Obchodníci vloni vyvezli o tři procenta více chmele než v roce předcházejícím. Export tak dosáhl 4531,6 tuny chmele, většinou zpracovaný ve formě chmelových granulí. Celková hodnota vyvezeného chmele dosáhla více než 828 milionů korun. Od českých obchodníků odkoupili chmel zpracovatelé ze 36 zemí, největším odběratelem je tradičně Japonsko, které se podílelo na exportu více než třetinou, uvedl tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Zdeněk Rosa.
Kromě Japonska jsou dalšími významnými odběrateli i pivovary v Německu, Polsku, Rusku, Velké Británii či na Slovensku. Stále víc se daří vyvážet na čínský či vietnamský trh, uvedl. Rosa.
Chmel se do České republiky i dováží, ve srovnání s exportem jde ale o zanedbatelné množství. Pivovary odebírají jen granulovaný chmel a chmelový extrakt, loni jich nakoupily celkem 260 tun. Surový chmel, jehož se k nám loni dovezlo 895 tun, je určen pouze ke zpracování. Poté znovu putuje na zahraniční trhy.
Pěstitelé loni sklidili 6310 tun chmele, což je meziroční čtrnáctiprocentní nárůst z 5527 tun. Výnos dosáhl 1,08 tuny z hektaru, zatímco v roce 2003 to bylo o 0,15 tuny z hektaru méně. Velmi dobrá byla i kvalita chmele, výrazné zlepšení zaznamenal také obsah hořkých látek. Pěstitelé bez problémů celou úrodu prodali.
Chmel se pěstuje ve třech oblastech, nejvyšší meziroční nárůst výnosů o 17 procent, zaznamenalo Žatecko. Nejlepších výsledků dosahuje tradičně Tršicko, průměrný výnos tam loni činil 1,51 tuny z hektaru.
Výměrou chmelnic je Česká republika na třetím místě za Německem a Spojenými státy. V loňském roce se celosvětově snížily plochy osázené chmelem o 2,5 procenta na 53 653 hektarů.
