Vzniklo první družstvo družstev

Ceny jatečných prasat míří dolů. Vznik národního Centroodbytu – družstva družstev obchodujících s komoditou vepřové maso - cenový pád zatím nezvrátil. „Když se nesjednotíme, situaci v odvětví nevyřešíme,“ přesvědčují iniciátoři založení první celorepublikové odbytové organizace, která soustřeďuje přibližně pětinu tuzemské produkce prasat. Prudké skoky v cenách, s nimiž producenti během roku zápolí, přičítají zpracovatelé především tomu, že chybějí informace o stavech zvířat, o výhledu produkce na několik měsíců dopředu ani nemluvě.

„Naší snahou je zastavit neekonomické podnikání. Dosáhnout toho, aby nákupní ceny uhradily producentům náklady. Realizační ceny jsou dnes 14 procent pod desetiletým průměrem,“ zdůrazňuje předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský, vůdčí osoba při založení národního družstva. To nebude přímo obchodovat, prodej budou nadále zajišťovat regionální družstva. „Centroodbyt se má věnovat marketingu, soustřeďovat informace o trhu, nabízet právní služby, a to i při kontaktech se zahraničím,“ řekl Jirovský.
Ode dne vzniku, kterým je 7. listopad, sdružuje Centroodbyt osm regionálních družstev pro odbyt prasat – táborské Centrum, masnou divizi Mlecoopu, Moraviamaso Letovice, Odbytové družstvo Rožmberk, Agroodbyt Moravské Budějovice, Odbytové družstvo Jihlava, Agroslužby Nový Jičín a Odbytové družstvo Ohře. Největší Agropork zatím stojí mimo.
„K tomu, abychom získali spravedlivou farmářskou cenu a pokryli své náklady, postačí dát v první fázi dohromady kolem čtyřiceti procent obchodovaného množství,“ je přesvědčen předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Jan Veleba. Věří, že Agropork s novým vedením se k Centroodbytu připojí, a pak se podíl celostátního družstva vyhoupne asi na 35 procent.
Agropork je ale proti tomu, aby do nové organizace vstupovali samostatně jednotliví velcí producenti, díky nimž by ale společenství svou pozici na trhu o další procenta posílilo. „Členská schůze rozhodla, že do Centroodbytu se přihlásíme pouze tehdy, když bude sdružovat odbytová družstva s minimální produkcí pět tisíc tun prasat,“ uvedl nový předseda představenstva Agroporku Jiří Vávra. Ke spolupráci s celostátní organizací se však každopádně hlásí. „Máme-li být družstvem, budujme Centroodbyt na družstevním principu. Možnost individuálního členství je zase česká cesta, my prosazujeme evropskou,“ dodává nový generální ředitel Agroporku Zdeněk Stávek. Příští členská schůze, která by měla znovu jednat o vztahu k nové národní organizaci, se bude podle Stávka zřejmě konat v prosinci.
Za přidružené členství velkých producentů prasat, kteří by měli v Centroodbytu poradní hlas a právo hlasovat by příslušelo dbytovým družstvům, se spolu s Jirovským a Velebou přimlouvá také Jan Hajda, předseda Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě. Profesní organizace má v družstvu družstev roli odborného garanta. „Odbytové organizace u nás nefungují standardně jako v západoevropských zemích, vše se vytváří, a proto bychom zpočátku měli udělat tuto výjimku,“ míní.
„Na velké sdružení, které se bude věnovat marketingu, klidně přispějeme. Za tok svých peněz si ale chceme zodpovídat sami. Riziko si má nést každý sám za sebe a ne za někoho jiného,“ na takovou formu spojení slyší generální ředitel společnosti AGPI Písek Jan Čech. Jihočeský velkoproducent prasat obchoduje samostatně a od počátku nezastírá výhrady vůči cestě, jakou se vydal Agropork. „Určitou koordinaci při prodeji bych určitě přivítal. Znamenala by nepochybně více než megalomanské snahy vybudovat obrovské družstvo, přes které by šla co největší produkce prasat,“ poznamenal Čech.
„Pokud se celostátní družstvo zaměří na marketing, je to jednoznačně pozitivní. Bude-li jako Agropork, situaci nevyřeší,“ domnívá se předseda Svazu zpracovatelů masa Ladislav Steinhauser. Stejně jako prvovýrobci zdůrazňuje potřebu vybudovat dokonalý informační systém. „Nikdy nevíme, jaká bude produkce prasat a z toho pramení i skoky v cenách. Tak jako máme přesný přehled o porážených zvířatech, měla by být i evidence jatečných kusů u zemědělců,“ přimlouvá se Steinhauser.
Že založením družstva se něco zlepší, jsou falešné naděje, tvrdí Petr Poskočil, ředitel německé obchodní firmy Zimbo Czechia, která u nás provozuje prodejny Novák Maso-uzeniny. „Český trh je malý a směrodatné jsou ceny v Evropě. Za kilogram živého prasete se nyní platí v Německu jedno euro. Já ani zemědělci neovlivníme kurs koruny a bude-li příští léto euro za 30 korun, projeví se to pochopitelně i v cenách prasat,“ upozorňuje Poskočil. Právě nyní hledá smluvní dodavatele prasat za stálou cenu 33 korun za kilogram v živém třídy E na celý příští rok. „Spolupracujeme s masokombináty, mezi zemědělci jsme ale přímé partnery doposud nenašli. Když je cena nízko, tak se ozývají. Jakmile jde nahoru, jejich zájem končí,“ konstatoval.
Přistoupit na celoroční cenu 33 korun je podle předsedy svazu chovatelů Hajdy nereálné. „Po letošní sklizni, kdy vzrostly ceny krmného obilí a prudce zdražují náhražky masokostních mouček, stouply průměrné náklady na 35,60 koruny. My nemůžeme realizovat za nižší ceny. Když dnes prodáváme za třicet korun, je to 4,70 koruny pod průměrnou cenou za uplynulých devět let,“ porovnává.
Jako nejhorší za posledních deset let hodnotí situaci krátce před vstupem do Evropské unie Jan Veleba: „Farmářské ceny jdou dolů, náklady nahoru, odběratelé se koncentrují a jsou stále silnější. Na nás se navíc zaměřil antimonopolní úřad.“
Když ceny za prasata nepokryjí výkrmcům průměrné náklady, nastane podle Jirovského útlum výroby. „Domácí produkce bude nižší než spotřeba. Maso se pak sice doveze, ale spotřebitelské ceny stoupnou,“ varuje.
Generální ředitel společnosti Maso Planá Emil Kasper zatím pozoruje spíše zvyšování stavů prasat. „Nikdo z našich dodavatelů produkci neomezuje. Oproti loňsku nám porážka stoupla o 35 procent. Na trhu je přetlak a nákupní ceny směřují dolů,“ dodal.