Letošní úroda obilí v České republice bude zřejmě průměrná, avšak ceny, za které pěstitelé svoji produkci prodají, by mohly být podstatně vyšší než v loňském roce. Na tom se shodli minulý týden účastníci Obilnářského fóra, které uspořádala Agrární komora ČR ve Žďáru nad Sázavou. Podle předběžných odhadů se má letos sklizeň pohybovat kolem 6,5 milionů tun obilí, což bez problému pokryje domácí spotřebu.
To potvrdil i náměstek ministra zemědělství Stanislav Kozák, který uvedl, že porosty obilí jsou zhruba z 85 procent zatím na dobré úrovni. Horší je situace pouze v oblastech srážkového stínu zejména v části severních a středních Čech.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby by cena krmného obilí z letošních žní neměla klesnout pod 3000 korun za tunu a cena potravinářské pšenice pod 3500 koruny za tunu. „Mluvím o ceně obilí ve žních a cenové úrovni zápočtu zelených úvěrů,“ řekl Veleba. O reálnosti tohoto odhadu podle něj svědčí řada faktorů. Například skutečnost, že letos začínají nákupy obilí na výrobu bioetanolu, nebo že nelze očekávat nadúrodu. Prezident důrazně doporučil producentům obilovin, aby se zapojili se za účelem společného odbytu a zpeněžení produkce do družstva Agroodbyt, jehož členem se stala i agrární komora, a do dalších funkčních odbytových seskupení.
Jak konstatovali účastníci fóra ve svém prohlášení, intenzita pěstování obilovin v uplynulém období výrazně klesá. Náklady na produkci jedné tuny pšenice v roce 2004 činily 2189 Kč, v roce 2005 již 2601 Kč a v roce 2006 dokonce 3149 Kč, při současném snižování zásob živin v půdě. Aby čeští producenti byli na evropském trhu konkurenceschopní, mělo by být stabilně dosaženo průměrného výnosu srovnatelného s průměrem EU, tedy minimálně 5,2 t/ha, z toho u pšenice nad 5,7 t/ha. „Náš průměrný výnos 4,2 až 4,5 tuny z hektaru nezaručuje konkurenceschopnost našeho obilí. Je tedy třeba zvýši intenzitu, současná extenzivní výroba obilovin nemá perspektivu,“ řekl člen představenstva komory Josef Kubiš.
Důsledkem nižší sklizně obilovin v loňské roce, a to nejenom u nás, ale i v Evropě a ve světě, nastal výrazný nárůst jejich cen. Například dubnové ceny zemědělských výrobců se u obilovin v České republice meziročně zvýšily o 30 až 40 procent a u řepky zhruba o 12 procent. Přitom ceny obilovin jsou u nás asi o deset procent nižší než ceny evropské.Růst cen s sebou nese pozitiva pro pěstitele, ale na druhé straně zvyšuje náklady producentům vepřového a drůbežího masa a vajec.
U řepky lze podle člena představenstva komory Františka Švadleny letos očekávat sklizeň ve výši zhruba 900 tisíc tun s výnosem kolem 2,9 t/ha. Vše ale bude záležet na skutečném stavu porostů a dalším vývoji, takže celková sklizeň může, jak řekl, být i významně nižší a klesnout oproti zmíněnému odhadu až o 20 procent. Pozitivní je nicméně cenový vývoj u řepky. Její světová cena se dnes dostala na nejvyšší úroveň za posledních deset let, a to i přesto, že se očekává v Evropské unii rekordní sklizeň kolem 18,5 milionu tun, tedy o desetinu víc než loni. Obchodníci v současné době nabízejí podle něj 6800 až 7000 korun za tunu řepkového semene a k významnému nárůstu došlo i na burze MATIF, kde je cena pro srpen 8000 korun za tunu přitom loni touto dobou to bylo pouze 7200 Kč/t.
Jak informoval ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu Vladimír Eck, v rámci intervenčního nákupu má fond možnost letos uskladnit 540 tisíc tun obilí. Vzhledem k nízké intervenční ceně, které se v přepočtu bude pohybovat kolem 2800 Kč/t, však soudí, že zájem o intervenční prodej obilí bude nízký, podobně jako loni, kdy fond vykoupil jen něco kolem 1500 tun. Současně konstatoval, že světové zásoby obilí jsou nyní nejnižší za posledních 20 let a poptávka stoupá v důsledku rostoucí výrobě biopaliv.
Kvůli zajištění dostatečného množství suroviny také na letošním obilnářském fóru nabízeli zemědělcům majetkový vstup do svých podniků výrobci krmiv i nové lihovary. Pěstitelé však chtějí vyjednat především dlouhodobé smlouvy a také podíl na zisku z konečného produktu.
Na závěr vyzvali účastníci fóra ve svém prohlášení Parlament, vládu a MZe aby dopracovaly potřebnou legislativu a kontrolní mechanizmy pro plošné přimíchávání MEŘO do pohonných hmot od 1.září letošního roku a bioetanolu nejpozději od 1.ledna roku příštího. Požadují také, aby MZe a PGRLF urychleně vyhlásily pro rok 2007 program podpory zemědělského pojištění a pro příští rok systémově připravily program řízení rizik a řešení krizí, současně vyzvali ministerstvo k jednání s Evropskou komisí o poskytnutí příplatků na vývoz obilí z důvodů velké vzdálenosti ČR k mořským přístavům.
