Vztah prostředí, zdraví a produkce

Chov mléčného skotu se neustále vyvíjí a intenzita jeho využití roste. Významnou roli v efektivnosti chovu dojnic hrají faktory chovného prostředí, zejména relativní vlhkost, rychlost proudění vzduchu, stupeň slunečního záření, tepelná radiace. Pro hodnocení vlivu vnějšího prostředí na zvířata se celosvětově používá tepelně-vlhkostní index, který zahrnuje především působení teploty a relativní vlhkosti. Vzájemné vztahy mezi kvalitou ovzduší, zdravotním stavem ustájených zvířat a úrovní produkčních ukazatelů jsou velmi komplikované, a to i z hlediska vlivu venkovního ovzduší.

S intenzitou využívání mléčného skotu souvisí i směr šlechtění, který se uplatňoval ještě v nedávné době, kdy holštýnské plemeno bylo šlechtěno zejména na vysokou mléčnou užitkovost. V současnosti dochází v chovu dojného skotu ke změně směru šlechtění, od jednostranné orientace na znaky produkce a co nejvyšší výkonnost organismu zvířat směrem ke šlechtění na celkový genotyp zvířete, jehož výsledkem mají být zvířata nejen s vysokou produkcí, ale hlavně ekonomická, zdravá, dlouhověká, s dobrou plodností.
Selekce na mléčnou užitkovost vedla ke zvyšování příjmu sušiny zvířaty, vyústila však také ke zvyšování negativní energetické bilance a mobilizace tělesných tkání v průběhu časné fáze laktace, a s tím spojených dalších zdravotních potíží, vzhledem k tomu, že produkce zvířat vrcholí za 45 až 60 dní po porodu, zatímco maximálního příjmu krmiva zvířata dosahují mezi šestým a osmým týdnem laktace.

Průběh laktace 

Z hlediska mléčné produkce dojeného skotu je nejdůležitější zejména první třetina laktace. V této době je dojnice schopna vyprodukovat téměř polovinu množství mléka za danou laktaci.
Množství vyprodukovaného mléka je ovlivněno mnoha faktory. Maximální produkce prvotelek se pohybuje obvykle na 80 % produkční schopnosti dojnic na druhé laktaci a 75 % užitkovosti dospělých krav. Krávy na druhé laktaci mohou dosahovat 90 % výkonnosti dospělých zvířat. K poklesu laktační křivky dochází postupně, a to o 0,2 až 0,3 % za den.
V našich podmínkách se běžně dojí dvakrát denně. Je však známo, že při zvýšení frekvence na třikrát denně, zvláště v první fázi laktace, dochází, jak uvádí někteří autoři, k podpoření mléčné produkce a zvýšení užitkovosti o přibližně šest až dvacet procent, přičemž zvýšení produkce je více patrné u prvotelek než u krav na druhé a vyšší laktaci. Častější dojení je však ekonomicky výhodné teprve u vysoce užitkových zvířat, která vyprodukují víc než 9000 kg mléka za laktaci.

Tepelný stres u dojnic

Z hlediska tepelného stresu mají významnou roli faktory prostředí, ve kterém se zvířata chovají, zejména relativní vlhkost, rychlost proudění vzduchu, stupeň slunečního záření, tepelná radiace a schopnost zbavovat se vlhkosti.
K hodnocení vlivu vnějšího prostředí na zvířata se celosvětově používá tepelně-vlhkostní index (THI), který zohledňuje především působení teploty a relativní vlhkosti. Podle některých autorů je však důležité hodnocení vlivu těchto faktorů nejen v průběhu dne, ale také sledování možnosti ochlazení zvířat v noci. Podle týchž autorů ovlivňuje tepelný stres s vysokou vlhkostí bez možnosti ochlazení v průběhu noci např. příjem sušiny. Problémem ovšem zůstává fakt, že produkce metabolického tepla vzrůstá se zvyšující se produkční kapacitou dojnice. Krávy dojící 18,5 kg mléka nebo 31,6 kg mléka za den, vytváří o 27,3 % nebo 48,5 % více tepla než krávy stojící na sucho. Negativní účinky tepelného stresu na mléčnou užitkovost se projevují se zpožděním přibližně 24 až 48 hodin.
Snížení mléčné produkce je možno zjistit také při nízkých teplotách prostředí. Některé práce uvádí snížení dojivosti již při teplotách prostředí nižších než –2,2 oC. Za chladných podmínek je změna v množství záchovné energie s vysokou pravděpodobností minimální, protože krávy, které přijímají velké množství krmiva, přirozeně produkují značné množství tepla. V podmínkách chladového stresu ovšem musí zvířata produkovat více metabolického tepla pro zachování konstantní tělesné teploty, a to samozřejmě na úkor tvorby mléka. Při poskytnutí kvalitní krmné dávky a ochrany před průvanem a vlhkostí jsou však chladné podmínky prostředí pro organismus mnohem méně stresující než horko.

Požadavky na stáje pro skot

Dobře postavená stáj pro dojnice musí poskytovat bezproblémový přístup ke krmivu a vodě, čisté, suché a komfortní místo pro odpočinek dojnic a dobře fungující ventilaci v průběhu všech makroklimatických období roku.
Volné ustájení dojnic je možno řešit jako volné stáje s kombinovanými boxy, volné boxové stáje, volné ustájení s plochými kotci, stlanou lehárnou a sníženým krmištěm, volné ustájení s lehárnou na hluboké podestýlce a se zvýšeným krmištěm nebo volné ustájení s vysokou podestýlkou, sníženým krmištěm a lehárnou s podlahou o sklonu 7 až 10 %
S volným ustájením bývá spojováno také zvýšení mléčné produkce jako výsledek zvýšeného příjmu krmiva, sníženého počtu somatických buněk v mléce, vyšší úrovně komfortu zvířat a většího životního prostoru zvířat.

Záněty mléčné žlázy

Onemocnění mléčné žlázy, kulhání, poruchy metabolismu a reprodukční problémy představují další významný faktor, který ovlivňuje produkci mléka. Mastitidy jsou obecně označovány za nejdražší onemocnění u dojeného skotu, které se manifestuje sníženou dojivostí, zvýšenými náklady na produkci a snížením kvality mléka. Mezi základní faktory, které predisponují dojnice ke vzniku mastitidy, se řadí roční období, období laktace, pořadí laktace, úroveň stáda a prostředí. Z faktorů prostředí se jedná především o typ ustájení, ventilaci, stelivový materiál a techniku dojení. Z výsledků prací našich i zahraničních autorů vyplývá, že frekvence výskytu mastitid je odlišná u zvířat chovaných ve stáji a na pastvě, což souvisí zejména s infekčním tlakem prostředí. V uzavřených prostorách stájí nelze při vysoké koncentraci zvířat zajistit tak dobré zoohygienické podmínky, jako je tomu u zvířat chovaných na správně obhospodařovaných a udržovaných pastvinách. U zvířat chovaných na pastvě bylo prokázáno, že pravděpodobnost klinické mastitidy je signifikantně ovlivněna rokem, paritou a plemenem, přičemž s vyšší pravděpodobností se vyskytuje u holštýnských krav oproti dojnicím plemene jersey a u starších zvířat.
Vyšší incidence klinických mastitid souvisí s vyšší (nebo velmi nízkou) hmotností zvířat před otelením. Důvodem může být zvýšený výskyt subklinické ketózy u těchto zvířat. Dalším důvodem může být zvýšená pravděpodobnost výskytu porodní parézy u zvířat, která mají při otelení vyšší stupeň kondice (BCS).
V otázce vztahu nádoje k onemocněním není literatura zcela jednotná. Poměrně se však shoduje v tom, že větší nádoj predisponuje dojnice k vyšší incidenci porodní parézy a mastitid. Pokud se týká změny v množství nádoje jako markeru výskytu poruch zdravotního stavu, bylo zjištěno, že krávy, které trpěly akutní klinickou mastitidou, ketózou a enteritidou, měly před tímto onemocněním signifikantně vyšší nádoj než zdravá zvířata.

Tělesná kondice krav a zdraví

Má se za to, že energie pro produkci mléka, kterou dojnice na začátku laktace získává z vlastních tkání, má na organismus zvířete negativní vliv a predisponuje ho ke zdravotním obtížím a snížené fertilitě.
Některým klinickým onemocněním však předchází krátkodobé změny hmotnosti a/nebo změny v množství denního nádoje. Jelikož změny hmotnosti zpravidla předcházejí změny nádoje, je tendence využívat hmotnosti jako ukazatele nadcházejících klinických onemocnění. Bohužel na hodnocení hmotnosti není jednotný názor a také informace v literatuře o vztahu hmotnosti k různým onemocněním jsou značně různorodé.

Péče o paznehty

Onemocnění paznehtů patří mezi multifaktoriální onemocnění, na kterém se podílí vysoká užitkovost, nový genofond, neobvyklá krmiva, celoroční ustájení bez možnosti pobytu na pastvě nebo alespoň ve výběhu, některé druhy betonových povrchů včetně technologií, které ovlivňují kvalitu paznehtu. Krávy ustájené ve vlhkých podmínkách s nedostatečným odklizem výkalů jsou více postiženy infekčními onemocněními prstu, jako je interdigitální nekrobacilóza nebo digitální dermatitida.
Volné ustájení má také velkou výhodu v možnosti využívání preventivních koupelí paznehtů. Pevný a suchý povrch podlah má příznivý účinek na vývoj paznehtů. Paznehty se obrušují dvakrát rychleji na vlhké betonové podlaze oproti podlaze suché. Nejnižší incidence chodidlových lézí byla zjištěna u krav ustájených na hluboké podestýlce, největší problémy naopak představuje ustájení na roštech.
Z hygienického hlediska je nejdůležitější frekvence odklizu exkrementů a čistota a měkkost lože, protože se zvyšující se okolní vlhkostí dochází k změkčování rohoviny a zvláště při vysoké bakteriální kontaminaci bezprostředního okolí jsou snáze infikovány hlubší struktury paznehtu.

Pohybová aktivita dojnic

Předpokládá se, že asi deset procent ze záchovné energie je potřeba na pohybovou aktivitu dojnice ve stáji. Při podobné produkci spotřebuje dobytek na pastvě více energie, protože:
– vzdálenost mezi dojírnou a pastvou je obyčejně větší než vzdálenost mezi dojírnou a stájí,
– pasoucí se dobytek musí většinou chodit ve členitějším terénu,
– pasoucí se dobytek tráví delší dobu žraním než ve stáji.
Podle údajů National Research Council (NRC) závisí množství potřebné energie na vzdálenosti, kterou je zvíře nuceno ujít, profilu (reliéfu) krajiny a tělesné hmotnosti organismu.

Způsob ustájení a vlivy klimatu

Vzájemné vztahy mezi kvalitou ovzduší, zdravotním stavem ustájených zvířat a úrovní produkčních ukazatelů jsou velmi komplikované, zvláště při studiu vlivu venkovního ovzduší. Ekonomické ztráty, které vznikají, nejsou jen přímé v důsledku snížené produkce a úhynů zvířat, ale také nepřímé ve formě nákladů na prevenci a terapii. Pozornost je přitom třeba věnovat vlivu různých makroklimatických situací s využitím nových modelovacích technik, které umožňují vyhodnotit, do jaké míry je v definovaných podmínkách ekonomika chovu ovlivněna rozdíly v použitých technologických systémech chovu, úrovni výživy, ošetřovatelské i veterinární péče, které jsou předpokladem využití genetického potenciálu ustájených zvířat s konečným cílem produkce zdravotně nezávadných surovin a potravin živočišného původu – významné složky potravinového řetězce člověka. Protože pouze zvíře krmené vyváženou krmnou dávkou a chované v hospodárně řízeném prostředí může plně rozvinout svůj genetický potenciál.
(Při zpracování příspěvku bylo využito poznatků, získaných v rámci řešení projektu NAZV 0176 MZe ČR.)

Klíčové informace

- Tepelně-vlhkostní index (THI) zohledňuje především působení teploty a relativní vlhkosti a využívá se pro hodnocení vlivu vnějšího prostředí na zvířata.
- Dobře postavená stáj pro dojnice musí poskytovat snadný přístup ke krmivu a vodě, čisté, suché a komfortní místo pro odpočinek a dobře fungující ventilaci během celého roku.
- Onemocnění mléčné žlázy, kulhání, poruchy metabolismu a reprodukční problémy významně ovlivňují produkci mléka.
- Ekonomické ztráty, které vznikají v důsledku nevhodného chovného prostředí, nejsou jen přímé (snížená produkce a úhyny zvířat), ale také nepřímé ve formě nákladů na prevenci a terapii.

Jitka Kamarádová
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno
MVDr. Jitka Vokřálová
soukromá veterinární lékařka
Doc. MVDr. Pavel Novák, CSc.
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno