23.12.2004 | 09:12
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Z kejdy bioplyn - zatím první v kraji

Využívat kejdu pro výrobu bioplynu a z něj pak získávat elektřinu a teplo je u nás stále raritou. První bioplynová stanice v Pardubickém kraji vyrostla za jeho podpory v Letohradu na Orlickoústecku. Zdejší zemědělská společnost Bocus o efektivnějším nakládání s kejdou uvažovala několik let. Investici za téměř osm milionů korun uskutečnila během čtyř měsíců a teď je už stanice třetí měsíc v provozu.

Společnost Bocus jde tak trochu ve šlépějích bývalého kooperačního podniku, který odchovával telata pro okolní zemědělská družstva. Firma ale telata na rozdíl od dřívější praxe nakupuje a zástavový skot prodává – téměř výhradně do zahraničí. Každý týden se takto vymění asi sto zvířat. „Máme 2200 míst pro zástavový skot. Věnujeme se také chovu králíků, měsíčně prodáváme asi dva tisíce kusů. Ale nemáme ani metr čtvereční půdy,“ představuje zaměření letohradské firmy Jan Bartoš, který v ní zastává funkci zootechnik – specialista. Společnost Bocus kromě toho vyrábí krmné směsi pro králíky, telata a dojnice, včetně doplňkových krmných směsí, sušené mléko Telmilk. Má také porážku a sama si zajišťuje rozvoz a prodej masa a vlastních uzenářských výrobků.
Projekt zaplatil kraj
Asi každý si při uvedeném rozsahu živočišné výroby dokáže představit rozměr kejdového hospodářství, jehož provoz je pro podnik bez vlastních pozemků velkou zátěží. Finančně ji Jan Bartoš vyjadřuje milionem korun ročně. O bioplynu uvažovali v Bocusu už dlouho a když se pro něj rozhodli, dva roky trvalo papírování, při němž vypomohl kraj.
„Zaplatili jsme studii, oponentské posudky i stavební dozor. Celkem kraj přispěl částkou asi čtvrt milionu korun,“ říká radní pro životní prostředí, zemědělství a rozvoj venkova Petr Šilar. Kraj i tímto dokazuje, že ve svém rozvojovém programu o rozšíření alternativních zdrojů energie a o využití odpadů jen nepíše. „Už se na nás obrátily další tři zemědělské podniky, které by chtěly dělat z kejdy bioplyn. Také jim pomůžeme s financováním projektu,“ slibuje radní.
„Kromě projektu nám kraj hodně pomohl i se sháněním peněz,“ oceňuje Jan Bartoš z Bocusu, který ke své profesi zootechnika přibral i dohled nad bioplynovou stanicí.
Firma získala ze Státního fondu životního prostředí nenávratnou dotaci 1,8 milionu korun a bezúročnou půjčku 2,4 milionu korun se splátkami rozloženými na šest let. Na téměř 2,5 milionu korun si ještě musela vzít komerční úvěr. Později vydal Bocus ze svého ještě dalších 600 tisíc korun za přípojku na vysoké napětí. „Nebyla zahrnutá v projektu, protože jsme předpokládali, že vyrobenou elektrickou energii spotřebujeme sami. I tak by nám nestačila. Jenže Východočeská energetika trvala na přípojce kvůli problémům s měřením,“ vysvětlil Bartoš. Jedna kilowatthodina by je ať tak nebo tak stála zhruba stejně. Zatímco letos elektriku z obnovitelných zdrojů prodávají za necelých 2,40 koruny za kWh, od příštího roku se cena se zvýší na 2,42 koruny. Za rok dodá letohradská bioplynová stanice do sítě téměř 370 tisíc kWh.
Dodavatelem technologie byla pardubická firma Biogas Technology, která už před lety projektovala bioplynovou stanici založenou na kejdě v Rabbitu Trhový Štěpánov.
Na bioplyn i jatečný odpad a tráva
Zvenčí tvoří malou elektrárnu reaktor vybudovaný z jedné ze čtyř vítkovických věží o obsahu 1250 kubických metrů, kde se doposud kejda skladovala. Ve třech zbývajících jsou nyní zásobníky pro přefermentovanou kejdu. Reaktor se průběžně doplňuje ze sběrné jímky o kapacitě asi 85 kubíků. Každý den se načerpává dvacet kubíků kejdy a stejné množství odchází do skladovacích nádrží.
Projekt uvádí jako další vstupní surovinu odpady ze zpracovny masa a trávu, obojí po jednom kubíku za den. „Tento zdroj zatím nevyužíváme. Technické služby Letohradu by u nás rády uplatnily trávu z městských ploch. Také tu musíme nejdříve mechanicky upravit na velikost do centimetru,“ poznamenává Jan Bartoš.
Od počátku na plný výkon
Stanice jede od spuštění v říjnu na plný výkon. „Do února potrvá zkušební provoz a po tu dobu nechceme experimentovat s přidáváním jiných surovin, ale zjistit, jak vše běží při využívání výhradně kejdy,“ říká náš průvodce. Jak ale dodává, cukrovarnickými řízky a výpalky z lihovarů se nedá nic zkazit, naopak. Vše, co obsahuje cukr, je ideální živnou půdou pro činnost bakterií, produkujících metan, hlavní součást bioplynu.
„Celý proces je jednoduchý i díky tomu, že reaktor je přizpůsobený právě na kejdu. Denně se vyrobí 570 kubíků bioplynu. Ten se spaluje v kogeneračních jednotkách, kde jsou motory ze Škodovky přizpůsobené na bioplyn. Za hodinu se vyrobí asi 44 kW a zhruba dvakrát tolik tepla, z něhož třetinu využíváme ke zpětnému ohřívání kalu. Ten se udržuje na teplotě 39 až 40 stupňů C vhodné pro bakterie,“ popisuje technologii Jan Bartoš. Celá strojovna je v budově bývalé nutné porážky, kterou firma musela před vstupem do Evropské unie uzavřít. „Díky tomu, že jsme využili již stojící objekty, byly náklady na stanici nižší,“ konstatuje její vedoucí. Provoz je plně automatizovaný jen s občasnou návštěvou dozoru. „Sleduje se hlavně teplota a výše pH. Zatím žádné problémy nebyly,“ může říci.
U tepla zaspali
Investice by se měla letohradské firmě vrátit asi za šest let, vše bude záležet na cenách elektřiny. Slabším místem, které zřejmě podcenil investor i dodavatel, je využití odpadního tepla, které vzniká chlazením motorů a generátoru. Jak už bylo řečeno, třetina slouží pro ohřev kalu, dvě třetiny zatím v podniku neumí využít. „V zimě by se jím měla vytápět hala s králíky, v létě by se teplo zužitkovalo pro ohřev vody ve zpracovně masa a v pavilonu mléčné výživy k přípravě nápoje pro telata. Projekty, které nebyly součástí původního projektu, jsou už hotové. Dnes bychom vše dělali hned současně,“ říká již poučený pracovník investorské firmy.
Ekologický přínos celé akce nespočívá „jen“ ve vyžití obnovitelného zdroje energie. „Z přefermentované kejdy neuniká metan, čímž se značně šetří životní prostředí. Navíc tato kejda hlavně nesmrdí,“ zdůrazňuje Jan Bartoš na závěr nemalé plus, které ocení zvláště lidé v okolí.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down