejich oprav. To vše má samozřejmě vliv na cenu opravy, délku prostojů, a tím i na celkovou ekonomiku provozu traktoru. A právě využívání vlastní diagnostiky jako hlavního nástroje prevence a předcházení poruch je jednou z cest, jak snížit ekonomické náklady na provoz stroje a eliminovat rizika vzniku poruch v nejméně vhodnou dobu, tj. v době sezónních prací. Aby bylo možné všechny zmíněné možnosti využívat, jsou kladeny poměrně vysoké nároky na úroveň vybavení a technické znalosti servisní sítě, jejíž vybudování je základní podmínkou dlouhodobé úspěšnosti prodejce zemědělské techniky na našem trhu.
V současné době většina uživatelů nenakupuje pouze samotný stroj, ale ve své podstatě soubor produktů, které jsou na něj navázány. V průběhu provozu jsou uživateli nabízeny nejen služby související s akutními opravami, ale i další možnosti péče o stroj jako různá vylepšení, možnosti dovybavení rozšiřujícími funkcemi, zvýšení technické úrovně stroje a rovněž odstranění některých nedostatků. Tyto možnosti jsou uživatelům nabízeny většinou zdarma jako součást nakoupeného produktu.
Další segment tohoto produktu je právě i možnost vlastní diagnostiky. Funkce, která je standardně k dispozici u většiny řídicích jednotek stroje, je určena právě pro usnadnění servisu, urychlení oprav a předcházení nákladným poruchám. Cena těchto funkcí je pochopitelně zahrnuta v ceně stroje a záleží jen na uživateli, do jaké míry bude těchto funkcí využívat.
Jedna z funkcí elektronických jednotek je i ochrana a vlastní diagnostika. Všechny jednotky mají zabudován systém ochran a výstrah přenášených do stanoviště řidiče formou výstražných znamení a chybových kódů, které jsou ukládány do paměti pro další využití servisním technikem. Technik je vybaven zvláštním hardwarovým a softwarovým zařízením a je schopen zpětně detekovat nejen druh závady, ale i pravděpodobnou příčinu, včetně chyby obsluhy.
Další funkce je kalibrační, která umožňuje odhalit závadu, jež se ještě neprojevila vnějšími projevy, nebo určit stav přirozeného opotřebení. Této funkce se dá využít při posouzení stavu motoru nebo částí převodovek. Údaje lze rovněž archivovat pro případné další využití.
Servisní úkony
V zásadě lze rozdělit servisní úkony do tří základních skupin:
Oprava poruchy stroje je první z nich.
V tomto případě jde většinou o čas a hlavním kritériem hodnocení těchto zásahů je rychlost opravy. Zde hraje roli pouze rychlá diagnostika a dodávka náhradních dílů. Nepřímá úspora tedy vzniká pouze eliminací prostojů.
Přímá úspora jako snížení nákladů na opravu nevzniká.
Druhou skupinu servisních úkonů představuje preventivní sezónní péče o stroj.
Realizuje se formou sezónních prohlídek stroje v předem dohodnutých termínech.
Jedná se o jednu z efektivních forem péče o stroj, kdy je možno využít většinu z výše zmíněných možností k dosažení co nejefektivnějšího využití stroje. Při této prohlídce je možné diagnostikovat veškeré systémy, provést vizuální kontrolu a navrhnout další postup.
Díky zmíněné formě péče již vzniká přímá úspora nákladů na provoz stroje v podobě včasného odhalení závady, možnosti provést opravu za vzájemně výhodných podmínek a v neposlední řadě využít i možnosti zvýhodněné objednávky náhradních dílů.
Nepřímá úspora vzniká eliminací pravděpodobnosti vzniku závady v průběhu používání stroje.
Využití kalibrační funkce při diagnostice převodovky
Na adrese počítačové jednotky jsou zaznamenávány údaje o procesu plnění hydraulických částí jednotlivých spojek. Sledují se dvě veličiny: tlak a čas plnění. Z těchto hodnot lze na základě zkušeností určit charakter závady a stav prvku.
Například správný tlak a delší nebo prodlužující se doba plnění znamená opotřebení lamel nebo malý únik oleje na elementu spojky, který stačí ještě vyrovnat dodávka oleje.
Správný tlak a krátká doba plnění = zdeformovaná spojka nebo stále natlakovaný element spojky.
Nízký tlak a dlouhá doba plnění = velký únik oleje.
Nízký tlak a správná doba plnění = závada ventilu nebo jeho řízení.
Pro znázornění byly na vybraném vzorku traktorů John Deere řady 8000 v průběhu dvou let sledovány změny stavu a lokalizace případných závad.
Z grafu je zřejmý nižší plnicí tlak a delší čas plnění na elementu BC.
Je pravděpodobné, že hodnoty před kalibrací byly horší a současný stav je dočasně upraven kalibrací. Stroj je možno omezeně provozovat a v nejbližším termínu opravit. Při demontáži bylo zjištěno poškození manžety těsnicího elementu.
Hodnota času plnění spojky je příliš nízká. Při kalibraci byl detekován chybový kód. Je to způsobeno krátkým chodem spojky v důsledku deformace lamel. Příčinou byla chyba v obsluze, kdy traktorista nechával delší dobu prokluzovat spojku, až došlo k přehřátí a deformaci. K závadě docházelo postupně a byla odhalena při běžné kontrole stroje. Stroj byl až do té doby provozován bez výrazných vnějších projevů.
V tomto případě docházelo k tak velkému úniku, že dodávka oleje z řídicího ventilu již nestačila pokrýt únik. Aby mohl být pořízen tento záznam, bylo nutné provést kalibraci při chladnějším oleji. Při demontáži bylo zjištěno velké poškození těsnicího elementu a nepatrně zvýšené opotřebení lamel spojky. Je pravděpodobné, že k prvotnímu poškození elementu došlo již při montáži.
Komplexní péče o stroj
Komplexní péče o stroj je třetí skupinou servisních úkonů.
Jedná se o pravidelnou péči o stroj podle předepsaných servisních intervalů, kdy servis provádí vedle základních periodických údržeb rovněž komplexní diagnostiku formou kalibrací jednotlivých systémů. V podstatě se jedná o zohlednění stáří nebo opotřebení jednotlivých komponentů, a tím podstatné prodloužení jejich životnosti.
Rovněž lze provádět i aplikace různých vylepšovacích programů, update nových dostupných software atd.
Z hlediska provozních úspor je tento typ péče nejpříznivější.
V diskusi se zákazníky jsem mnohokrát slyšel, že služby servisního střediska jsou neúměrně drahé, včetně vysoké ceny originálních náhradních dílů, a proto si některé servisní úkony raději udělá zákazník sám.
Proto nyní uvedu několik čísel.
Cena základní údržby (výměna originálního motorového filtru a oleje, prohlídka stroje, kontrola diagnostiky atd.) – u starších strojů po 250 Mh, u nových strojů až po 500 Mh stojí v průměru 3000 Kč bez DPH.
Průměrný těžký traktor „natočí“ ročně 1500 Mh, což vyžaduje čtyři až šest základních údržeb za rok v celkové ceně asi 12 000 – 18 000 Kč.
Ale aby tento stroj natočil 1500 Mh, spotřebuje asi 60 000 litrů nafty v hodnotě přes 1,5 mil. Kč.
Tady je nutné hledat hlavní zdroj úspor – kvalitní obsluhou stroje, jejím pravidelným školením a využíváním možnosti stroje (správným dotížením se rozumí optimální prokluz, využívání možnosti regulace hydrauliky, práce v optimálním režimu otáček atd.).
Zde relativně jednoduše lze získat 10 % i více úspor.
Příklad k zamyšlení
Zamyslete se nad tím, kolik majitelů osobních aut si dělá vlastními silami základní údržbu, nemluvě o opravách – a to se v naprosté většině případů jedná o hodnoty řádově nižší než jsou moderní zemědělské stroje.
Součástí i té nejběžnější údržby (výměna filtru a olejové náplně v motoru – nyní u nových strojů prodloužené až na 500 Mh) je kontrola stavu stroje včetně eventuálních chybových kódů, pořízení protokolu a pohovor s obsluhou stroje.
Tím dochází k včasnému zachycení možné závady a preventivnímu odstranění zdroje závady.
A zde je jeden příklad ze zemědělské praxe – možná, že někdo z vás se v něm pozná:
U sedm let starého traktoru John Deere 7800 došlo k ulomení zubu kola koncového převodu. Zákazník si zakoupil náhradní díly a sám si odstranil závadu. Po krátké době provozu (asi jednom měsíci) došlo ke stejné závadě, ale v mnohem větším rozsahu.
Tentokrát byla nutná oprava v servisním středisku v ceně asi 200 000 Kč.
Jejím důvodem byla nesprávně namontovaná vymezovací podložka …
Drahé prostoje
Moderní zemědělské stroje jsou velmi složité a drahé, většinu z nich nelze zálohovat, jejích opravy a pochopitelně i případné prostoje jsou proto také velmi drahé.
Hodina prostoje stroje je většinou mnohem dražší než oprava.
Je bezpodmínečně nutné zajistit majiteli stroje vysokou pravděpodobnost (nebo ,,téměř jistotu“), že jeho stroj bude připraven na náročný provoz právě tehdy, když ho bude potřebovat pro umožnění včasné přípravy půdy, včasné zasetí a optimální sklizeň.
Týden prostoje těžkého traktoru znamená:
– nezoraných 100 – 150 ha,
– nezasetých 150 – 300 ha,
– nepodmítnutých 150 – 250 ha.
Den prostoje kombajnu znamená:
– nesklízených 15 – 30 ha.
Z těchto a mnoha dalších faktorů je nutné vycházet při organizaci a zajišťování servisní činnosti moderních zemědělských strojů.
Jedním s důležitých prvků této činnosti je servisní středisko, které zajišťuje komplexní péči o stroje, jejich obsluhu a majitele.
Servisní středisko musí mít vytvořené základní předpoklady pro úspěšné zajištění svých cílů:
– odpovídající zázemí (budova, vybavení dílny, vybavení kanceláře, sklad náhradních dílů, infrastruktura, školicí místnost atd.),
– personální obsazení s kvalifikačními předpoklady (vedoucí střediska, servisní pracovníci, administrativní pracovníci),
– rychlá dodávka náhradních dílů,
– zavedený jednotný systém evidence strojů a systém technické dokumentace,
– optimální počet servisovaných strojů.
Servis
Servis je soubor opatření a úkonů, které vedou k zajištění vysoké spolehlivosti a optimálního využití strojů.
V části péče o stroje (servis) servisní středisko provádí:
– předprodejní servis – příprava stroje na prodej, případné dokompletace, školení obsluhy vč. vysvětlení podmínek záruky, předání stroje zákazníkovi včetně uvedení do provozu,
– záruční servis – oboustranné plnění podmínek záruky – údržba, originální náhradní díly, řešení případných reklamací,
– pozáruční servis – periodické prohlídky, diagnostika, sezónní prohlídky, opravárenství, školení a doškolování obsluh,
– programy od výrobce – někteří výrobci nařizují případně nabízejí provedení „vylepšovacích“ programů (např. MANDATORY – nařízeno k provedení; FIX AS FAIL – použít v případě potřeby) pro vylepšení stavu stroje (update SW nebo HW).
Někteří výrobci zemědělské techniky poskytují záruku delší než běžných 12, případně 24 měsíců, např. 66 nebo 48 měsíců. Vzhledem k opotřebení jsou ze záruky vyloučeny některé části strojů, nicméně je to významný prodejní a ekonomický argument pro koupi strojů.
V části „péče“ o obsluhy strojů a jejich majitele servisní středisko provádí:
– školení obsluh před předáváním strojů a během něho,
– periodické doškolování obsluh strojů (většinou v zimním období),
– periodické školení technického managementu zákazníků, příp. majitelů strojů.
Důležité úkoly pro obsluhu stroje:
– využití všech možností stroje (regulační systémy hydrauliky, motoru, automatické funkce stroje),
– seřízení stroje (především u sklizňových strojů) – rozhodující pro práci stroje,
– údržba určená pro obsluhu,
– informace (postřehy, dotazy) určené pro servis.
Důležité úkoly pro servisní středisko:
– periodické prohlídky a údržby,
– seřizovací a kalibrační úkony,
– školení a doškolování obsluh,
– poradenství a informace,
– vedení agendy stroje,
– opravárenství a případné přestavby (programy od výrobce),
– posezónní prohlídky,
– sledování nákladů na stroj,
– nabídka zvýhodněných programů v rámci oprav a dodávek náhradních dílů.
Na úplný závěr tak zbývá jedno konstatování:
Rozhodnutí, zda je výhodnější servis „na zavolání“ nebo komplexní péče o techniku, je vždy výhradní záležitostí zákazníka.
Klíčové informace
- Komplexní péče o techniku je cesta k optimalizaci provozu stroje.
- Jejím účelem je efektivní provoz stroje – prevence poruch stroje během provozu, přenesení maxima servisních prací mimo pracovní nasazení, eliminace velmi drahých oprav a prevence, případně přenesení jejích nákladů na jiný subjekt (pojištění, prodloužená záruka).
- Pravidelný kontakt mezi obsluhou stroje a servisním střediskem je rozhodujícím faktorem při zajišťování komplexní péče, protože rozhodujícím zůstává lidský faktor.
- Sebelepší obsluha stroje nemůže nahradit kvalitní servis a ani servis nemůže nahradit kvalitní obsluhu.
Ing. Jerzy Spretka
STROM Praha, a. s.