Zemědělství představovalo v dosavadní historii lidstva rozhodující ekonomickou aktivitu. Během života poslední generace však ztrácí převahu na tvorbě hrubého domácího produktu i na zaměstnanosti ve většině zemí světa. Uvedl to děkan Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity (ČZU) Miroslav Svatoš při zahájení dvoudenní konference Agrární perspektivy XII – Výzvy pro 21. století, která se konala minulý týden na půdě této univerzity.
Podle něj zemědělství má však i v tomto století své nezastupitelné místo ve světě. „Žádoucí a udržitelný rozvoj lidské civilizace je totiž podmíněn využitím existujícícího a cíleně se rozvíjejícího potenciálu zemědělství při řešení jeho produkčních i mimoprodukčních funkcí,“ konstatoval Svatoš na konferenci, na níž se přihlásily asi dvě stovky účastníků z více než deseti zemí. Podle něj vývoj zemědělského sektoru nelze ale oddělit od dlouhodobých a globálních tendencí rozvoje světové ekonomiky a společnosti. „Svět na počátku 21. století vstoupil do období hluboké nerovnováhy a turbulencí. Jsou postrádány funkční a spravedlivé instituce pro tvorbu pravidel a norem na mezinárodní úrovni či mechanismus kolektivnímu rozhodování pro globální ekonomiku,“ sdělil s tím, že rozhodující silou globalizace je motivace ziskem a tržní výkonností.
Připomněl, že jednou z příčin současných globálních změn je značný růst obyvatelstva ve druhé polovině 20. století a také jeho rostoucí hospodářské aktivity. Tato fakta podle Svatoše ovlivňuje výrazně stav země. „Téměř polovina pevniny byla změněna lidskou činností, což zásadně determinuje biodiverzitu, úrodnost půdy a klimatickou změnu. Odhaduje se, že rychlost vymírání rostlinných a živočišných druhů je tisíckrát vyšší než v minulých geologických obdobích,“ konstatoval. Ve druhé polovině 20. století se značně urychlilo tempo růstu hrubé domácí produkce a spotřeby energie. Problémem ale podle Svatoše je, že těžební průmysl a zemědělství v rozvojových zemích jsou často kontrolovány nadnárodními korporacemi a dochází tak k odlivu zisku ze země. Tak dochází v některých oblastech k prohlubování chudoby. Určitým řešením by bylo zavázat nadnárodní korporace mezinárodními pravidly o reinvestování velké části zisku v produkční zemi, uvedl.
Rektor ČZU Jan Hron poznamenal, že za poslední roky se také významně změnil životní styl obyvatel, ale principy a procesy v řízení podniků zásadní změnou neprošly. „Management potřebuje inovace, aby kopíroval vysoké tempo změn ve společnosti a umožňoval podnikům dosahovat konkurenční výhody,“ doplnil.
