05.12.2005 | 02:12
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Význam lesa roste

Lesy, ale kromě nich i louky a také intenzivně obdělávaná zemědělská půda mají další důležitou mimoprodukční funkci. Podle Františka Pojera, náměstka ministra životního prostředí, jde o vázání oxidu uhličitého.
Oxid uhličitý se jako jeden z plynů způsobujících skleníkový efekt, významně podílí na oteplování Země. Hraje však zásadní roli nejen v regulaci globálního klimatu, ale také v metabolismu rostlin a živočichů, uvolňuje se při spalování v energetice, dopravě i v průmyslu.

Schopnost různých ekosystémů na našem území vázat tento plyn zkoumá podle Pojera projekt CzechCarbo. Jeho výsledkem by měly být i návrhy péče o krajinu a o pěstování lesa tak, aby schopnost ekosystémů pohlcovat tento plyn byla co největší. Na projektu se kromě pracovišť Akademie věd ČR (AVČR) podílí i Ústav pro výzkum lesních ekosystémů a Ústav pro hospodářskou úpravu lesa, který je v gesci ministerstva zemědělství. Jak uvedl jeden z řešitelů, Michal Marek z Ústavu systémové biologie a ekologie AVČR, stejným problémem se zabývá několik dalších projektů ve světě, mimo jiné i CarboEurope orientovaný na Evropu. Český projekt se snaží postihnout, jak jsou jednotlivé ekosystémy schopné zachytit a akumulovat atmosférický oxid uhličitý, jak se tato jejich schopnost mění během ročních období i za extrémních podmínek. Například na zpomalení ukládání oxidu uhličitého má výrazný vliv sucho, které brzdí proces fotosyntézy. Dvouměsíční sucho v létě v roce 2003 snížilo sezónní fixaci uhlíku o 30 procent. Jeden hektar horského smrkového lesa ve stáří 20 až 50 let může ze jeden rok vázat až osm tun uhlíku ze vzdušného oxidu uhličitého. Proces fotosyntézy v jehličnatém lese se přitom může rozběhnout už v polovině února a zastavuje se v listopadu. Starší porosty již tak intenzivně nepřirůstají. Lesní pozemky vykácené holosečí i přes následné osázení deset let oxid uhličitý podle Marka spíše vydávají než pohlcují. Nejde však jen o lesy, ale také o louky či mokřady a pole. "Poprvé si uvědomujeme, jaké je intenzita narůstání plodin v intenzivním zemědělství," konstatoval Marek.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2026 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down
×
Přehled ochrany osobních údajů

Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.