25.02.2011 | 07:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Význam trvalých travních porostů

Podle rozhodnutí Komise EU č. 2000/115 představují trvalé travní porosty (TTP) plochy zemědělské půdy netvořící součást osevního postupu a jsou trvale, tedy nejméně pět let, využívané k pastvě nebo k výrobě objemných krmiv, jako jsou seno a siláž. Stejný předpis rozděluje TTP na trvalé louky, pastviny a na výnosově chudé pastviny obvykle využívané pouze extenzivní pastvou.

Zachování a udržování TTP v přirozeném a kulturním stavu je jednou z priorit společné zemědělské politiky i členských států EU.
Z hlediska tvorby krajiny, ochrany životního prostředí a krajiny a dalších faktorů se obvykle zdůrazňuje jejich pestré a jedinečné složení, protierozní účinky, schopnost zadržovat vodu a další. Současně však bývají charakteristické obtížnou dostupností (vysoká svažitost), speciálními režimy hospodaření (chráněné oblasti) nebo málo úrodnými půdami.
Proto využívání TTP chovem přežvýkavců, které je přirozeným, ekologickým a nejběžnějším způsobem, vyžaduje (stejně jako případné další způsoby) přiměřenou ekonomickou podporu.

Výměra TTP
Výměra TTP v jednotlivých státech unie je ovlivněna přírodními a výrobními podmínkami, zaměřením zemědělské produkce, tradicí, početními stavy přežvýkavců, politickou a ekonomickou podporou a dalšími faktory. Podíly výměry TTP z plochy zemědělské půdy v EU za rok 2008 uvedené v grafu 1 vycházejí z údajů Faostatu (2011). Případná nižší přesnost (vedle oficiálních jsou uvedeny údaje odhadnuté, převzaté z publikací; za ČR se jedná, jako u většiny států, o oficiální data uvedená příslušnými státy v dotaznících FAO) je kompenzována komplexními údaji za všechny státy.
Podíl TTP z výměry zemědělské půdy kolísal od 0 % na Maltě a 1 % ve Finsku do 66 % na Kypru a 74 % v Irsku a ve Velké Británii. Podíl TTP v ČR činící 23 % je osmým nejnižším z EU-27 a o 15,3 % nižší než v EU-15 a o 3,5 % nižší než v EU-12. Přes orientační charakter tohoto ukazatele je zřejmé, že by se měla výměra TTP v ČR zvýšit. Mezi důvody patří udržování krajiny v přirozeném a kulturním stavu, snížení dopadů zvyšující se četnosti výskytu přívalových srážek, respektive nebezpečí vodní a větrné eroze, udržení zaměstnanosti, produkce kvalitního zástavu k výkrmu a hovězího masa, možnosti exportu a další. Na přeměnu orné půdy na TTP (zatravňování) stejně jako na jejich ekologické a šetrné využívání je při zapojení do příslušných programů a splnění stanovených podmínek farmářům poskytována ekonomická podpora.

Produkce sena
Vývoj výměry TTP v ČR a odhad výnosů a produkce sena podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) uvádí tab. 1. Je z ní patrné, že v období 1990 až 2010 se zvýšila výměra TTP přibližně o 230 tis. hektarů, že odhad výnosů sena z hektaru kolísal mezi 4,4 a 2,7 t/ha v letech 1990 a 2000 a že výroba sena z plochy TTP kolísá mezi 2,5 a 3 mil. t/ha. Při roční spotřebě pět tun sušiny na dobytčí jednotku (DJ) za rok by vykázanou roční produkci sušiny využilo 500 až 600 DJ přežvýkavců.
Při obsahu sušiny v seně 85 % jde o produkci přibližně 2,3 až 3,7 tuny sušiny z hektaru TTP. Ve srovnání s většinou literárních údajů mluvíme o zřetelně nižší produkci. Například Kohoutek a kol. (2010) v podmínkách ČR zjistili vyhodnocením dlouhodobých pokusů na odlišných stanovištích s různými způsoby využívání TTP (intenzivní až extenzivní) výnosy sušiny mezi 4,8 až 9,7 t/ha. Goldhofer (2010) pro podmínky Německa uvádí hrubou produkci z hektaru travních porostů (pastva, seno, siláž a další) 8,5 až 10 t/ha.
Vzhledem ke značně rozdílným přírodním podmínkám je TTP věnována velká pozornost v Rakousku. Podle Starze a kol. (2009) kolísá produkce sušiny od 4 t/ha v extenzivních horských oblastech do 11 t/ha v intenzivních regionech příznivých pro pastvu. Ve většině podniků v Rakousku výnos sušiny kolísá mezi 6 a 9 t/ha.
V Irsku, kde je vykazován nejvyšší podíl TTP (přibližně 74 %) ze států EU, zjistili Humphreys a kol. produkci sušiny pastevního porostu mezi 5,6 a 9,7 t/ha, a to v závislosti na intenzitě ošetřování pastvin a roku sklizně (tab. 2).

Výměra TTP a početní stavy přežvýkavců
Stavy skotu, ovcí, koz a koní, které v roce 1990 dosahovaly přibližně 4 mil. kusů, se do roku 2010 snížily přibližně na 1,6 mil. kusů. Z grafu 2 je zřejmé, že zatímco se v tomto období výměra TTP zvýšila o 33 %, stavy přežvýkavců a koní, kteří píci z trvalých luk a pastvin spotřebovávají, se snížily o 60 %. Přes rozdílnou spotřebu píce z TTP jednotlivými kategoriemi skotu je patrné, že se možnost využívání TTP chovem přežvýkavců v uplynulých dvaceti letech výrazně zhoršila.
Orientační srovnání stavů skotu, ovcí, koz a koní na 100 hektarů zemědělské půdy ve státech EU je znázorněno v grafu 3 na straně 12. Vstupní údaje jsou převzaty z databáze Eurostatu (2011) – výměra zemědělské půdy, TTP a stavy koní vyjadřují stav v roce 2008, ostatní údaje v roce 2009.
Stavy hodnocených druhů zvířat jsou převedeny na srovnatelnou orientační jednotku přežvýkavců (OJP) – vykázané stavy skotu jsou vynásobeny koeficientem 0,7, koní 0,8 a ovcí a koz 0,15. Důvodem je nemožnost rozdělení vykázaných stavů skotu a koní na věkové kategorie.
Vzhledem k nepatrnému podílu TTP na výměře zemědělské půdy nejsou v grafu uvedeny a do průměrů zahrnuty Finsko (1,4 %), Kypr (0,9 %) a Malta (0 %). V přepočtu na 100 ha zemědělské půdy (graf 3) je nejvyšší přepočítaný stav skotu, ovcí, koz a koní vypočítán v Nizozemsku, Belgii a Irsku (přibližně 162, 133 a 131 OJP), nejnižší v Lotyšsku, Bulharsku a Maďarsku (16, 16 a 13 OJP). Česká republika by s počtem 24 OJP obsadila v žebříčku přepočítaných stavů přežvýkavců a koní na 100 ha zemědělské půdy v rámci států EU sedmé místo od konce.
Průměr států EU-5 (bez Finska) dosahuje 53 OJP, EU-12 (bez Malty a Kypru) stejně jako ČR pouze 24 OJP. Vzhledem k poměrně málo rozšířené pastvě dojnic v ČR poukazuje i toto orientační srovnání v rámci států EU na výrazně nižší možnosti využívání TTP chovem přežvýkavců, než má většina států EU-15.

TTP a možnosti jejich využití v ČR
Z hlediska sklizně a dalšího užití lze TTP využívat k výživě zvířat, k výrobě energie a „k likvidaci“. Využívání TTP ke krmení předpokládá jejich spotřebu v čerstvém (pastva) nebo konzervovaném stavu (seno, travní senáže a siláže) zvířaty. Tradičním, ekologickým a vzhledem ke schopnosti zhodnotit hrubou vlákninu přirozeným a hlavním způsobem využívání TTP je chov přežvýkavců.
Kompostování a mulčování je nutno považovat za náhradní a spíš výjimečný způsob využívání. Tento způsob se uplatňuje především při nedostatku zvířat ke konzumaci pastevních porostů v příslušných státech a regionech. Kromě nešetrného nakládání s cennou surovinou je hlavním nedostatkem tohoto postupu neplnění některých neprodukčních funkcí, jako jsou například podpora rozvoje venkova, zajištění pracovních příležitostí a další. V dalším období lze zřejmě očekávat výraznější využití organické hmoty i z TTP k energetickým účelům.
Vývoj početních stavů hlavních druhů a kategorií přežvýkavců a koní v ČR uvádí tab. 3. Je z ní zřejmé, že mezi roky 1990 a 2010 se snížily stavy skotu celkem, dojených krav, ovcí a koz o 62, 69, 54 a 46 %, několikanásobně se zvýšily stavy krav bez TPM a o 20 % stav koní. Pro možnost posouzení vývoje stavů zvířat ve vztahu k možnostem využití TTP jsou různé kategorie skotu, ovce, kozy a koně přepočítány na dobytčí jednotky. Dojené krávy a krávy bez tržní produkce mléka (TPM) jsou (stejně jako koně) na DJ přepočítány koeficientem 1, ostatní skot nad šest měsíců věku koeficientem 0,65 a ovce a kozy koeficientem 0,15. Podíl skotu pod šest měsíců věku, který není zahrnut do výpočtu DJ, je ve všech letech počítán ve výši 15 % ze stavu skotu celkem.
Orientační (ve všech hodnocených letech stejně kalkulovaný) počet DJ přežvýkavců a koní se v období 1990 až 2010 snížil z 2447 na 1001 DJ, to je o 1475 DJ a 60 %.

Co ovlivňuje výměru TTP?

Výměra TTP využívaná chovem přežvýkavců a koní je ovlivňována mnoha faktory. Mezi dílčí patří kategorie a užitkový typ zvířat, zaměření a intenzita chovu, velikost stáda, poloha a dostupnost pastvin, ekonomická podpora chovatele a další. Rozhodujícím faktorem, který je dílčími faktory ovlivňován, jsou ekonomické výsledky příslušného podnikání. Počty ani podíly zvířat krmených výlučně nebo zčásti čerstvou a konzervovanou pící z luk a pastvin nejsou v ČR přesně známy. Proto je v tab. 4 uveden odhad možného využití ploch TTP uvažovanými kategoriemi zvířat v roce 2010. Je v něm kalkulováno s krmením 100 % DJ krav bez TPM, ovcí, koz a koní a 30 % DJ dojnic a ostatního skotu zelenou pící (pastva) a konzervovanými krmivy z TTP.
Z modelového výpočtu v tab. 4 vyplývá, že při dodržení uvažovaných parametrů by z celkového počtu DJ skotu, ovcí, koz a koní bylo 46 % odkázáno na krmiva z TTP, 54 % pak na krmiva z pícnin na orné půdě. Celkem 86 % z 462 tis. DJ zvířat využívajících TTP tvoří 36 % krávy bez TPM, 25 % dojnice, 25 % ostatní skot a zbytek (14 %) ovce, koně a kozy.
Z grafu 4 je zřejmé, že podíl TTP využitelných chovem přežvýkavců a koní z jejich celkové výměry je (při využití jednoho hektaru TTP 1,2 DJ) od roku 2003 na úrovni kolem 60 % konstantní, a to při snižování celkového počtu DJ přežvýkavců a koní a zvyšování výměry TTP. Důvodem je zvyšování stavu krav chovaných v systému bez TPM.

Kolik DJ uživí píce z hektaru TTP?

Stejně jako produkce sušiny z hektaru TTP kolísá i v literatuře uváděný a v praxi dosahovaný počet DJ zvířat, které je možno celoročně uživit zelenou a konzervovanou pící z hektaru TTP, respektive výměra TTP, ze které lze vyrobit potřebné množství sušiny k výživě jedné DJ zvířat. Z řady domácích a zahraničních údajů lze odhadnout, že v ČR využije jedna DJ zvířat 1,2 až 1,5 ha luk a pastvin. Znamená to, že 462 tis. DJ skotu, malých přežvýkavců a koní by při tomto zatížení mohlo využít přibližně 560 až 700 tis. ha (60 až 75 %) aktuální výměry TTP.
Zemědělským způsobem nelze trvale využívat přibližně 80 tis. ha (trvale zamokřené půdy evidované jako louky, meze, remízky, rozptýlené pozemky v krajině, dřevní nálet na plochách a další). Kolem 160 až 300 tis. ha (17 až 33 %) TTP by v tomto případě nebylo možno využít chovem zvířat. V přirozeném a kulturním stavu by tato plocha musela být pouze udržována. Ke zlepšení této situace by bylo nutno v rámci ČR rozšířit pastevní chov dojnic, odchov jalovic a výkrm skotu (především jalovic a volů), zvýšit stavy přežvýkavců využívajících TTP a přejít od extenzivního k intenzivnímu obhospodařování TTP spočívajícímu ve zvýšení frekvence sečení (Kvapilík, Kohoutek, 2009).
Stavy dojnic v důsledku regulace výroby mléka kvótami se snižují úměrně zvyšování užitkovosti, využívání pastvy dojnic a dalších kategorií skotu s výjimkou krav bez TPM stagnuje hlavně z ekonomických důvodů. Proto by nejlepším řešením této neuspokojivé situace, vedle rozšíření pastvy stávajících druhů a kategorií přežvýkavců, bylo zvýšení stavů krav bez TPM přibližně o 80 až 100 tis. kusů. Jedná se o zvýšení stavů kategorie skotu, které by umožnilo ekologické a ekonomické využívání stávající výměry TTP a její mírné navýšení. Vzhledem k nutné ochraně půdy vůči erozi a k plnění dalších neprodukčních funkcí je toto řešení z hlediska agrární politiky ČR a společné zemědělské politiky Evropské unie žádoucí.

Závěr

Z dlouhodobých domácích a zahraničních zkušeností je známo, že TTP lze ekologicky a ekonomicky nejlépe využívat chovem přežvýkavců.
V podmínkách ČR se jedná především o chov krav bez TPM a ovcí, respektive chov koní. Menší část výměry TTP je využívána pastvou dojnic a jalovic, konzervovaná krmiva (seno, senáže a siláže) pak v závislosti na kvalitě ke krmení všech druhů a kategorií přežvýkavců.
To představuje kombinaci výroby (produkce masa, odchov zvířat, výroba mléka) a plnění mimoprodukčních funkcí (udržování krajiny v přirozeném stavu, kulturního vzhledu krajiny, ochrana půdy vůči erozi, zachování biodiverzity a ochrana zdrojů pitné vody a další). Vzhledem k horším přírodním a výrobním podmínkám a plnění mimoprodukčních funkcí jsou nižší příjmy za tržní produkty kompenzovány z prostředků EU a ze státního rozpočtu při disponibilních zdrojích.
Při přípravě změn zásad společné zemědělské politiky unie a národních dotovaných programů by mělo být využito dosavadních zkušeností z jejich fungování nejen k dalšímu zlepšení ochrany přírody a udržování krajiny v přirozeném a kulturním stavu, ale i ke zlepšení nepříznivé situace v chovu skotu.

Seznam použité a doporučené literatury je k dispozici u autorů příspěvku.

Příspěvek byl vypracován v rámci řešení projektu NAZV č. QH81280.

 

Klíčové informace

– Trvalé travní porosty lze nejlépe ekologicky a ekonomicky využívat díky zhodnocení hrubé vlákniny chovem přežvýkavců.
– V podmínkách ČR se jedná především o chov krav bez tržní produkce mléka a ovcí, respektive chov koní.
– Zvýšení stavů krav bez tržní produkce mléka přibližně o 80 až 100 tis. kusů by umožnilo ekologické a ekonomické využívání stávající výměry TTP a její mírné navýšení
.

 

Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves
Ing. Alois Kohoutek, CSc.
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně,
Výzkumná stanice Jevíčko

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down