Vztahy na evropském trhu

Obchodní a produkční vztahy mezi Východem a Západem se v evropském měřítku snažila postihnout nedávná mezinárodní konference v Brně, kterou již popáté uspořádaly Mendelova zemědělská a lesnická univerzita (MZLU) a Plodinová burza Brno. Letošní setkání bylo první po vstupu naší republiky do Evropské unie, a to se také projevilo na jeho programu.

Pokud Evropa nechce zůstat pozadu za svými hlavními světovými konkurenty, musí přehodnotit názory kritiků i obhájců stavu svého současného zemědělství. Uvedl to rektor MZLU v Brně Stanislav Procházka. „Vývoji nových biotechnologií a zemědělských produktů, které mohou pomoci rozvoji venkova i životnímu prostředí, nelze bránit donekonečna,“ prohlásil v narážce na postoj Evropy k technologiím využívajícím geneticky modifikované organismy. „Jistě je důležité přistupovat k těmto trendům zodpovědně, ale u GM plodin nebyla při hodnocení rizik odhalena jejich zdravotní závadnost,“ zdůraznil.
„Tlak Světové obchodní organizace na produkci potravin v Evropě bude sílit. Nezanedbatelný je i dynamický rozvoj potenciálu v Číně,“ řekl prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Navíc unie podle něho nezvykle tlačí na nadstandardní hygienické a ekologické normy, které jsou vůči novým členům mnohem tvrdší než pro země původní patnáctky.
Ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Jan Höck naproti tomu připomněl výhodu pramenící z členství v unii, a to rostoucí objem finančních prostředků z evropských zdrojů. Připustil však, že evropský systém má značné nedostatky ve společné organizaci trhu. „Devadesát osm procent producentů u nás nemá vlastní skladovací kapacity, kde by vhodně a dlouhodobě uchovali sklizeň. Tuto specifičnost v unii neberou v úvahu,“ poznamenal Höck. V Brně také zaznělo, že k rozvoji obchodu se zemědělskými komoditami významně přispějí plodiny pro výrobu perspektivních biopaliv. Potvrzením tohoto trendu je snaha francouzských producentů kukuřice sdružených v organizaci C.E.P.M (Evropská kukuřičná konfederace) o postavení první továrny v jižní Francii na výrobu bioetanolu. „V současnosti se pro tento účel počítá s využitím asi 200 tisíc tun kukuřice na zrno. Do roku 2010 usilujeme o stoprocentní navýšení,“ řekl Christian Leclerc, zástupce C.E.P.M. „Očekáváme také diskusi o intervenčních cenách u kukuřice na jednání WTO letos v prosinci. Je nezbytné bránit evropský trh v důsledku globalizace,“zdůrazňuje Leclerc.
Ekonomický význam zemědělství byl a je stále obrovský jak z hlediska obchodního, tak sociálního. Evropa je největším regionálním trhem, na světovém trhu se podílí 30 procenty.
Vedle biopaliv se například nově rýsuje zajímavý trh v obchodování s povolenkami na skleníkové plyny. Podle Martina Šilera, poradce na ministerstvu životního prostředí, dnes vlastně jde o jejich jednoznačnou definici, kdy by se povolenky měly chápat jako komodita. Pro ČR by se tak objemy obchodování na burze “se vzduchem“ mohly pohybovat okolo sta milionů eur.